10 způsobů,jimiž se boří svoboda celosvětové sítě Internet.

Avatar
Původní autoři

21. 5. 2014 AC 24
Internet se vynořil jako ten nejvíce svéprávnost posilující nástroj osobní svobody od vynalezení Gutenbergova knihtisku, takže miliardy lidí po celém světě nejenže mají nástroj okamžité komunikace, ale i přístupu k bohatství osvobozujících informací, osvobození od okovů přijatého konsensu a příležitost stát se svou vlastní mediální platformou.
To však představuje neustále rostoucí hrozbu pro status quo elity, a proto establišment horečně pracuje, aby tuto svobodu udělenou celosvětovou sítí world wide web v její současné formě rozbořil.

1) Smrt neutrality netu

Federální komunikační komise (FCC) dala nedávno velkým Poskytovatelům Internetu zelenou k vytvoření dvouvrstvého systému Internetu, v němž se velkým korporacím dovolí, aby si koupily určená rychlejší vlnová pásma, čímž se skoncuje s neutralitou a potenciálně to může ponechat malé webové stránky v úpadku.

Pokud se to schválí, tak to umožní „zteleviznění“ Internetu, což povede k tomu, že velké společnosti si vytvoří monopoly a omezí spotřebitelům volbu.

„Menší společnosti, které si nemohou dovolit platit za rychlejší přenosy, nejspíš narazí na ještě další potíže znevýhodňující je proti větším rivalům. A spotřebitelé by se mohli dočkat vysávání přes vyšší ceny, jelikož webové stránky, se zkusí dostat přes nové ceny za provádění byznysu internetových služeb u internetových poskytovatelů,“ hlásí Washington Post.

Už skoro desetiletí jsme varovali před plány na vytvoření ‚Internetu 2‘, podle nichž by byl ten starý Internet ponechán rozpadu a smrti, čímž by byla ta celosvětová síť jako nástroj svobody slova, který dovolí proti kakofonii korporátní a státistické propagandy slyšet i nezávislé hlasy, amputována.

2) Zpravodajské agentury manipulují Internet záměrnými dezinformacemi

Nedávno vynašečem Edwardem Snowdenem zveřejněné dokumenty potvrzují, že Západní zpravodajské služby web záměrně zaplavují dezinformacemi, aby „do Internetu vehnaly všechny druhy falešných materiálů za účelem zničení reputace cílů svých útoků.“

Tyto techniky jsou zaměřené na „kontrolu, infiltraci, manipulaci a pokřivení on-line vznikajícího diskurzu,“ který má v podstatě „rozrušit integritu internetu samotného,“ jak uvádí žurnalista Glenn Greenwald.

3) Vlády platí trolly, aby odklonily veřejné mínění

V roce 2010 kanadská CTV News referovala o tom, jak federální úřady platí různé společnosti, aby „korigovaly dezinformace“ na webových fórech.

Turecko, Izrael a Čína spolu se spoustou dalších vlád také realizují podobné programy, zatímco US Letectvo najalo firmu na datovou bezpečnost HBGary, aby vytvořila velký počet falešných profilů na sociálních médiích, kterých by šlo použít k šíření propagandy při odporování on-line šířených řečí proti USA. Raw Story referovala, že k nejzřetelnějším funkcím tohoto programu patří „manipulace veřejného mínění o klíčových informacích, jako o novinových zprávách,“ a tedy vytváření „iluze o konsensu.“

4) Webové stránky mainstreamu likvidují sekce komentářů

I když to zatím zůstává ještě relativně vzácným jevem, tak narůstající počet mainstreamových novinových webových stránek likviduje sekce komentářů nebo je drsně omezuje, aby zadupaly disidentské hlasy, které zpochybňují převažující status quo.

Studie potvrzují, že komentářové sekce u článků – ať už je to dobře či špatně – silně veřejné mínění ovlivňují. Nedávno zrovna Popular Science oznámila své rozhodnutí zlikvidovat sekce komentářů na svých webových stránkách, aby umlčeli skeptiky globálního oteplování. Také BoingBoing.net postupuje podobně. I New York Times nedávno naznačil, že omezuje komentáře a u některých článků je úplně ruší.

Úsilí za zničení komentářů je součástí zoufalé snahy médií establišmentu diktovat realitu a udržet si úchop fabrikování konsensu i tváří v tvář bujícím nezávislým médiím a obecně Internetu jako nosiči svobodného slova.

5) „Kognitivní infiltrace“ Internetu od Obamovy administrativy

V roce 2010 byl odhalen program Bílého domu, který se točil kolem infiltrace konspiračních skupin za účelem jejich rozvracení prostřednictvím příspěvků v chat roomech a na sociálních sítích. Harvardský profesor práva Cass Sunstein, Obamou jmenovaný šéf Kanceláře informačních a regulačních záležitostí, rozpoutal svou „kognitivní infiltraci“ webu a od té doby ohlašuje její úspěch.

Sunstein poukazoval, že když se jednoduše přimějí lidé od vlády, aby tyto konspirační teorie vyvraceli, tak to nebude fungovat, protože ti jsou od přirozenosti nevěrohodní, takže je nezbytné „k vyvracení těchto teorií zrekrutovat nevládní činitele.“

Sunstein naznačil, že „vládní agenti (a jejich spojenci) by mohli vstupovat do chat roomů, na on-line sociální sítě nebo i do skupin ve skutečném životě a pokoušet se rozvracet prosakující konspirační teorie vznášením pochybností o jejich faktických premisách, kauzální logice nebo důsledcích pro politické akce.“

6) Kyber-útoky pod falešnou vlajkou jako záminka pro zvýšenou regulaci webu

Zatímco Spojené státy neustále omílají nezbytnost omezujících regulací kybernetické bezpečnosti, které je nutné na Internet uplatnit ve jménu zabránění kybernetickým útokům, tak to byly ona samy, kdo stál za nedávnými většími kybernetickými útoky.

Poté, co Alex Jones ukázal prstem na to, že to byl Washington a Tel Aviv, kdo byl za Stuxnetem při svém vysílání 27. září 2010, tak se takoví jako CNN, Economist a další přidávali se zesměšňováním těchto tvrzení jako nepodložené konspirační teorie. O několik měsíců později v lednu 2011 New York Times ohlásil, že „americká a izraelská tajná služba spolupracovaly na vývoji ničivého počítačového červa, aby sabotovaly íránské úsilí o výrobu jaderné pumy,“ čímž potvrdil, že tato „konspirační teorie“ je pravdivá.

Jak ohlásil Washington Post, Spojené státy a Izrael rovněž odpovídaly za společný vývoj viru Flame.

Objevení se Stuxnetu šlo ruku v ruce s agresivní propagandistickou kampaní, během níž Joe Liberman a další na vládu apelovali, aby dovolila „v případě války části Internetu odpojit,“ zrovna tak, jako to dělá Čína. Co Lieberman zapomněl zmínit, byl fakt, že čínský program cenzury Internetu je založen a nadále se točí kolem drcení disentu vůči státu a nikoliv kolem kybernetické bezpečnosti.

7) Doktrína vyváženosti na Internetu

Spolu s tím, jak pracují na ukončení neutrality netu, tak Federální komunikační komise rovněž pracuje na zařízení realizace čehosi na způsob Doktríny vyváženosti na Internetu.

Podle Tima Cavanaugha podle plánu nazvaného „Studie potřeb kritických informací na různých trzích“ by regulátor vysílání měl „podrobit producenty zpráv ve všech médiích invazivnímu dotazování o obsahu zpráv, se kterými pracují,“ což je krok, který by mohl vést k dohlížení nad politickým obsahem webu.

Ač této studii média všeobecně vzdorovala a teď vypadá, že už ji vykolejila, tak samotný fakt, že FCC takovéto programy protlačoval, ilustruje, jak Federálové opovrhují svobodou slova na Internetu.

