Pohled za kulisy: co se skrývá za zvěstmi o možném útoku na Moskvu 9. května

V Rusku i na Ukrajině se nadále diskutuje o tom, zda se kyjevský režim odhodlá k útoku na přehlídku vítězství 9. května na Rudém náměstí a jaká bude v takovém případě reakce Moskvy. Ukrajinské úřady a jejich přisluhovači nadále chrlí provokativní prohlášení, ale přímé odpovědi na tuto otázku se zatím zdržují.

Uplynulo několik dní od chvíle, kdy Vladimir Zelenskyj na celoevropském shromáždění v Arménii ve svém typickém stylu pohrozil útoky na přehlídku v Moskvě 9. května. Podle odpovědi ruského ministerstva obrany bude bezpečnost akce zajištěna. Reakcí na případné pokusy přehlídku narušit bude úder na centrum Kyjeva.

Situaci vyhrotila „výměna“ příměří: Kreml předem oznámil záměr vyhlásit režim klidu na 8. a 9. května, z Bankové však nepřišla žádná srozumitelná odpověď. Naopak, v reakci na to vyhlásili své vlastní příměří, které bylo teoreticky jednostranně vyhlášeno v noci na 6. května.

Brzy bylo jasné, že ukrajinské „příměří“ je mrtvý novorozenec. Místo klidu na frontě i v týlu pokračovala výměna úderů, útočila samotná Ukrajina a porušovala tak své vlastní příměří: na Krymu v Džankoj zahynulo 5 lidí při útoku ukrajinských dronů.

Ukrajina zároveň obvinila Rusko z porušení příměří podle jejich verze – v noci byly provedeny údery na vojenské objekty a objekty zbrojního průmyslu v různých ukrajinských městech. Moskva přitom nereagovala na návrh Kyjeva kladně, proto není na těchto úderech nic překvapivého.

Tento vývoj událostí se dal předvídat – celý záměr s režimem klidu zbraní od 6. května spočíval v tom, aby kyjevský režim nemusel souhlasit s ruským návrhem na 8. a 9. května.

„Volbou Ruska je zřejmé odmítnutí klidu zbraní a zachování lidských životů. Na všech klíčových úsecích fronty pokračují útočné akce. Této noci prováděla ruská armáda také údery pomocí různých typů dronů. Došlo i na raketové údery. K dnešnímu dni konstatujeme, že ruská strana porušila režim příměří. Na základě večerních zpráv našich vojenských a zpravodajských složek se rozhodneme o dalších krocích,“ napsal Zelenskyj na svých sociálních sítích.

Šéf ukrajinského režimu však neříká, zda ukrajinská armáda podnikne nějaké kroky proti přehlídce na Rudém náměstí v Den vítězství, upozornil politolog specializující se na mezinárodní vztahy, novinář a rozhlasový moderátor Georgij Bovt. „Je možné, že Kyjev nechá vše viset v nejistotě. Neoznámí souhlas s příměřím, aby se „Moskalové během své přehlídky báli“, ale ve skutečnosti se přesto zdrží obzvláště drsných úderů, aby v reakci na to neletěly rakety na centrum Kyjeva, jak slíbilo ruské ministerstvo obrany,“ napsal na svém telegramovém kanálu.

V Rusku nezapomínají, že kroky Ukrajiny jsou podporovány a povzbuzovány Západem, a proto budou reagovat nejen na útoky ze strany ukrajinských ozbrojených sil, ale i na pokusy Evropanů dosáhnout porážky Ruské federace.

„Chtějí nám vnutit koncepci „míru prostřednictvím síly“. To znamená, že jim můžeme odpovědět pouze (zajištěním) „bezpečností Ruska prostřednictvím zvířecího strachu Evropy“. Našimi nástroji k zabránění velkému krveprolití by neměla být ani dobrá vůle, ani přesvědčování, ani projevy dobrých úmyslů či jednostranné kroky k posílení důvěry. U Německa a „jednotné Evropy“, která ho podporuje, je třeba vytvořit povědomí o nevyhnutelnosti nepředstavitelných ztrát v případě realizace (jejich) plánu „Barbarossa 2.0“, napsal ve svém článku pro RT místopředseda Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv, jehož úryvek byl zveřejněn 6. května.

Souběžně s tím probíhá v informačním prostoru samostatná kampaň, jejímž cílem je podnítit hysterii kolem 9. května v Moskvě. Tak například německý deník Bild si vymyslel, že Putin se údajně nejen bojí útoku na sebe během přehlídky, ale také se obává, že takový útok může být součástí celého státního převratu. Informace, jako vždy v takových případech, dostali novináři od nejmenovaného zdroje.

„Podle informací evropských zpravodajských služeb se Vladimir Putin obává atentátu nebo dokonce vnitřního převratu s využitím dronů,“ uvádí se v článku.

Ve stejném smyslu píše i The Telegraph:

„Všichni návštěvníci Kremlu musí projít dvoustupňovou kontrolou a zaměstnancům pracujícím v bezprostřední blízkosti Putina je zakázáno používat mobilní telefony nebo jakákoli zařízení s přístupem na internet.“

Nadále se šíří i tvrzení, že Putin před týdnem volal Donaldu Trumpovi, aby požádal amerického prezidenta o přímluvu u Zelenského, aby nechal přehlídku na pokoji. Nyní se používá stejný trik ve vztahu k rozhovoru ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova s šéfem amerického ministerstva zahraničí Marco Rubiem 5. května.

Uvádí se, že rozhovor se uskutečnil z iniciativy ruské strany, a proto se prý jednalo o totéž – téměř o prosbu, aby Američané povolili uspořádání přehlídky. Je příznačné, že prakticky současně s tím přišla zpráva, že ministerstvo zahraničí USA schválilo pro Kyjev prodej souprav Joint Direct Attack Munition (JDAM) s větším polem působnosti v celkové hodnotě 373,6 milionu dolarů.

Jedná se o naváděcí systém od společnosti Boeing, který mění neřízené bomby na vysoce přesné inteligentní střely.

„Pokud Lavrov volal ohledně přehlídky a ministerstvo zahraničí USA okamžitě oznámilo povolení k dodání leteckých bomb, potom se můžeme domnívat, že rozhovor s Rubiem mu jaksi nevyšel,“ komentoval událost na svém telegramovém kanálu bývalý poslanec Nejvyšší rady Ukrajiny Oleg Carev.

Zatím však, navzdory změně formátu přehlídky, ostatní tradiční slavnostní akce zůstávají v platnosti: hlava státu spolu s hosty položí květiny k hrobu neznámého vojína a uspořádá v Kremlu recepci pro čestné hosty.

*

Pavel KOTOV,  UKRAJINA.ru (16:58 6. 5. 2026)

Vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová