Evropa se vzpírá protiruské politice USA

Avatar
Původní autoři

Zprávy krátce
14. 5. ruvr.ru
Evropané odmítají stupňovat nátlak na Rusko. Jejich národní zájmy diktují jiný způsob chování ve vztazích s Moskvou. To ale nevyhovuje Washingtonu lobbujícímu třetí balíček protiruských sankcí. Nic s tím ale nemůže udělat.
Jedním z posledních příkladů je Francie, která se nehodlá vzdát dodávky dvou válečných lodí typu Mistral do Ruska. Příznačné je, že příslušné rozhodnutí bylo přijato po vystoupení náměstkyně amerického ministra zahraničí pro Evropu Victorie Nulandové, která 8. května otevřeně varovala Paříž před touto transakcí. Postoj ministerstva zahraničí vyvolává podráždění v Elysejském paláci, kde ochotně mluví o tom, že Američané vystavují nebezpečí Francouze, když je nutí, aby obětovali své národní zájmy kvůli doktríně transatlantické solidarity. Mínění politologa Michaila Chodarenoka:
-V případě zrušení smlouvy na dodávku těchto dvou vrtulníkových lodí budou následovat dost značné pokutové sankce. Za druhé se současná ekonomická situace v Evropě nedá označit za dobrou. A zmaření smluv se odrazí na pracovních místech. Což není v zájmu Paříže.
Začíná být jasné, že úloha Ruska v ukrajinské krizi není tak velká, jak se to snaží líčit jeho geopolitičtí oponenti. Proto rozhodnutí o třetím balíčku sankcí stále nebylo přijato. Když k tomu ale přece jen dojde, bude to velká rána zasazená ekonomice členských zemí.
Příznačné je, že proti sankcím vystupují tři největší evropské ekonomiky. O francouzském postoji, pokud jde o Mistraly, jsme už hovořili. Britové zase nechtějí zmrazit mnohamiliardová aktiva ruských oligarchů v Londýně. A němečtí podnikatelé vyzývají Berlín, aby se vzpamatoval a nevytvářel těžkosti pro tisíce firem spolupracujících s Ruskem. Na tomto pozadí se ukázala jako velice aktuální výzva bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera méně myslet na sankce vůči Rusku a víc na vlastní zájmy.
Důležité je, že energické pokusy Washingtonu vytvořit zdání existence společné protiruské fronty narážejí na aktivní odpor, jakmile se řeč stočí na reálnou ekonomiku. Evropa má, ač je to možná paradoxní, větší strach z třetího balíčku protiruských sankcí, než Rusko samotné.
Samozřejmě, že se ještě všechno může změnit. Situace je příliš složitá, aby se dala s jistotou předpovídat buducnost. Transatlantická solidarita může zvítězit nad ekonomickým pragmatismem. Dost dobře je ale možný i opak. Pro Západ je totiž stále obtížnější ignorovat reálnost, na kterou stále naléhavěji upozorňuje své evropské partnery Ruská federace.