Proč?

Tak jsme zjistili, že náš prezident nejenže chce českou státnost rozpustit v evropské federaci. Nejenže chce přijmout euro a zrušit právo veta. Nejenže chce vrátit Lichtenštejnům majetky, i když Česká republika všechny soudy vyhrála. On ještě převzal záštitu nad sjezdem Landsmanšaftu v Brně. Jediné, co mě na tom všem chmurně uspokojuje, je fakt, že sjezd začíná v den, kdy byl popraven vrchní sudeťák, K.H.Frank.

Jako, já rozumím tomu, že když teď Petr Pavel přišel o americké krytí, snaží si rychle zařídit to německé. Rozumím tomu, že Bernd Posselt svým sjezdem píchnul do vosího hnízda a tak teď Germáni rychle vytahují všechny karty, co u nás ještě mají a je jim už jedno, že tím svým chráněncům zničí budoucí politickou kariéru. Rozumím tomu, že zase jednou byla pravda a láska moc netrpělivá a odhodila masky příliš brzy. To je jejich chronická neřest. Rozumím tomu, že globalisté a progresivisté mají obrovské peníze, které mohou nalít do kampaní a díky tomu jsou zpupní a pyšní.

Ale nerozumím tomu, proč si čeští lokajové myslí, že z toho budou něco mít.

Tohle je vzorec nikoliv posledních třiceti let, ale posledního tisíce let. Čeští kolaboranti doufají, že budou mít něco z toho, když budou vlastní zemi zrazovat Němcům. Podívejte na ministra Hladíka. Ten přesně věděl, komu má sypat dotace. Veolii! Tak nějak předpokládal, že když sebere českému národu dvacet miliard a dá je globální korporaci, dostane za to odměnu. Víte, já na něj v debatách narazil několikrát a on při nich dělal jedinou věc – snažil se, aby nikdy za žádných okolností nedošlo na to, co vlastně dělá.

A není to jen Hladík. V posledních deseti letech je vzorem správného podnikatele člověk, který svou firmu vybuduje a pak ji prodá nějaké zahraniční korporaci. Když Andrej Babiš vybuduje vertikální koncern, je to oligarcha, ze kterého je třeba mít strach. Když Hladík dá dvacet miliard Veolii, je to příklad úspěšné spolupráce soukromého sektoru se státem.

Když si přečtete jakýkoliv příspěvek Tomáše Zdechovského nebo Danuše Nerudové, je to vždycky protinárodní a protičeské. Luděk Nýdrmajer teď nedávno vysvětloval, že má Česká republika sice lepší rating, nižší nezaměstnanost a vyšší životní úroveň než Slovensko a tak by měla přijmout euro, protože Slovensko má díky tomu levnější úvěry… Odevzdejte suverenitu, abyste se mohli snáze zadlužit! To je jeho sdělení.

Nechápu, proč si všichni tihle kolaboranti myslí, že jim nějak pomůže, když pomohou cizincům proti vlastnímu národu. Copak mají málo příkladů? Podívejte na Fica! On přivedl Slovensko do EU. On zavedl euro. On byl přece tím správným evropsky smýšlejícím politikem. Nebylo mu to nic platné. Jakmile přestal být užitečný, už se k němu nikdo neznal. On se tedy ještě dokázal zmobilizovat a vrátit se do nejvyšší politiky… ale co udělal, se už nedá odestát.

Ani Orbánovi nepomohlo, že se zaměřoval na světovou politiku. Nepomohlo mu, že se přátelil s Putinem, Sitting Pingem i Trumpem. V konečném důsledku pro něj nikdo nic neudělal. Nikdo na něj nezaměřil svou soft power, aby mu lichotil a dal mu prachy. Kterýkoliv Kazachstán, Uzbekistán, Uganda nebo Mali to dělá líp než velký Victor a to ho mám rád. Ten, který zachránil Maďarsko před migrační vlnou a který zachránil před zchalífátováním celou střední Evropu, teď poslouchá od mladého utřinosa, že půjde do vězení. Ten, který udržel Maďarsko mimo válku, teď poslouchá, jak špatně vládnul.

Copak všichni čeští zaprodanci nevědí, že budou svou milovanou EU obětováni, jakmile to jejich páni budou potřebovat? Copak nevidí, že jsou jako osoby naprosto postradatelní, protože je tu spousta dalších nových kolaborantíků, kteří je s chutí nahradí? Copak protokolář Kolář nevidí, jak snadno byl Američany odkopnut?

Stačí neuspět… Stačí, aby se to s těmi Lichtenštejny nepovedlo. Stačí, aby se to nepovedlo s tím sjezdem Landsmanšaftu. Stačí vlastně hrozně malé chyby, aby Brusel svého koně zatratila. Špidla má možná nadstandardní důchod, ale jinak už zajímá jen mladého Dienstbiera. Ještě to zkouší s námluvami u Posselta, ale jinak je u svých bývalých eurokamarádů dávno odepsaný. Mouřenín udělal svoji práci – mouřenín může jít. Impérium se o moc nikdy nedělí.

Ani Babišovi nijak nepomůže jeho proevropské směřování. Stejně ho mezi sebe nikdy nepřijmou. Budou mu lichotit, budou mu podávat ruce, ale ve skutečnosti jen budou čekat na jakoukoliv chybu. A Andrej, místo aby se opřel o svůj národ, raději se bude pokoušet žádnou chybu neudělat. On byl ten, který se chlubil tím, jak splnil Trumpovy požadavky dvou procent HDP na armádu. Co za to dostal? Požadavek na pět procent! Andrej teď připomíná mééédiím, že to byl on, kdo první dal armádě slušné peníze, ale žádný liberální novinář mu to k dobrému stejně nepřičte. Raději se ho budou ptát na Čapí hnízdo a na pozdní příchod k prezidentovi.

Sjezd Landsmanšaftu opět ukazuje, jak snadné to tady vždycky Němci měli. Možná proto nemáme německé platy ani německé výhody, i když pracujeme stejně výkonně jako Němci. Máme příliš laciné kolaboranty. Koneckonců, když si přečtete podrobnosti ze soudní síně o Dozimetru, zjistíte, že všechny ty úplatky vlastně byly dost malé. Oni jsou schopni zrazovat Vlast v podstatě za pakatel. Dokonce i ti Ukrajinci si umějí říct o větší úplatek.

Kterákoliv postsovětská republika zvládla reputaci bohaté nevěsty lépe než my. Tam se dveře netrhnou a celý svět jim tam nosí investice, lichotí jim a oni si v podstatě vybírají, s kým dnes půjdou a s kým zase zítra. Jen my tady v Evropě jsme se místo nevěsty stali lacinou štětkou, se kterou každý vyjebe. Dáváme se lacino a jestli chcete vědět jak moc lacino, podívejte se, jak se Matěj Ondřej Havel z Wishe klaní Berndtu Posseltovi a ještě se tím chlubí.

*

Daniel Sterzik zvaný Vidlák, Litterate

Na snímku vítací výbor spolku Meeting Brno čeká zástupce Sd Landsmanschaftu. Nebo se nám to ve fotoarchivu pomíchalo s jinou akcí? Co myslíte?