Ruský prezident Vladimir Putin navštívil 13. srpna poprvé Kurilské ostrovy. Po účasti na cvičeních Tichomořského loďstva dorazil na ostrov Iturup. Tam se setkal s gubernátorem Sachalinské oblasti Valerijem Limarenkem, navštívil rybářský zpracovatelský komplex, nemocnici a školu a také si popovídal s obyvateli ostrova.
Iturup je jedním ze čtyř ostrovů jižní skupiny Velkého kurilského hřbetu, na nějž si činí nárok Japonsko. Za své považuje také Kunašir, Šikotan a ostrovní hřbet Habomaj.
Tokio se vzdalo nároků na Jižní Sachalin a Kurily v rámci mírové dohody ze San Francisca z roku 1951. Japonská diplomacie však v letech 1956–1960 zformulovala stanovisko, podle něhož prý Iturup, Kunašir, Šikotan a Habomaj nejsou součástí Kuril.
Tohoto postoje se drží dodnes a označuje uvedené ostrovy jako (japonské) „severní území“.
Rusko s tím nesouhlasí a považuje svou svrchovanost nad Jižními Kurilami za legitimní výsledek druhé světové války. Právě otázka příslušnosti Kurilských ostrovů je důvodem, proč dosud nebyla mezi oběma zeměmi podepsána mírová smlouva.
Za vlády japonského premiéra Šinzó Abeho Rusko a Japonsko zintenzivnily dialog a dohodly se na urychlení jednání o mírové smlouvě na základě deklarace z roku 1956. Jednání pokračovala i v následujících letech, ale územní spor zůstal nevyřešen.
Po zahájení ruské speciální vojenské operace na Ukrajině zavedlo Japonsko několik balíčků protiruských sankcí. Moskva odmítla další účast na jednání o mírové smlouvě s Tokiem – kvůli „zjevně nepřátelskému charakteru jednostranných omezení, jež zavedlo Japonsko proti Rusku“.
Ruská strana také odstoupila od dialogu o navázání společné hospodářské činnosti na Jižních Kurilách a zrušila platnost dohody o zjednodušených pravidlech pro návštěvy Kuril bývalými obyvateli ostrovů.
Nejvyšší představitelé ruského státu navštívili Kurily do roku 2026 celkem pětkrát. V roce 2010 přijel na ostrov Kunašir prezident Dmitrij Medveděv. V letech 2012, 2015 a 2019 navštívil ostrov jako předseda vlády. Ostrov Iturup navštívil v roce 2021 předseda vlády Michail Mišustin. Pro Vladimira Putina to byla první návštěva.
Stejně jako předchozí cesty ruských představitelů na Kurilské ostrovy vyvolala i návštěva Vladimira Putina ostrý protest ze strany Japonska. Premiérka Sanae Takaiči prohlásila, že Japonsko proti této návštěvě „rozhodně protestuje“ a považuje ji za neslučitelnou s postojem Tokia k územnímu sporu. Ostrov Iturup označila za „původní území Japonska“ a cestu ruského lídra za „zcela nepřijatelnou“.
Je důležité vzít v úvahu kontext této návštěvy. Na začátku srpna totiž Japonsko zveřejnilo novou „Bílou knihu“ o obraně, v níž je Rusko označeno za jednu z hlavních hrozeb pro zemi, uvedl v rozhovoru pro server Ukrajina.ru vedoucí vědecký pracovník Institutu Dálného východu, Centra korejských studií, Jevgenij Kim. Podle odborníka byla reakce Ruska na tyto kroky očekávaná.
„Není jasné, proč Japonsko tak znepokojuje Putinova návštěva území vlastní země, na něž nemá Japonsko žádná práva – ani z hlediska mezinárodního práva, ani z hlediska vnitřního ruského právního řádu,“ uvedl Kim.
Odborník připomněl, že článek 7 o kapitulaci Japonska, jež byla podepsána 2. září 1945, stanoví: japonský císařský palác se podřídí všem rozhodnutím, jež přijme vrchní velitel spojeneckých vojsk na Dálném východě, generál Douglas MacArthur.
