Trump, Si Ťin-pching a Putin se poprvé sejdou u jednoho stolu. Evropa u něj chybí

Světová diplomacie se ve čtvrtek 19. listopadu 2026 dočká setkání, jaké se dosud nikdy nekonalo. Bílý dům, Kreml i čínské ministerstvo zahraničí potvrdily, že se prezidenti Spojených států Donald Trump, Číny Si Ťin-pching a Ruska Vladimir Putin poprvé sejdou na společné třístranné schůzce. Jednání se uskuteční na okraji 33. summitu Asijsko-pacifické hospodářské spolupráce (APEC) v jihočínské technologické metropoli Šen-čen. Zatímco lídři tří jaderných velmocí budou jednat o jaderném zbrojení a strategické stabilitě, Evropská unie u tohoto stolu chybí.

Podle mluvčí Bílého domu Olivie Walesové chce Trump jednat o omezení jaderných zbraní. Vysoký představitel americké administrativy dodal, že prezident otevře také válku USA a Izraele s Íránem. Očekává se, že hlavním tématem bude vypršení smlouvy Nový START a americká snaha zapojit do nového systému kontroly zbraní také Peking. Ten přitom v říjnu označil požadavek, aby se na třístranných jednáních o jaderném odzbrojení podílel, za nespravedlivý a nerealistický. Čínské ministerstvo zahraničí označilo nadcházející schůzku za událost „průlomového významu“, na níž budou lídři hovořit o světovém míru a strategické stabilitě velmocí.

Poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov uvedl, že třístranný summit bude hlavním bodem Putinovy pracovní cesty do Číny. „Schopnost přivést Putina a Trumpa k jednomu stolu ve scénáři prvního mezi rovnými přinese Pekingu obrovský politický kapitál ještě dříve, než samotná jednání začnou,“ zhodnotil význam setkání pro televizi CNBC Peter Alexander, ředitel šanghajské poradenské společnosti Z-Ben Advisors. Podobný názor sdílí i politolog Ja Ian Chong z Národní univerzity v Singapuru, podle kterého se Si Ťin-pching stylizuje do role klíčového arbitra světové politiky.

Reklama

Podle agentury Reuters se strany na programu jednání zatím neshodly. Bílý dům avizoval, že Trump chce řešit především jaderné odzbrojení a válku s Íránem, zatímco Putin usiluje o jednání o válce na Ukrajině, kterou ale Peking nechce na program zařazovat. Čína schůzku rámuje jako debatu o zachování světového míru a strategické stabilitě.

Symbolika „čínského jednorožce“ a zázemí summitu

Hlavní jednání summitu APEC hostí Mezinárodní výměnné centrum v šen-čenské čtvrti Fu-tchien. Pozornost komentátorů i médií však poutá také luxusní rezort Kylin Villa Garden v okrese Nan-šan u jezera Si-li, který slouží pro důležitá diplomatická setkání a ubytování delegací. Samotný název Kylin (čínsky čchi-lin, v pchin-jinu qílín, 麒麟) nese v čínské kultuře silný symbolický náboj. V tamní mytologii jde o posvátné stvoření, často přezdívané „čínský jednorožec“, které společně s drakem, fénixem a želvou tvoří čtveřici nejvyšších duchovních bytostí. Podle starověké tradice se čchi-lin objevuje pouze v dobách, kdy nastupuje moudrý a spravedlivý vládce, jenž přináší éru prosperity a míru. Hostitelství summitu tří nejmocnějších státníků planety v kulisách odkazujících na „příchod spravedlivého vládce“ lze číst jako podtržení sebevědomé diplomacie Pekingu.

Reklama

Podle vysokého představitele americké administrativy se od této prvotní schůzky nečeká žádná dohoda. Má být spíše začátkem dialogu.

Evropa u stolu chybí

Zatímco ve Washingtonu, Pekingu a Moskvě se rýsují obrysy nové bezpečnostní a obchodní architektury světa, Evropská unie se ocitá na vedlejší koleji. Tato skutečnost vyvolává na starém kontinentu stále hlasitější kritiku a frustraci z dosavadního směřování evropských elit. Obavy z dohod velmocí bez zúčastněných zemí vyjádřil už ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který řekl, že si nepřeje, aby se z toho stala „Jalta 2, 3, 4“. Podobné pochyby podle Reuters panují na Ukrajině i na Tchaj-wanu a srovnání s Jaltou se v zahraničních komentářích objevuje často.

Podle kritiků současného bruselského establishmentu se Evropa pod vedením liberálně-progresivních politiků sama vyšachovala ze světového dění. Odpůrci současné unijní politiky upozorňují, že zatímco se EU utápí v ideologických projektech, regulacích a válečnické rétorice, globální velmoci si rozdělují vliv bez její účasti. Zaznívá také názor, že svět dnes pohlíží na evropské lídry jako na bezvýznamné aktéry, kteří pouze hlasitě protestují, aby se následně museli podřídit dohodám uzavřeným v Asii či Americe. Kritici rovněž varují, že silný vliv politických neziskových organizací, aktivistických hnutí a progresivistické agendy oslabil ekonomickou i strategickou pozici Evropy natolik, že v novém světovém řádu přestala hrát důstojnou roli.

Evropští představitelé a zastánci unijního kurzu vidí situaci jinak. Evropská unie není členem APEC, a k jednání o jaderném zbrojení mezi Washingtonem, Moskvou a Pekingem proto nemá formální přístup, stejně jako další ekonomiky mimo toto uskupení. O Ukrajině se podle nich ale bez Evropanů rozhodovat nedá. Předseda Evropské rady António Costa 13. listopadu oznámil evropský tým pro další jednání o Ukrajině a francouzský prezident Emmanuel Macron podle agentury AP zdůraznil, že bez Evropanů nebude podpora Ukrajině. Moskva mezitím vyzvala evropské země, aby jmenovaly jediného zástupce. Evropská strana tak sice u šen-čenského stolu sedět nebude, o podmínkách případného urovnání ve válce na Ukrajině ale podle svých představitelů mluvit chce a jako hlavní poskytovatel pomoci Kyjevu na to cítí nárok.

Reklama

Čtvrtek v Šen-čenu tak bude zkouškou diplomacie mezi Trumpem, Si Ťin-pchingem a Putinem, ale také hořkým zrcadlem pro Evropu, která bude o svém budoucím osudu číst pouze z tiskových zpráv vydaných tisíce kilometrů daleko.

*

Martin Kváča, sinolog, ASIASKOP

Úvodní obrázek: ChatGPT (stylizace do ikonické fotografie z Jaltské konference v roce 1945) 

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Žádné komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře