V rychlosti a smutně

V éteru je mnoho informací o podvodech, korupci a zlodějnách spojených s politiky bývalé vládní koalice. Vcelku jednoznačně už nejde jen o obří podvod s bitcoiny vygumovaný exministryní spravedlnosti Decroix, zapadnula kampelička Petra Fialy s kufry plnými stomilionů, nejnebezpečnější politik-mafián Rakušan se zkušeně vykrucuje z obřího skandálu Dozimetr, popírá účast na koupi předražených vrtulníkových relíkvií, nově tu máme solární levárnu krytou Hladíkem, prorůstání neziskového sektoru do vedení státu a spojení Hradu s válečnou mašinérií představovanou zbrojařskou rodinou Strnadů.

Éterem však nemyslíme mediální prostor představovaný veřejnoprávními a liberálními probruselskými médii. Jedná se o sociální sítě a šíření autory přijímanými především „dezolátskou“ scénou a částí politiků tvořících vládní koalici s výjimkou těch vycházejících z ANO. Všichni ostatní ignorují alarmující informace, které by měly poslat do tepláků většinu členů Fialovy vlády. Justice a policie nahání úplně jiné lidi s mnohem menším dosahem trestné činnosti, ale velké ryby ignorují.

Ovšem nikoliv, když havaroval Filip Turek. Upřímně řečeno, jel jako idiot, zkracoval si čekání v koloně a nestihnul zareagovat na skutečného pitomce, který si maják na střeše spletl s naprosto jednoznačnou předností v jízdě. Turek při páchání přestupku nestihnul otočit hlavu tam, kde nikdo jet neměl. A řidič jedoucí pod majáky bez zvukového výstražného znamení nemůže spoléhat na to, že si ho někdo všimne, a vletět do křižovatky způsobem, který je ignorací jakéhokoliv pudu sebezáchovy. Turkova nehoda je pro libtardí média a opoziční politiky skutečnou lahůdkou a naprosto se to vymyká smyslu pro vyváženost.

Jsem znechucen děním u nás. Už to není jen o proukrajinské devastaci státu, neprůjezdné Praze či totálně vylízaných politicích v Bruselu. Celá atmosféra ve společnosti a tolerance grázlů, nulová snaha deratizovat liberální scénu představovanou současnou opozicí a Hradem na straně jedné, na té druhé až puntičkářské pokusy shodit vládu novou, a i přes značné množství jejích ne zrovna úspěšných kroků něco vylepšit uznat, že nic horšího, než byl Fiala a je Kolář s Pavlem, tu být nemůže, mne deprimuje. Žiju v době, která se zvrhnula v něco šíleného. Opravdu nejsem šťastný a má důvěra v tuto zemi, Evropu a svět už dávno zmizela. Každý den čekám, co který kretén zase vymyslí. Omlouvám se, po vnímání dění v Bruselu i tady to jinak popsat nemohu.

*

Jindřich Kulhavý