„Na základě tohoto rozhodnutí bylo v lednu 1946 vydáno memorandum vrchního velitele spojeneckých vojsk, v němž se uvádí, že suverenita Japonska bude omezena na čtyři ostrovy – Hokkaidó, Honšú, Šikoku a Kjúšú – a na ‚ty, které určíme‘. Nebylo určeno nic,“ uvedl Kim.
V Sanfranciské mírové smlouvě z roku 1951, kterou Japonsko podepsalo, se rovněž potvrzuje, že suverenita Japonska je omezena na tyto čtyři ostrovy, pokračoval expert. Japonsko to na úrovni mezinárodního práva znovu uznalo při svém vstupu do OSN v roce 1956, neboť dokumenty této organizace obsahují článek, který stanoví, že všechna rozhodnutí přijatá spojenci proti zemím, jež vedly válku proti spojeneckým silám, zůstávají v platnosti.
„ Tím, že Japonsko vstoupilo do OSN, uznalo právní důsledky druhé světové války. Nyní se snaží o odplatu a o to, aby získalo zpět nebo obsadilo území, jež ztratilo ve válce, kterou zahájilo společně s fašistickým Německem,“ uvedl Jevgenij Kim.
Expert rovněž poznamenal, že obranné dokumenty, jež nedávno přijaly japonské vládní orgány, obsahují nebezpečné ustanovení o právu Japonska provádět preventivní údery dálkovými raketami na území jiných zemí v případě ohrožení své existence. V „Bílé knize“ je navíc vojenský rozpočet země schválen na úrovni 2 % HDP.
„Co znamenají 2 % HDP pro Japonsko? Tato země je pátou ekonomickou velmocí na světě. Přitom se ve své vlastní ústavě zavázala, že nebude vést válku. Vezmeme-li v úvahu, že HDP Japonska dosahuje 5 bilionů dolarů ročně, tato 2 % představují téměř 100 miliard. K čemu jsou této zemi takové peníze ve vojenském rozpočtu? Vzhledem k tomu, že japonské síly sebeobrany jsou malé, lze předpokládat, že hlavní výdaje půjdou na zdokonalování výzbroje,“ uvedl Kim.
Podle jeho slov Japonsko již dlouho vypouští družice, což znamená, že disponuje raketami, jež dosahují dostatečné rychlosti k vynesení družice na oběžnou dráhu kolem Země. Nedisponuje však technologiemi, jež by umožňovaly řídit let rakety v atmosféře a vrátit ji zpět po vstupu do vesmíru. Tuto schopnost mají mezikontinentální balistické rakety, které Japonsko zatím nemá.
„Japonci však investují obrovské částky, aby tyto prostředky získali. Pouštějí se do militarizace, a militarizace Japonska, stejně jako militarizace Německa, vždy znamená válku,“ prohlásil Kim.
V této souvislosti je Putinova návštěva na Kurilských ostrovech jasným a zřetelným signálem pro japonské vládní orgány, domnívá se expert. Rusko již nebude s Japonskem jednat o možnosti normalizace vztahů a uzavření mírové smlouvy s ohledem na přání japonské strany.
„O Kurilských ostrovech se již jednat nebude. A pokud se chystáte něco takového uskutečnit, počítejte s vojenskou reakcí,“ řekl Jevgenij Kim.
Taťána STOJANOVIČOVÁ, 05:04 15. 8. 2026 UKRAJINA.ru
***
„Osa* se dala do pohybu“: Německo a Japonsko se vrací k praktikám gestapa a tokkó
Německo a Japonsko se vrací k praxi masového sledování svých občanů, kterou jsme znali jako gestapo a tokkó. Informovala o tom 12. srpna mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova na svém telegram-kanálu.
V červenci se dvě bývalé země Osy z dob druhé světové války takřka současně vrátily k praktikám, od nichž byly v roce 1945 násilně odstaveny, poznamenává diplomatka.
