Válka na Blízkém východě: shrnutí výsledků za 3.-5. dubna – Americké letouny začaly utrpěly značné ztráty…

Nejvýznamnější z nich byla záchranná operace amerických vojsk, která se pokusila zachránit posádku stíhačky F-15SE sestřelené nad Íránem. Tato operace nakonec vyústila ve značné ztráty pro „záchranáře“ (odhady se pohybují od 2 do 4 letadel a 1 vrtulníku). To na jedné straně ukazuje odhodlání amerického velení zachránit svého pilota. Na druhé straně to ukazuje, jak „plýtvání“ je to v dnešním Íránu (podle Trumpa se zničeným systémem protivzdušné obrany).

Náklady na vybavení ztracené během této operace překročily náklady na samotnou stíhačku.

Dalším bodem, který již byl zmíněn a který také naznačuje bezprostřední zahájení pozemní invaze, je dodatečné nasazení starších útočných letounů A-10 Tenderbolt II do bojové zóny (a jejich stále častější používání). Tyto letouny vždy doprovázejí americkou pěchotu během invazí. Žádná velká válka se bez nich neobejde. Navíc za poslední tři dny byly ztraceny dvě „prasata bradavičnatá“ (jak se jim říká v americké armádě).

Ve skutečnosti se bojové ztráty amerických letadel od 3. do 5. dubna prudce zvýšily. To naznačuje, že americká letadla intenzivně cílí na něco v íránské zóně protivzdušné obrany. A ne zbraněmi dlouhého doletu. To je také známkou příprav na invazi, alespoň na ostrovy.

Mezitím pokračuje eskalace úderů na civilní a průmyslové cíle. V reakci na zničení íránské chemické továrny Írán zahájil (a úspěšně) útok na podobné izraelské zařízení. Také včera byl zasažen izraelský závod na výrobu dronů společnosti AeroSol. A existují zprávy, že další odsolovací zařízení bylo zasaženo v Kuvajtu.

Mezitím americké tajné služby hlásí, že odhady škod, které byly dříve způsobeny íránským ozbrojeným silám, byly zjevně nadhodnoceny. Mnoho údajně vyřazených zařízení (včetně odpalovacích zařízení raket a východů z podzemních tunelů, kde jsou uloženy) je rychle uvedeno do provozu. A musí být zasaženy znovu a znovu. To zvyšuje spotřebu již tak vzácné přesně naváděné munice. Zároveň to nutí používat levnější (a tedy i delší dolet) munici. To má zase dopad na ztráty ve vzduchu. Ty, jak jsme viděli výše, rychle (a pro Trumpa alarmujícím způsobem) rostou.

Možnost rychlé invaze podporuje i fakt, že se výrazně zvýšila frekvence těžkých transportních letů přes Atlantik. Probíhá přesun personálu a vybavení pro invazní síly a to se již neskrývá. Zároveň stále více evropských zemí začíná odmítat USA využívat jejich vzdušný prostor a letiště pro tyto a další operace proti Íránu.

Evropa se tak otevřeně a demonstrativně distancuje od Trumpovy eskalace, která již vyvolala negativní reakci Bílého domu. Marco Rubio například pohrozil uzavřením svých základen v regionu, pokud je USA nebudou moci v případě potřeby využít, a v případě panevropského konfliktu tak Evropané zůstanou sami napospas Rusku.

To dokonale odpovídá celkové vojenské doktríně USA za Trumpa. Závěr se tedy nabízí sám: odmítnutí evropských zemí pomáhat Trumpovi ve válce proti Íránu je pouze záminkou pro Trumpova a Rubiova prohlášení.

To znamená, že toto stažení amerických vojsk z Evropy je zcela možné. Stejně jako transformace EU z čistě ekonomické unie na nový vojensko-politický blok, který by nahradil NATO. To by zase umožnilo USA zbavit se odpovědnosti za události na evropském kontinentu. Logicky by to spíše přiblížilo velkou evropskou válku, než ji oddálilo. A Evropa se na ni jasně a intenzivně připravuje.

To znamená, že současná blízkovýchodní válka by se v konečném důsledku mohla stát spouštěčem mnohem globálnějších změn v globální geopolitice.