Vojenský analytik Jaroslav Štefec se pustil do německé a evropské diplomacie kvůli jednání ministrů zahraničí Německa a Ruska Johanna Wadephula a Sergeje Lavrova. Reagoval na článek Lidovky.cz, který se zabýval možností obnovení dialogu Berlína s Moskvou. Schůzku označovanou za „malý krok vpřed“ vidí Štefec přesně opačně.
Wadephul s Lavrovem jednal 26. září na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku. Šlo o první bilaterální schůzku ministrů zahraničí obou zemí od roku 2022, uskutečněnou z německé iniciativy. Wadephul při ní zopakoval německé postoje k válce na Ukrajině a vyzval k příměří, včetně zastavení útoků na energetickou infrastrukturu a umožnění vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře.
Štefec se pozastavuje už nad tím, proč Berlín schůzku narychlo inicioval. „Iniciovali ho velmi narychlo Němci a jen čert ví proč,“ píše. Přínos jednání byl podle něj „nulový“ jak pro řešení zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě, tak pro možné sbližování postojů k ukončení války.
O to více ho zaujalo hodnocení Thomase Kleine-Brockhoffa z Německé rady pro zahraniční vztahy, který schůzku označil za „malý krok vpřed“. Podle Kleine-Brockhoffa zapadá do evropské snahy získat místo u jednacího stolu při rozhovorech o příměří na Ukrajině.
Štefec jeho hodnocení obrací naruby. „Jednání mezi Lavrovem a Wadephulem nebyl ‚malý krok vpřed‘, ale spíše velký krok do prázdna,“ napsal na sociálních sítích Štefec. Pokud chtějí Německo a další evropské země podle něj hrát roli při budoucím politickém, bezpečnostním a ekonomickém uspořádání Evropy po válce, budou muset svůj přístup radikálně změnit.
„Čas se nám krátí a pseudodiplomatické improvizace si už opravdu nemůžeme dovolit,“ varuje Štefec. Je přesvědčen, že Rusko ze svých podmínek „neustoupí ani o píď“ a čím déle bude válka pokračovat, tím tvrdší podmínky podle něj bude Moskva prosazovat. Odkazuje přitom na vývoj ruských požadavků od roku 2014.
Jeho hodnocení německého ministra je ještě ostřejší. „Wadephul se projevil jako diplomatický analfabet, opakující jalové memy ‚strategických komunikátorů‘ v čele EU. Dostal šanci projevit se jako diplomat, rozhodl se ale zůstat v pozici trapného šaška,“ píše Štefec.
Podobně hodnotí i nedávnou výměnu Lavrova s novinářem BBC Stevenem Rosenbergem. „Položit jednomu z nejzkušenějších diplomatů světa otázku, zda vede Rusko hybridní válku proti Evropě může jen hlupák,“ píše Štefec a připomíná, že Lavrov v odpovědi obrátil pozornost k evropským zbraním používaným Ukrajinou proti cílům v Rusku.
Psali jsme: Šik varuje před válkou, kterou nikdo nechce. Odkazuje na exšéfa CIA
Z konkrétní schůzky dvou ministrů pak Štefec přechází k širší otázce postavení Evropy. Podle něj po jednání Lavrova s Wadephulem vyšlo najevo, že Německo ani „Evropa“ nebudou mít u budoucího jednacího stolu takové místo, jaké by si představovaly.
„Neboť co, nebo kdo je ‚Evropa‘? EU a její vedení? Kallasová? Von der Leyenová? Nebo snad Roberta Metsolová?“ ptá se. Připomíná přitom známou větu připisovanou Henrymu Kissingerovi: „Who do I call if I want to speak to Europe?“ Podle Štefce je tato otázka po více než půlstoletí nejen stále aktuální, ale její význam roste.
Kritiku následně rozšiřuje na samotnou Evropskou unii. „EU se rozpadá a evropská komise se chová, jako by existovala v jakési podivné bublině, na hony vzdálené realitě,“ uvedl dále vojenský analytik.
Štefec pak kritiku rozšiřuje na geopolitickou váhu celé Evropy. „Ani Británii, ani EU, ani její největší státy, Francii, Německo, nebo Polsko nepovažuje ‚velká trojka‘ Putin-Trump-Si za velmoci, ale za akčně impotentní chudé příbuzné, neschopné poučit se z vlastní historie. Jako EU jsme pro ně zbyteční. Nikdo mimo Evropu už s námi nepočítá,“ tvrdí Štefec.
Od Evropy se podle něj odvracejí i někdejší a potenciální partneři, aby se sami nenakazili „virem neschotie“ – Štefcovým označením pro kombinaci neschopnosti a apatie, která podle něj ovládla evropský prostor a až na výjimky zasáhla jeho vrcholné politiky.
„Přiznám se, že z toho nevidím rozumnou cestu. My, Evropané, si tu svoji ‚Velkou válku III‘ snad nakonec opravdu zasloužíme,“ uzavírá vojenský analytik Jaroslav Štefec.
*
První Zprávy (Mareš)