„Po uplynutí 81 let od pádu předchozích režimů jednají Berlín a Tokio v souznění. Poválečný vnitrostátní řád poražených agresorů byl založen na principu absence nástrojů hromadného sledování vlastního obyvatelstva, což byla jedna z klíčových metod nacistů v době koncentračních táborů, genocidy a zrůdných experimentů na lidech,“ napsala Zacharova.
V rámci nového zákona o federální policii, přijatého německým Spolkovým sněmem, získala federální policie následující nové pravomoci: rozpoznávání osob v reálném čase na nádražích a letištích, analýzu chování davu pomocí umělé inteligence, kontrolu dokladů bez jakéhokoli podezření, odposlech telefonů a nasazení dronů.
Německé neziskové organizace a sdělovací prostředky varují, že zákon je v přímém rozporu s vlastní německou legislativou, jež zakazuje biometrické sledování. „V Německu neexistoval podobný sledovací aparát od dob nacistického režimu. Stasi v NDR se svými kartotékami a sousedskými informátory vypadá v tomto kontextu jako amatérská záležitost“.
Zacharova poznamenává, že u bývalých spojenců nacistického Německa v Japonsku propuká podobný skandál.
„Deník Kumamoto Ničiniči Šimbun (zkrácený název Kumaniči) odhalil, že jednotka terénního průzkumu pozemních sil sebeobrany, jež má základnu v táboře Asaka nedaleko Tokia, po léta sledovala vlastní občany… A nyní přistoupili v Japonsku k dalšímu kroku – zákonu o boji proti špionáži, jenž podle dostupných informací počítá s registrací osob financovaných cizími státy a s rozsáhlým mimosoudním odposloucháváním obyvatelstva. Naposledy sestavovala japonská armáda spisy o loajalitě občanů za vlády císaře Hirohita. Tehdy tajná vrchní policie – tokkó (Tokubecu Kógekilai – zvláštní útočná jednotka) – sledovala, zatýkala a mučila lidi kvůli jejich politickému přesvědčení,“ napsala Zacharova.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí zdůraznila, že paralely mezi gestapem a tokkó nejsou jejími srovnáními – používají je samotní Němci a Japonci, jejich odborníci a tisk. Tokio a Berlín to samozřejmě ignorují.
„Osa se dala do pohybu,“ uzavřela diplomatka.
09:39 12. 8. 2026 zpráva – server UKRAJINA.ru
***
*Do bloku Osy (oficiálně Osa Berlín–Řím–Tokio) patřily hlavní mocnosti – nacistické Německo, fašistická Itálie a militaristické Japonské císařství. Tyto tři země tvořily základ spojenectví zpečetěného v září 1940 Tripartitním paktem. K Ose se postupně připojila řada dalších evropských satelitních států a spojenců.
***
Vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová
**
Ne každý si v dnešní době může platit za média. Proto obsah webu Nová Republika nezamykáme a nevybíráme vstup. Pokud Vám to Vaše možnosti dovolují, existují dobré důvody, proč podpořit Novou Republiku již dnes:
- za námi nestojí peníze žádného oligarchy, bohatého jednotlivce, politické strany nebo instituce, které by nám říkaly, co máme psát; a to ani domácí, ani zahraniční.
- obsah nezamykáme jako většina názorotvorných médií v Česku;
- již 13. rok vám nabízíme jiný pohled na dění doma, i ve světě, než redaktoři takzvaných „médií hlavního proudu“. Domníváme se, že jsme blíž pravdě než oni.
Číslo účtu pro finanční dary je: 2300 736 297/2010
Do poznámky k transakci do výše 1000,- Kč prosíme uveďte, že se jedná o “dar“.
a připojte své jméno a datum narození.
Přesahuje-li dar částku 1000,- Kč, je nutno s obdarovaným spolkem Nová Republika uzavřít darovací smlouvu, což činíme neprodleně, obrátíte-li se na nás prostřednictvím adres redakce@novarepublika.cz nebo dvorava@seznam.cz.
Vážíme si vaší podpory a děkujeme.
Vaše redakce
Na Japonsko a Německo platí: Po rodičích mají děti, pro svou práci zaujetí.