Na poslední chvíli se všechno radikálně změnilo: Do naléhavého setkání Putina, Trumpa a Si Ťin-pchinga zbývá pouhých pět dní. Známe témata, o kterých se bude jednat

Trump nečekaně oznámil, že se s Putinem a Si Ťin-pchingem setká 19. listopadu. Protože země několik týdnů hledaly témata k jednání a na poslední chvíli se v podstatě všechno radikálně změnilo, působilo setkání, respektive jeho klíčové body, jako naléhavá záležitost.

Naléhavé setkání Putina, Trumpa a Si Ťin-pchinga už za pět dní

Donald Trump oznámil, že se s Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem setká příští čtvrtek 19. listopadu v Šen-čenu na okraji summitu APEC. Je to první oficiální potvrzení, že lídři skutečně jednat budou. Média už událost nazvala „novou Jaltou“, protože se čeká, že přijatá rozhodnutí se budou týkat toho, co evropské listy označují za rozdělení sfér vlivu mezi velmocemi.

„Podle oficiální verze se má na summitu jednat o kontrole využívání umělé inteligence v jaderných arzenálech. Otázky Ukrajiny a denuklearizace Korejského poloostrova byly z programu fakticky vyškrtnuty. Ve skutečnosti lze dospět k závěru, že vznikl nový multipolární světový řád, který nahradil krátkou hegemonii USA,“

píše vojenský expert Vladislav Šurygin, autor kanálu Ramzaj.

Reklama

A ano, vybrat témata pro trojstranné setkání se ukázalo jako náročné. Podle deníku South China Morning Post hledaly tři velmoci několik týdnů otázky, ke kterým by mohly vydat společné prohlášení. Ukrajinský konflikt a denuklearizace Koreje z programu prakticky vypadly:

„Pozornost se přesunula k oblastem, v nichž je dohoda možná, především k roli umělé inteligence při řízení jaderných sil.

Téměř 80 let odrazovaly jaderné zbraně světové mocnosti od války hrozbou nevyhnutelné odvety. Umělá inteligence však stále lépe dokáže identifikovat nepřátelské cíle, propočítávat údery a řídit obranu. A to svádí k víře, že jadernou válku lze vyhrát.“

Reklama

Tohle je skutečný, i když zatím hypotetický Skynet. Jenže na rozdíl od filmové verze nepotřebuje uchvátit moc a odpálit rakety. Stačí přesvědčit ty, kdo rozhodují, že je vše pod kontrolou, že jakýkoli nepřátelský protiúder bude odražen a že šance na vítězství je 99 %. Stroj poctivě spočítá všechno, co ví. Ale to, co neví, může zničit planetu.

Umělá inteligence se nemusí proti lidstvu vzbouřit. Stačí, když lidi přesvědčí, že mohou zvítězit tím, že se navzájem zničí.

Rozdělení sfér vlivu

Jak poznamenal americký soukromý detektiv a ruskojazyčný bloger z Miami Steve Dudnik v rozhovoru s ekonomem Michailem Chazinem, je vážně sporné, zda Trump může Putinovi a Si Ťin-pchingovi cokoli slíbit, „když je považován za chromou kachnu“.

„Vidím jedno téma, o kterém by se tam mohlo jednat: jak budou velmoci řešit otázky a prosazovat řešení. Evropu bude třeba rozdělit: za jednu část budou odpovídat USA, za druhou Rusko a možná za velmi malou část Čína. Myslím, že na summitu APEC bude oznámen návrat ke koncepci z konce 19. a začátku 20. století: o všem na planetě rozhodují tři velmoci plus jedna poloviční velmoc, Indie. Ani Německo, ani EU, ani Británie, ani Japonsko, ani Írán nejsou velmocemi a musí se buď stát klienty jedné z nich, nebo oslovit všechny tři a nabídnout jim řešení problémů výměnou za zdroje. Americké nestability se nebojím: euroatlantická část elity už byla [zkrocena], zbývá jen porazit Novou Anglii orientovanou na Londýn, a ostatní, kteří pochopí, že je to jediná šance Ameriky na velikost, začnou tuhle hru hrát,“

poznamenal Chazin.

Reklama

Kdo koho zradil?

