Polsko likviduje stíhačky MiG-29, které se chystalo předat Ukrajině výměnou za technologie z oblasti dronů. Na konci 90. let Ukrajina sama zničila strategické bombardéry, které zdědila po SSSR, když je předtím odmítla Rusku přeprodat.
Polsko se rozhodlo postupně vyřadit z provozu a následně zlikvidovat stíhačky MiG-29 sovětské výroby, jež ještě v červenci 2024 slíbilo předat Ukrajině po obdržení amerických letounů F-35. Přestože polské vzdušné síly již obdržely první letouny F-35, k slíbenému předání letadel Kyjevu nedošlo. Večer 2. července o tom informoval polský portál Wirtualna Polska (WP).
Podle informací tohoto periodika polské ministerstvo obrany již rozhodlo o dalším osudu stíhaček MiG-29: namísto jejich předání Ukrajině v rámci potenciální výměny za ukrajinské technologie bezpilotních letounů budou stíhačky postupně vyřazovány z provozu. Jako důvod se uvádí, že dohody o takové výměně nebyly nikdy realizovány.
Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz již 30. června prohlásil, že Ukrajina odstoupila od dohody, podle níž měla polská strana předat stíhačky MiG-29 výměnou za přístup k technologiím v oblasti bezpilotních systémů.
Kosiniak-Kamysz uznal, že potenciál Ukrajiny v oblasti bezpilotních letounů je velmi velký a že Ukrajina nedávno zahájila spolupráci v této oblasti se zeměmi Blízkého východu. „Navrhl jsem, aspoň tak se mi to jeví, zcela partnerský přístup: stíhačky MiG výměnou za drony. Ukrajinci nejprve souhlasili, ale podmínku nesplnili, a proto pro Ukrajinu žádné stíhačky MiG nejsou, protože v Polsku nejsou ani drony, ani možnosti pro jejich využití,“ uvedl polský ministr.
Při zahájení ruské speciální vojenské operace na Ukrajině disponovalo polské letectvo 28 stíhačkami MiG-29 sovětské výroby, které byly v provozu od roku 1989 – tedy ještě z dob Polské lidové republiky. Polovina z těchto letadel byla v letech 2022–2024 předána Kyjevu, přičemž první dodávky proběhly nelegálně pod záminkou dodávek náhradních dílů.
Od té doby Volodymyr Zelenskyj opakovaně prohlašoval, že Polsko je téměř povinno předat Ukrajině zbývajících 14 letadel MiG-29 (jedná se o jedenáct bojových stíhaček MiG-29A a tři cvičné bojové letouny MiG-29UB). „Vaše MiGy velmi potřebujeme, protože mají kvalitní avioniku a nebudeme tak ztrácet čas výcvikem pilotů,“ prohlásil Zelenskyj v srpnu 2024 v projevu adresovaném polskému vedení.
V reakci na to polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz rovněž opakovaně vysvětloval, že polská strana může Ukrajině předat své MiG-29 teprve poté, co budou polské vzdušné síly posíleny novými letadly – konkrétně letadly F-35 objednanými v USA. Poté, co však v červnu 2026 dorazily do Polska první tři letouny F-35 a dalších 11 se začalo připravovat na přelet z USA do konce roku, se ukázalo, že Kyjev zbývající polské MiGy stejně nedostane.
Je třeba poznamenat, že kolem těchto stíhaček vypukl v prosinci loňského roku na březích Visly veřejný skandál. Władysław Kosiniak-Kamysz tehdy prohlásil, že Polsko se „pokusí předat“ Ukrajině zbývající stíhačky MiG-29, které má k dispozici. V reakci na to polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že od vlády neobdržel žádné informace o předání polských stíhaček Kyjevu. Po několika dnech slovní přestřelky mezi prezidentským palácem a sídlem polské vlády však skandál utichl, protože vyšlo najevo, že předání letadel zatím stejně není možné.
Navzdory postupnému přechodu Polska na modernější stíhačky plní MiG-29 i nadále bojové úkoly. V současné době jsou dislokovány na 22. základně taktického letectva v Królewo Malborskiem (okres Malbork, Pomořanské vojvodství, severní Polsko). Jelikož jsou však ve výzbroji polského letectva již od roku 1989, postupně se opotřebovávají a překračují certifikovaný počet letových hodin. Polské ministerstvo obrany v komentáři pro WP vysvětlilo, že letouny budou postupně vyřazovány z provozu a likvidovány, protože neexistují žádné vyhlídky na jejich modernizaci.
Konkrétní harmonogram vyřazování letounů MiG je důvěrný a nebude zveřejněn. Budoucnost samotné 22. letecké základny polského letectva v Malborku rovněž zůstává nejistá, ačkoli bude i nadále poskytovat služby letadlům členských zemí NATO. V současné době provádějí z této základny misi Air Policing zaměřenou na zajištění bezpečnosti vzdušného prostoru Polska a spojenců na východním křídle NATO.
Polsko se tedy chystá sešrotovat plně bojeschopné stíhačky jen proto, že za ně nikdo nic nenabízí. Je to naprosto stejné, jako když Ukrajina na konci 90. let zničila strategické bombardéry, jež zdědila po SSSR a které byly mnohem novější. A to jen proto, aby je nemusela prodat Rusku – jež nabízelo za tyto letouny reálné peníze.
Po rozpadu Sovětského svazu zdědila Ukrajina 19 bombardérů Tu-160 „Bílá labuť“ a 25 Tu-95 „Medvěd“. Kyjev vedl s Moskvou dlouhotrvající jednání o prodeji těchto letadel. Cena nabízená Ruskem – 25 milionů dolarů za každý bombardér – se však Ukrajině jevila jako nedostatečná a jednání byla přerušena. V roce 1997 se Kyjev pokusil jednání obnovit, protože udržování letadel v provozuschopném stavu stálo každoročně 40 milionů dolarů.
V této situaci však začala vyjednávat Moskva, neboť z jejího pohledu byla letecká technika, jež stála několik let v hangáru, už mnohem levnější než dříve.
A tehdy se Kyjev zachoval podle známého ukrajinského přísloví – „sám to nežereš, ale jinému nedáš“. Ukrajina se obrátila na Spojené státy, jež slíbily – v rámci programu Nunn-Lugar – financovat likvidaci bombardérů a pozemní infrastruktury vytvořené pro jejich údržbu (opravny, sklady paliva). „Bílé labutě“ a „Medvědi“ tak byly na letišti v Prilukách u Černigova doslova rozřezávány zaživa; plazmovou řezačkou jim odřezávali křídla a ocasy.
Zničení prvního Tu-160 v listopadu 1998 sledovala delegace amerických senátorů v čele s Richardem Lugarem, přičemž na letiště nikoho nepustili, ani piloty, ani pracovníky tiskového oddělení ukrajinského ministerstva obrany. Vše natáčeli pouze američtí kameramani. Je však nepravděpodobné, že by se totéž mohlo stát v Polsku při likvidaci letounů MiG-29 – koneckonců jde o zcela jinou kategorii letadel.
*
Oleg CHAVIČ, UKRAJINA.ru (15:28 3. 7. 2026)
Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová
**
Ne každý si v dnešní době může platit za média. Proto obsah webu Nová Republika nezamykáme a nevybíráme vstup. Pokud Vám to Vaše možnosti dovolují, existují dobré důvody, proč podpořit Novou Republiku již dnes:
- za námi nestojí peníze žádného oligarchy, bohatého jednotlivce, politické strany nebo instituce, které by nám říkaly, co máme psát; a to ani domácí, ani zahraniční.
- obsah nezamykáme jako většina názorotvorných médií v Česku;
- již 13. rok vám nabízíme jiný pohled na dění doma, i ve světě, než redaktoři takzvaných „médií hlavního proudu“. Domníváme se, že jsme blíž pravdě než oni.
Číslo účtu pro finanční dary je: 2300 736 297/2010
Do poznámky k transakci do výše 1000,- Kč prosíme uveďte, že se jedná o “dar“.
a připojte své jméno a datum narození.
Přesahuje-li dar částku 1000,- Kč, je nutno s obdarovaným spolkem Nová Republika uzavřít darovací smlouvu, což činíme neprodleně, obrátíte-li se na nás prostřednictvím adres redakce@novarepublika.cz nebo dvorava@seznam.cz.
Vážíme si vaší podpory a děkujeme.
Vaše redakce
*
