Proč Rusko nespěchá s uznáním Novoruska?

Avatar
Původní autoři

9. 7. 2014 Zvědavec
Co čeká Moskva od Doněcka a Luganksa? Proč neuznává jejich nezávislost? Proč nevyšle vojska? Vždyť Putin jasně řekl, že Rusko zasáhne a bude bránit Rusy na Ukrajině, pokud budou vystaveni genocidě.
Od počátku, při analyzování situace v r. 2013, bylo jasné, že na Majdanu působí dvě hlavní síly – USA a Evropská unie zastoupená Německem. Přičemž Německo bylo poněkud skrytým, ale zainteresovanějším hráčem, neboť v případě podpisu dohody Ukrajiny s EU by získalo přímo veškeré ekonomické výhody. USA získaly sice vzdálenou, ale již viditelnou perspektivu vstupu Ukrajiny do NATO, což znamená posun amerického raketového systému k hranicím Ruska. A zde je třeba pochopit, že zkrácení doby letu jaderných raket na Moskvu na 12 minut je smyčkou na krku Ruska, která může být kdykoliv tvrdě zatažena. Amerika systematicky a bezpodmínečně jde za tímto cílem od okamžiku rozpuštění varšavského bloku. Ale o tom se nesmělo mluvit, ani v Rusku . Proto se všechny rozhovory točily kolem přičlenění či nepřičlenění Ukrajiny k EU.
V důsledku provedení ozbrojeného puče na Ukrajině v únoru 2014 bylo Rusko nuceno na situaci reagovat.
Typickou „chybou inteligenta“ byl předpoklad, že USA, když uvidí odpor, nebudou tlačit situaci do otevřeného a nekompromisního střetu .
Po otřepání se z březnového šoku donutily USA k tvrdému obratu celou Evropskou unii a začaly s útočením na Rusko.
Vyslání vojsk do Novoruska je pro Moskvu, na rozdíl od Krymu, nevýhodné, a zde je důvod. Krym je téma samo o sobě. Tam je ruská námořní základna, která má obrovský geostrategický význam. Vzniklá hrozba její ztráty a vzniku americké základny na jejím místě byla dostatečnou podmínkou pro započetí aktivních akcí. Navíc je Krym poloostrovem a jeho vojenské ovládnutí v počáteční etapě znamená zablokování perekopské šíje, což je snadno proveditelné. No a nakonec budou brzy předvedeny Ukrajině, která za 23 let nedokázala tento požehnaný region rozvinout, i ekonomické perspektivy ovládnutí Krymu. A proto je přičlenění Krymu samostatným strategickým úkolem, pro jehož dosažení byly nanejvýš dovedně využity aktuální taktické podmínky.
A nyní si něco řekneme o hlavním strategickém cíli Ruska na Ukrajině. Ten se stále více dostává do popředí a stále otevřeněji se stává předmětem mezinárodních prohlášení (inteligentnost ustupuje do pozadí a věci se začínají nazývat pravými jmény). Všimněte si, že rozhovory o Krymu již téměř nikdo nevede, a dostaly se do pozadí stejně, jako rozhovory o dohodě s EU .
Rusko rozpad Ukrajiny nepotřebuje. Rusko potřebuje loajálního, jednotného, stabilního a ekonomicky rozvinutého souseda, bez členství v nějakém bloku, který zaručeně neumístí na svém území americký raketový systém! A dále stojí před Moskvou otázka: jak tento úkol řešit takticky?

Varianta č. 1 – vyslat vojska. Ale kam je vyslat? Na území Doněcké a Luganské republiky? A co dál? A dál se mírotvorná vojska NATO objeví na zbývajícím území Ukrajiny a dojde k jejímu rozdělení, jak kdysi došlo u Německa. V centrální a západní části zůstane pro-americká vláda. Je to pro Rusko výhodné? Řeší to problém NATO a raketového systému? Samozřejmě, že ne.

Varianta č. 2 – hromadný a bleskový vstup vojsk na celé území Ukrajiny, faktická okupace země. NATO se v tomto případě sotva pohne, protože pak by šlo už o válku s Ruskem, a ne pouze o vyslání mírotvorných vojsk. Navíc Ukrajina ani není členem aliance. Moskva bude kontrolovat situaci, ale získá pak v Ukrajině „loajálního, jednotného, stabilního atd.“ souseda? Jistě, že ne. Získá obrovské nestabilní rozvrácené území s nejistým statutem, na kterém začne partyzánsko-teroristická válka. A k tomu všemu přijde ještě železná opona ze strany západu.

Zůstává varianta č. 3 – juntu musí svrhnout samotná Ukrajina a vyhlásit věčné přátelství s Ruskem, a Rusko ji bude pomáhat, jak to činilo již dříve. Proto musí na samotné Ukrajině začít národně-osvobozenecká válka. Proto se musí samotní Ukrajinci chopit zbraní a říct hlasité „ne!“ juntě a jejím loutkovodičům. A přesně toto chápou samotní loutkovodiči a bojí se toho. Právě proto probíhají v zemi trestné operace. Právě proto byli upáleni lidé v Oděse. Právě proto dostal Porošenko příkaz rychle a tvrdě potlačit vzpouru východu.

Právě proto Rusko nepřijme Novorusko do svého svazku a neuzná jeho nezávislý statut. Ale právě proto bude tajně pomáhat jeho národně-osvobozeneckému boji – proces osvobození musí probíhat z Ukrajiny.

Po přijetí ekonomického balíčku dohody mezi EU a Ukrajinou již za několik měsíců pocítí všechny „rozkoše“ evropské integrace a pak se počet naštvaných v zemi prudce zvýší a vlnu národní vzpoury již nebude možné zastavit. Ale do tohoto okamžiku musí neuznané Novorusko vydržet. Musí se držet, jako známka nové, svobodné a nezávislé Ukrajiny, pod jejímž vedením následně povstanou noví naštvaní v Oděse, Kyjevě, Dněpropetrovsku a v dalších ukrajinských městech.

Tato vlna začne nabírat na síle na rozhraní léta a podzimu. Ale to konečně chápou i loutkovodiči junty, a proto mohou, po konečném zešílení, začít již otevřený teror a genocidu ruského národa na Ukrajině, za použití zbraní hromadného ničení proti poklidným občanům. A  tehdy nebude mít Rusko na výběr, než otevřeně zasáhnout.