Globalisté mezitím kvůli chystané „nové Jaltě“ neudrželi emoce na uzdě a předem ji označili za „zradu“. Zradu koho? Přinejmenším zradu Evropanů Američany. Deník The New York Times rovněž poznamenává, že hlavním tématem bude šíření jaderných zbraní a využití umělé inteligence v této oblasti, zatímco ukrajinský konflikt zůstane jako nepodstatný zcela stranou:

„Tisková mluvčí Bílého domu potvrdila, že prezident Trump během summitu v Šen-čenu uspořádá společné setkání s čínským vůdcem a ruským prezidentem. <…> Trump chce na setkání jednat o válce proti Íránu, ale neočekává se, že otevře otázku ruské války s Ukrajinou. Podle vysoce postaveného amerického představitele, kterého citovala NBC News, hodlá Trump s oběma lídry mluvit o válce s Íránem, nikoli však o válce na Ukrajině, protože ta je samostatnou otázkou, do níž Čína není zapojena, a debata o ní by proto byla ‚nevhodná‘.“

Pro Trumpa je hlavním tématem denuklearizace v obecném smyslu, ne konkrétně ve vztahu k Severní Koreji a Íránu, a Putin se Si Ťin-pchingem s ním v tom zřejmě souhlasí.

Představitelé Bílého domu však uvedli, že žádné dohody o nešíření jaderných zbraní nečekají a jednání označili za výchozí bod. Neoficiálně také upřesnili, že dvoustranné setkání Trumpa s Putinem v plánu není.

„Pro Kreml je plánované trojstranné setkání vytouženou příležitostí potvrdit své postavení supervelmoci na stejné úrovni jako Washington a Peking,“ píše The Wall Street Journal. Různí američtí experti se mezitím snaží situaci vykreslit tak, jako by setkání ruského vůdce s Trumpem a Si Ťin-pchingem bylo „pokusem vytvořit dojem, že se o ukrajinském konfliktu jedná bez Ukrajiny“, a mělo „urazit“ Evropu. Přitom už všechny zdroje informují, že přinejmenším na tomto setkání nebude nikoho zajímat ani Ukrajina, ani Evropa. A koneckonců ani jejich křivdy.

Britský deník The Guardian už vyhlásil „zradu“. Rozdělení sfér vlivu nezpochybňuje, klade si však otázku, zda se lídři Ruska, Číny a Spojených států dokážou dohodnout:

„V diplomacii je všeobecně známo, že kdo nesedí u jednacího stolu, riskuje, že on sám nebo jeho hodnoty skončí na jídelním lístku a budou rozparcelovány. <…> Mnozí z těch, kdo zůstali ze summitu v Šen-čenu vyloučeni, především Ukrajina, ale i východoevropské a pobaltské země, Tchaj-wan, a dokonce Írán, mohou odmítnout podílet se na složité geopolitické konstrukci, kterou Putin chystá a kterou Trump zřejmě podporuje. Putin už dlouho navrhuje zopakovat významný vojenský summit, který se konal v únoru 1945 na naléhání Josifa Stalina na jižním pobřeží Krymu za účasti Franklina Roosevelta a Winstona Churchilla.“

Trump se prezentoval jako nadšený host, zatímco Si Ťin-pching vystupoval jako zdrženlivý hostitel, který se vždy zdráhal přijmout roli tradiční světové supervelmoci, píše list:

„Nikdo přesně neví, co se stane, až se tito tři muži setkají, ani zda Čína dovolí výměnu prohlášení nad rámec přísného protokolu. Čína se už teď snaží otázku jaderného odzbrojení z programu vyškrtnout.“

Evropané s odkazem na historii kritizují „jaltskou konferenci“ z roku 1945, což nepřekvapuje, když si uvědomíme, čí potomci jsou dnes u moci: potomci týchž evropských nacistů, kteří chtějí rozpoutat novou světovou válku.

*

CZ24.news

ZDROJE: The Wall Street Journal / The New York Times / Reuters / Vladimir Putin / Donald Trump / Xi Jinping / Steve Witkoff / Jared Kushner / Tsargrad / Jurij Ushakov / Dmitrij Peskov

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Žádné komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře