Dělali vlastní politiku. S tím je konec. Jak v Česku končí deep state

Radim Panenka
Radim Panenka

 

Některá protivládně naladěná média stále tvrdí, že český deep state, tedy zakořeněné nevolené struktury prosazující svou politiku bez ohledu na politiku vlády, neexistuje. Redaktor serveru ParlamentníListy.cz Ladislav Zemánek svými investigativními texty dokazuje, že opak je pravdou. V pořadu Rozhovory PL dává konkrétní příklady a shrnuje nová zjištění.

Jak probíhaly změny v obsazení poradních orgánů vlády? Kdo tlačil proti tomu, aby vláda Andreje Babiše měla právo vybrat do svých vlastních rad složení, které sama chce? Kam se poděli ti aktivisté, kteří z těchto orgánů odešli? A jak je to s tzv. Deep state v naší zemí, o kterém mluví Andrej Babiš a některá média to označují za šíření konspiračních teorií? To v pořadu Rozhovory PL komentuje náš reportér Ladislav Zemánek, který se daným oblastem podrobně a dlouhodobě věnuje.

Reklama

Podle Zemánka je potřeba si uvědomit, že před vládních poradních orgánech bylo jejich složení fakticky jednobarevné, byli tam prakticky jen lidé stejných názorů. A nepřekvapivě šlo o lidi z opačného názorového spektra, než je současná vládní koalice.

„Vypíchnul bych hlavně větší vyváženost, která teď v těchto radách panuje. Až doposud byli například v radě pro rovnost žen a mužů pouze progresivisticky orientovaní aktéři a aktivisté. Nezpochybňuji, že tam byli odborníci, ale měli stejnou orientaci a nebyla tam žádná ideologická nebo názorová pluralita. To už teď neplatí, což je velká zásluha reorganizace, která proběhla. Několik desítek členů těchto rad následně dobrovolně odešlo a od té doby docházelo k obsazování a k výběru nových členů. Nyní jsou ty orgány vyvážené. Přesto to vyvolávalo hodně drsné a nepřátelské reakce jak ze strany těch, kteří odešli, tak ze strany celého ekosystému a vlivových sítí, které tam donedávna měly dominantní pozici,“ popisuje Ladislav Zemánek.

Jedním z dnes již bývalých členů Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí je brněnský aktivista Matěj Hollan, který se letos podílel na organizaci sudetoněmeckého srazu v Brně a v minulosti „proslul“ videem z ukrajinského sadomasochistického salonu, kde se nechal bičovat. Nyní ho média prezentovala jako experta, kterého Babišova vláda vyhazuje. Mezi členy několika vládních rad z dob bývalé vlády působili i další lidé podobného názorového ražení.

Reklama

Podle Zemánka se během reorganizace a mediální kampaně hezky projevily vazby mezi tehdejšími členy daných poradních orgánů, aktivisty a představiteli neziskových organizací a jednotlivými médii nebo novináři. „Dá se bez problému dohledat, kdo o tom informoval, jakým způsobem a kdo třeba měl k dispozici informace, které v té době ještě nebyly veřejně známé. Vrhlo to další světlo na fungování těchto struktur,“ konstatuje redaktor a analytik serveru ParlamentníListy.cz.

„Je důležité si říct, k čemu ty poradní orgány mají být. Poradní orgány vlády jsou od toho, aby radily a pomáhaly vládě realizovat její program, se kterým byla zvolena, nastoupila a ke kterým má mandát od voličů. To se ovšem nedělo. Naopak v mnoha případech ty rady jednaly autonomně a vytvářely si vlastní agendu. Ukazuje se to i nyní, kdy na podzim byly změněny statuty, tedy organizační řády, které určují, co daná rada dělá, jak funguje atd. Byla do nich současnou vládou zanesena formulace, že ty rady by měly zohledňovat programové prohlášení vlády. To rozpoutalo veliké běsnění, které dokládá jedinou věc. Ti, kteří tuhle formulaci napadali, přesně ukazuje, jak ke své činnosti a agendě přistupovali. Uzurpovali si právo tam dělat vlastní politiku, která šla proti programu této vlády. To je deep state,“ říká Ladislav Zemánek.

Rozvádí tvrzení části mediální scény, že žádný deep state neexistuje a zamýšlí se nad otázkou, jak dlouho bude udržitelné říkat, že jde o konspirační teorii. „Média to budou tvrdit tak dlouho, dokud bude existovat publikum, které to bude přijímat jako fakt. Nelze úplně generalizovat, ale typický volič bývalých vládních stran nemá problém s tím to akceptovat a přijmout, že existence deep state je konspirační teorie. Deep state se choval a snaží se tak chovat i dál, že to konvenuje přesvědčení a preferenci,“ komentuje Zemánek s tím, že pokud s tím tito lidé souzněli, měli by deep state spíš vyzdvihovat než popírat jeho existenci.

CELÉ VIDEO ZDE

Zemánek kvituje zrušení služebního zákona, který umožnil vytvoření předraženého, neefektivního a těžkopádného byrokratického kolosu, kdy bylo komplikované, ne-li nemožné, propustit úředníky, kteří třeba nic nedělají nebo odmítají plnit vládní zadání.

Reklama

„Právě na tohle upozorňovali vládní politici a předkladatelé nového zákona o státních zaměstnancích, který od listopadu předchozí služební zákon nahradil. Předkladatelé ve sněmovně mi řekli, že služební zákon je zásadní nahradit něčím jiným právě proto, aby přišla efektivnější a flexibilnější právní úprava. Ten bývalý služební zákon fungoval tak, že přijetí nového úředníka trvalo třeba i několik měsíců, a naopak to bylo ještě horší. Když nějaký úředník nepodával takové výkony, jaké se po něm chtěly, bylo nesmírně obtížné se ho zbavit. Byl uplatňován princip, že pokud má být někdo propuštěn, musí mu být nalezeno jiné odpovídající místo v jiném úseku. Jednou z metod bylo i to, že takový úředník byl postaven mimo službu, ale přesto po několik měsíců pobíral 80 procent platu. Nechodil do práce, mohl si dělat, co chtěl, a bral plat. Ten již bývalý služební zákon vytvořil téměř nedotknutelnou kastu, a to byl problém. Teď už to tak není, bude to daleko flexibilnější,“ konstatuje Ladislav Zemánek.

Doplňuje, že proti nahrazení služebního zákona daleko pružnější normou protestovaly a brojily opět ty stejné skupiny jako v případě reorganizace na Úřadu vlády. „Byly to opět ty staré známé firmy z řad neziskových organizací. Už v prosinci, kdy předkladatelé ve sněmovně rozeslali kolegům návrh nového zákona, vyběhlo s prohlášením devět neziskovek, že něco takového nelze dopustit, že to ohrozí nezávislost státních úředníků atd. Pořád stejná písnička. Zase tam byly neziskovky, které dostávaly peníze od nadace Open Society Fund, sponzorů Petra Pavla a dalších,“ sděluje.

Jaké neziskovky nejvíce protestovaly proti nahrazení služebního zákona?

Jak si nyní počíná ve vztahu k propletenci politických neziskovek ministr kultury Oto Klempíř?

Jak to bude se slibovanou normou pro zprůhlednění financování neziskovek?

Proč je zásadní, aby politické neziskovky měly povinnost odhalit zdroje financování? A jak to funguje nyní?

(Více v kompletním rozhovoru ZDE na YouTube kanálu ParlamentkyTV.)

*

Radim Panenka a Ladislav Zemánek, Parlamentní Listy

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Žádné komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře