Volby byly referendem a vláda ho prohrála, vykládá opozice. Čísla ale vypadají trochu jinak. Vysvětluje je i velmi zajímavý graf nedávných voličských nálad. ParlamentníListy.cz se s odstupem dívají na výsledky komunálních voleb.
„Pokud tedy bylo právě skončené hlasování malým referendem o vládě a Andreji Babišovi, tak v něm neuspěl. Možná kvůli vysokému rozpočtovému schodku, možná kvůli jeho koaličním partnerům,“ napsala komentátorka Kateřina Perknerová.
Opozice pak výsledky interpretuje komunální a senátní volby rovnou tak, že „vláda prohrála“. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel v úterý v Poslanecké sněmovně jásal, že topka má dvakrát tolik zastupitelů jako SPD, a předseda STAN Vít Rakušan se po volbách opakovaně vysmíval Andreji Babišovi, že před čtyřmi lety dělal z komunálních voleb „referendum o vládě“, zatímco teď už to neříká.
Srovnávat současnou situaci s říjnem 2022 je ale podle mnohých poněkud neadekvátní. Pokud zavzpomínáte čtyři roky nazpátek, tak právě v té době zemi drtila rekordní inflace 18 procent, ceny elektřiny vzrostly v podstatě na dvojnásobek a scény z kontaktních center dodavatelů energií, plné slz a emocí, působily dojmem naprosté sociální katastrofy.
Fialova vláda zareagovala na problémy tím, že si na předvolební týdny zaplatila v médiích propagační kampaň „Deštník proti drahotě“, v jejímž rámci rozdělila vybraným médiím za reklamní prostor téměř 30 milionů korun.
Veřejnost právě v té době vyjadřovala svůj názor na demonstracích, právě tehdy probíhaly slavné „Václaváky“, 3. září 2022 bylo Václavské náměstí zaplněno. Premiér Petr Fiala tyto akce spojoval s dezinformačními kampaněmi a vlivem Ruska.
Hnutí ANO a SPD jako parlamentní opozice byli hlavními kritiky vládních opatření. Mimořádná situace se tehdy patrně propsala do výsledků komunálních voleb více, než je obvyklé.
Letos ale občané nepociťují takové ve svých peněženkách takový průvan jako v prvním roce Fialovy vlády.
Současná situace připomíná spíše komunální a senátní volby roku 2018.
Ekonomická i politická situace je dnes roku 2018 trochu podobná. Růst HDP činí za druhý kvartál 1,8 procenta, v roce 2018 to bylo 2,4 procenta. Takřka stejná je inflace (za září 2,5 procenta, před osmi lety 2,3 procenta), nezaměstnanost 3,4 procenta není dramaticky vyšší než tehdejších 2,7 procenta.
Politice stále dominuje hnutí ANO s více než třiceti procenty. ODS si i po osmi letech připisuje zisky pod 15 procent, které tehdy stačily na druhé místo, nyní je předběhlo hnutí STAN, které se tehdy pohybovalo na hraně postupu do sněmovny. Výrazně ztratili Piráti, kteří tehdy byli lídrem liberální části spektra, a prakticky zmizela tehdy vládní ČSSD. Ostatní strany, které tehdy měly pod deset procent, se drží na svém s odchylkou statistické chyby, výraznější je propad u lidovců.
Srovnání průzkumů agentury Median
Dominanci Babišova hnutí nedávno v podcastu Dobrovský a Šídlo shrnul Jindřich Šídlo poznámkou, že ODS a STAN se přetahují o druhé místo, ale stále platí, že hnutí ANO by neporazily ani dohromady.
Podobné podmínky vedou k podobným výsledkům.
Rok po volebním vítězství do sněmovny tehdy hnutí ANO ztratilo magistráty v Praze i Brně a do Senátu byl zvolen jen jeden jeho kandidát, zatímco se už po prvním kole radoval Jiří Drahoš a pak jej doplnili Marek Hilšer, Pavel Fischer či Eliška Wagnerová.
Autor tohoto textu si vzpomíná, jak se tehdy v pražském štábu ANO Andreji Babišovi posmívala reportérka Emma Smetana: „Chtěli jste nakopnout Prahu, ale zatím to vypadá, že spíš voliči nakopli vás.“
Ztráty hnutí ANO proti parlamentním volbám jsou v obou letech v zásadě srovnatelné. V Praze „nechalo“ přibližně pět procent, stejně jako před osmi lety. V některých velkých městech jsou ztráty výraznější, třeba v Ostravě lze ale propad z 43 na 26 procent vysvětlit také extrémně dobrým výsledkem vloni (mezi roky 2017 a 2018 se zde ANO propadlo z 35 na 32 procent).
Pokud vezmeme výsledky celorepublikově, získalo hnutí ANO (nebo kandidátky, na kterých podílelo) od voličů celkem 16 361 495 „křížků“. V roce 2018 to bylo 16 744 840. Tomu odpovídají i procenta voličského hlasování, tehdy 14,91, letos je to 14,69. Zastupitelských mandátů letos získalo hnutí ANO dokonce více, 1 778 proti 1 682 před osmi lety.
Vysvětlení tohoto fenoménu nabídl již během září volební průzkum agentury Median. Zabýval se přelivy voličů od loňských sněmovních voleb a konstatoval, že hnutí ANO má svou základnu naopak nejpevnější, dále volit jej chce 70 procent. Což je při historickém zisku 34,51 procent pozoruhodné.
Ze zbývajících třiceti procent plných 18 procent uvedlo, že by k volbám nešlo. Nepřesouvají se tedy k žádné jiné straně, ale do kategorie nevoličů.
Tato kategorie ale podle některých expertů nemusí značit, že lidé jsou nespokojeni. Může se jednat též o „racionální ignoranci“ politiky v situaci, kdy stav věcí veřejných občana nijak nemotivuje usilovat o změnu.
Ještě jiný pohled ale nabídl Vlastimil Veselý, ředitel Společnosti pro obranu svobody projevu. Podle něj lze číst vzkaz nevoličů tak, že jsou zklamaní z pomalého tempa reforem Babišovy vlády.
„Národně konzervativní tábor může vyhrávat jen tehdy, když přesvědčí voliče k aspoň 60–70 % účasti (v loňských parlamentkách přesáhla 68 %). Účast 48 % (a v senátních tradičně směšná 43 %) je zoufale málo. Vysvětlení výsledků spočívá v tom, proč skoro třetina zůstala oproti loňsku doma. Velká většina z nich volila koalici a letos nemuseli přijít volit změnu. Neúčastí jen vzkázali, že jsou zklamaní z pomalého tempa a míry očekávané nápravy poměrů,“ uvažuje Veselý.
Poučením pro celou vládní koalici podle něj může být také větší ochota ke spolupráci s menšími partnery. V komunálních volbách, kde se v menších obcích hodně volí podle tváře, je to nezbytnost, v senátních volbách by zase bylo vhodné konečně začít spolupracovat. „Chápu, že sebevědomé ANO svého kandidáta snadno dostane do 2. kola. Ale jsem zvědav, co nabídne svým koaličním partnerům, aby tito vyzvali své voliče k podpoře,“ přemítá.
*
Jakub Vosáhlo, Parlamentní Listy
Na snímku Radima Panenky Andrej Babiš s Karlem Havlíčkem v Kladně podpořili senátního kandidáta Aleše Gerlocha
Málo platný, když lidé zvolí nějakou Adélu Sucharda Šípovou, která se pleská v politice od studií bez jakékoliv práce, jakýchkoliv životních zkušeností, přehledu… za senátorku!? Ostuda. Ostuda Babiše. Tato nedovzdělaná nezkušená dívenka, díky mizerné podpoře ANO, porazila Prof. JUDr. A.Gerlocha CSc. Děkana právnické fakulty UK, autora učebnice práva… divná doba.
Každý obyčejný, normální občan, už z toho musí být neskutečně unavený. Po 36 letech těch, doslova keců, vzdělaných ekonomů, s tituly před i vzad, je hospodaření státu čím dál ve větším dluhu a ti co vládnou to vydávají za úspěch. Tohle je svoboda, ve které nikdo za lži, podvody, loupeže a ožebračování občanů, nesmí být trestaný.… Číst vice »
P.S. Jako když vám přijde instalatér na opravu protékající záchodovou mísu a po jeho práci vám to protéká ještě víc a řekne vám, že to je tak dobře, protože by jinak vodárna zkrachovala.