8) Likvidační tlačítko Internetu ministerstva domácí bezpečnosti

Ač strach z likvidačního tlačítka pro Internet je už roky předmětem obav, tak si ministerstvo domácí bezpečnosti Standardními operačními procedurami 303 čili SOP 303 nadělilo pravomoc dozorovat a „přerušovat soukromé bezdrátové sítě propojující jak uvnitř lokálních oblastí, jako jsou tunely nebo mosty, tak i v celých urbánních oblastech,“ v případech vyhlášení nouze.

Když se o tomto plánu loni pokusila získat více informací skupina práv na soukromí Electonic Privacy Information Center, tak ministerstvo tvrdilo, že nemůže nalézt žádné další podrobnosti týkající se tohoto programu.
Bílý dům také pořád ještě tvrdí, že mu náleží pravomoci k Likvidačnímu tlačítku Internetu podle zákona, který vytvořila Federální komunikační komise v roce 1934. Tento zákon uvádí, že dojde-li ke „stavu ohrožení veřejnosti nebo katastrofy či k jinému stavu národní nouze,“ pak může být president „zmocněn použít převzetí kontroly nad … jakoukoliv stanicí či zařízením.“

9) Nové daně a regulační opatření k zadušení komunikace a prodejů na webu

Celý příval nových daní a regulací by mohl být předzvěstí „Data vypršení internetové svobody,“ jak to píše nedávný článek ve Wall Street Journal, který poukazuje na úsilí zákonodárců oslabit Zákon o osvobození Internetu od daní, aby „se všichni američtí konzumenti potrestali novými daněmi z komunikací.“
Lobbyisté velkých maloobchodníků tlačí na Kongres, aby dal pravomoc některým z 9 600 státních a místních samospráv nad elektronickou komercí včetně potenciálního zdanění e-mailů, což by mohlo miliony Američanů odradit do on-line komunikací. (Poznámka: Zdanění všech e-mailů bylo navrženo svého času i v Euro-parlamentu.)

10) SOPA, CISPA a zadní dvířka k Internetu pro FBI
Legislativní útoky pod vlajkou SOPA a CISPA, se kterými se postupovalo ve jménu zastavení on-line copyrightové zlodějiny, ač byly rozhodně odraženy, když se poprvé objevily, byly ve skutečnosti konstruovány kvůli uvalení despotické cenzury a dohledu nad Internetem, a ty budou pokračovat, aby se s tím mohli pohnout ti, kdo usilují o centralizovanou moc nad webem, která by se dostávala k méně a méně rukám na vršku pyramidy.
Navíc je tu pokus FBI o dodatek k zákonu o Komunikační spolupráci s prosazovateli zákona z roku 1994 tak, aby se vytvořila zadní dvířka ke všem poskytovatelům Internetu, e-mailovým klientům a stránkám sociálních médií, během jiného úsilí o zmrazení svobody slova jsou lidé také indoktrinováni tvrzeními, že vše, co se děje on-line, je pod permanentním dohledem a zápisem, což je přiměje nejspíš k menší volnosti projevu kvůli strachu z oficiálních represí.
Závěreční dějství
Konečné dějství ve snaze zabít Internet tak, jak jej známe, se bezpochyby točí kolem plánu na vytvoření systému universálních Internetových ID (průkazek), které nedávno zavedl Bílý dům, které se nakonec přetvoří na de facto řidičák používaný na celosvětové síti world wide web. To by dalo státu moc kohokoliv, kdo se nechová řádně, zbavit ‚privilegia‘ používat Internet, a tudíž zřídit institut vládního povolení přístupu k webu.
Pouze agresivním odporem k těmto despotickým hrozbám svobodě Internetu můžeme doufat, že si zachováme celosvětovou síť world wide web v jejím současném vtělení a pokračovat s informováním lidí tohoto světě a s posilováním jejich svéprávnosti tak, aby se ho chopili jako nástroje osvobození jednotlivců, jímž se opravdu stal.