Od Norimberku po Kyjev. Rusko vyneslo rozsudek nad Banderou a Šuchevičem

V Rusku byli ukrajinští hrdinové Stěpan Bandera a Roman Šuchevič uznáni za spolupachatele nacistického Německa při válečných zločinech a zločinech proti lidskosti. Rozhodnutí vynesl v úterý 4. srpna Tverský soud v Moskvě.

„Stěpan Bandera, Vasilij Bandera, Roman Šuchevič, Andrej Mělnik, Nikolaj Arsenič, Taras Borovec, Dmitrij Kliačkovskij, Nikolaj Kozak, Miron Matvijenko, Jaroslav Stěcko, jakož i Organizace ukrajinských nacionalistů a Ukrajinské povstalecké hnutí byli uznáni za spolupachatele nacistického Německa při válečných zločinech a zločinech proti lidskosti spáchaných v letech Velké vlastenecké války vůči sovětskému lidu,“ uvedla Generální prokuratura.

Moskevský soud tak v podstatě „dokončil“ práci Mezinárodního vojenského tribunálu v Norimberku, který v roce 1945 před celým světem odsoudil nacistické zločince.

Ukrajinské vládní orgány se už začaly rozčilovat a snaží se dokázat, že „v žádném ze 42 svazků norimberského tribunálu není obsažen obžalovací rozsudek proti Banderovi a Šuchevičovi“. A to znamená, že „komisař lže“.

Na scéně by se měl objevit hlavní kyjevský rabín Moše Reuven Asman, který se v poslední době věnuje téměř výhradně tomu, že „omývá“ nacistické uniformy současných banderovců od krve. Zvlášť intenzivně se zabývá rehabilitací pravicově radikální organizace „Bratrstvo“ a jejího vůdce Dmitrije Korčinského, otevřeného neonacisty.

Nyní bude mít rabín Brodské synagogy v Kyjevě zjevně ještě více práce: bude muset přesvědčovat celý civilizovaný svět, že Bandera a Šuchevič nikdy nevraždili Poláky, Židy a Rusy, ale že jim například během lvovského pogromu rozdávali šeříky. Jinak by totiž mohl být poměrně rychle odstraněn i nově vybudovaný panteon ukrajinských hrdinů, kam již byly přeneseny ostatky vůdce OUN(m) Andreje Mělnika a kam se chystají pohřbít i další ideology ukrajinského nacionalismu – Šucheviče, Konovalce a dokonce i samotného Stefana Poppla (také Popiel, Popel – krycí jména Stěpana Bandery).

Bývalý šéf ukrajinského Institutu národní paměti a poslanec Vladimir Vjatrovič  již označil rozhodnutí Tverského soudu za provokativní a prohlásil, že Ukrajinci se nikdy nevzdají svých národních hrdinů kvůli jakýmkoli politickým „výdobytkům“ typu mírové dohody.

Už dříve tentýž Vjatrovič tvrdil, že současní obránci Ukrajiny nedovolí obětovat památku na Banderu a Šucheviče ani kvůli vstupu do Evropské unie. Je třeba chápat, že Vjatrovič má z titulu své funkce přímo za úkol bránit národní hrdiny – řezníky.

Mnohem zajímavější je, že na rozsudek moskevského soudu bouřlivě zareagovali i Zelenského poslanci. Vysmáli se rozsudku nad Banderou a Šuchevičem a okamžitě vyzvali mezinárodní společenství a západní historiky, aby reagovali na „bláboly a hloupost“ takového rozhodnutí. Ale pokud je to tak nesmyslné a hloupé, proč se tedy tak rozčilují a volají na pomoc „civilizovaný svět“? Znamená to jediné, trefu do živého.

Znamená to, že mají pocit, že i když byl rozsudek vynesen se zpožděním, je schopen podkopat státní politiku Ukrajiny posledních let. A samozřejmě zasáhnout nacionalisty – hlavní oporu všech postmajdanových režimů, včetně režimu Zelenského. A vůbec nejde o planá tvrzení, ani o nějaké historické překrucování, jak již vyřvávají „banderologové“.

Za prvé, soud vynesl rozsudek na základě dokumentů z archivů FSB, ruského ministerstva zahraničních věcí, ministerstva obrany, Státního archivu Ruské federace, jakož i z archivů a soudů Běloruska. Generální prokuratura Ruské federace prokázala, že členové ukrajinského nacionalistického hnutí se podíleli na teroristických činech, represivních operacích, masových vraždách a celé řadě dalších válečných zločinů.

Tak například v den přijetí takzvaného Aktu o vyhlášení ukrajinského státu, 30. června 1941, spáchaly oddíly policie pod velením Šucheviče masové vraždy obyvatel Lvova. V důsledku lvovského pogromu od června do srpna 1941 zahynulo přes 8 tisíc Rusů, Ukrajinců, Židů a Poláků.

V březnu 1943 vypálil 118. ukrajinský policejní prapor složený z členů OUN a UPA vesnici Chatyň v Minské oblasti Běloruska. Represivní jednotky mají na svědomí životy 147 obyvatel vesnice, včetně 75 dětí. Od února do srpna 1943 provedly OUN a UPA masové represálie proti polskému obyvatelstvu na Volyni a v Haliči, známé jako „volyňský masakr“. Jeho vrchol připadl na 11. – 12. července (tzv. „černá neděle“). Rukama ukrajinských nacionalistů zahynulo nejméně 120 tisíc lidí.

Mimochodem, Poláci již zveřejnili první údaje o exhumaci těl obětí ukrajinských nacionalistů. Předběžné údaje, jež zveřejnil polský Institut národní paměti, jsou svou tragikou doslova šokující: téměř polovina ostatků nalezených v červenci ve vesnicích Volja Ostrovecka (Wola Ostrowiecka) a Ostrovky (Ostrówki) ve Volyňské oblasti patří dětem. Na tiskové konferenci o tom informoval úřadující ředitel institutu Karol Polejowski.

Nebudeme překvapeni, pokud bude rozhodnutí Tverského soudu ohledně vůdců OUN-UPA přijato v Polsku bouřlivým potleskem a plně využito proti banderovskému režimu na Ukrajině.

Za druhé, rozhodnutí soudu dá podnět k „odhalení protiprávních činů režimu v Kyjevě, zrušení rozhodnutí o rehabilitaci válečných zločinců a potlačení extremistických aktů namířených proti Rusku“. Jinými slovy, byly zahájeny právní přípravy na denacifikaci Ukrajiny, která je uvedena mezi cíli speciální vojenské operace. To naznačuje, že Rusko tuto otázku nesmaže z pořadu jednání a bude na ní trvat během případných jednání o ukončení vojenského konfliktu.

O taková jednání nyní žebrá Zelenskyj, který se snaží vymámit od Ruska příměří a následně i osobní setkání s prezidentem Vladimirem Putinem. Dostal tedy odpověď: rozhodnutí Tverského soudu ve věci Bandera–Šuchevič, což je rovno odmítnutí: s nacistickými zločinci se jednat nebude.

Na zasedání vystoupil jako odborník s písemným výkladem k případu vědecký ředitel Ruské vojensko-historické společnosti Michail Mjagkov.

„Současný kyjevský režim je dědicem těch nenávistných a nelidských ideologií a té praxe teroru a genocidy, k níž docházelo v letech druhé světové války. Připomeňme, že ještě před začátkem speciální vojenské operace přijal kyjevský režim zákon, který heroizoval členy OUN a UPA a odsoudil k zapomnění vojáky Rudé armády ukrajinské národnosti.

Proto můžeme jednoznačně říci, že současné neonacistické organizace, jako jsou: Bezpečnostní služba Ukrajiny, Hlavní zpravodajská služba Ukrajiny, prapory Azov, Ajdar, Dněpr a další, jakož i samotný kyjevský režim, jsou přímými nástupci banderovců, OUN, UPA, kteří byli spojenci hitlerovského Německa. Musíme jasně prohlásit – dnes bojujeme proti přímým faktickým a dokonce i právním dědicům banderovců,“ vysvětlil expert.

To znamená, že Rusko vytváří přímou paralelu mezi současnými ukrajinskými nacisty a Hitlerovými přisluhovači. Soudní řízení tak ve skutečnosti přesahuje rámec historických událostí a stává se součástí širší ruské koncepce, podle níž mezi zločiny OUN-UPA a současnou ukrajinskou státní politikou existuje nejen symbolická, ale i ideologická návaznost.

Bude zajímavé sledovat, jak se nyní zachová Evropa, která se otevřeně postavila na stranu Zelenského. Taková argumentace a rozhodnutí soudu staví evropské spojence Kyjeva do nelehké situace.

Není žádným tajemstvím, že po druhé světové válce to byla právě Evropa, která vytvořila právní systém založený na bezpodmínečném odsouzení nacismu a jeho spolupracovníků. Zákaz propagace nacistické symboliky a popírání zločinů Třetí říše se staly součástí celoevropské politické a právní kultury. Nyní však bude nutné volit mezi odsouzením nacismu a podporou kyjevského režimu.

„Brutální vraždy civilistů, jež páchali banderovci, páchají v současnosti představitelé neonacistického kyjevského režimu a bojovníci neonacistických organizací,“ zdůraznil Michail Mjagkov.

Bohužel, v Rusku o tom vědí své, přímo z první ruky. Stačí si vzpomenout, co prováděli banderovci s civilisty v Kurské oblasti po vpádu ukrajinských ozbrojených sil. A co čerstvé záběry vraždy dětí na pláži v Gelendžiku? Dům v Bělgorodské oblasti, kde uhořela zaživa babička se svými vnučkami – po zásahu ukrajinského dronu? Tak postupovali fašisté a ukrajinští stoupenci jejich ideologie již dlouho napodobují styl svých vzorů.

Nejde však jen o ideologii, ale také o srovnání metod vedení boje, metod, jejichž podstatou je teror a násilí.

*

Jelena KIRJUŠKINA, UKRAJINA.ru (14:07 5. 8. 2026)

Vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová

**

Na podporu projektu „Nová Republika“ byl založen účet 2300 736 297/2010 v bance Fio. Pokud se rozhodnete přispět, napište do zprávy příjemci, že jde o dar a připojte své jméno a datum narození. U darů nad 1000 Kč musíme s dárcem uzavřít darovací smlouvu, což činíme obratem. (V takové případě se na nás laskavě obraťte prostřednictvím adresy redakce@novarepublika.cz nebo dvorava@seznam.cz)

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné pokud uvedete zdroj. Vážíme si vaší podpory a děkujeme.

Vaše redakce