4. 8. 2014 Freepub
Evropská unie potichu odsouhlasila zrušení omezení pro dodávky zbraňových technologií Kyjevu.
„Při nedávném zasedání Rady Evropy v Bruselu se vedoucí představitelé členských zemí Evropské unie dohodli na tichém zrušení omezení vývozu technologií do Kyjeva, které by mohly být použity k vnitřní represi,“ uvedlo v prohlášení na svých webových stránkách ruské ministerstvo zahraničí.[1] „Byl také umožněn vývoz vojenských technologií a vybavení.“
Moskva tento krok odsoudila jako „rozpor s pravidly vývozu vojenských technologií a munice, která byla dříve uplatňována v EU“ a také jako „ukázka“ dvojitého metru.
EU schválila svá pravidla pro kontrolu vývozu zbraní a střeliva 8. prosince 2008.[2] Kritérium č. 3 vyzývá členské státy EU, aby zastavily vydávání zbrojních licencí pro vojenské vybavení a technologie, kdyby mohly vyvolat neb prodloužit konflikt.
Rozhodnutí o opětovném vydávání licencí pro vývoz speciálního vojenského vybavení přichází navzdory pokračující „protiteroristické operaci“ na východní Ukrajině, uvedlo ruské ministerstvo.
„Je jasné, proč EU ignoruje nesporná fakta – ostřelování ruského území [ruský jihozápadní region Rostov] z ukrajinské strany: pocit vlastního zapojení do této činnosti vytváří v Bruselu určité nepohodlí,“ uvádí se v prohlášení.
Ministerstvo vyzvalo své evropské protějšky, aby „následovaly logiku“ a ne „popichování“ ze strany Washingtonu.
„Rozhodnutí omezit přísun munice a zbraní na Ukrajinu mělo být zavedeno po spuštění tzv. protiteroristické operace v regionech Donbas a Luhansk. Ještě není pozdě na to zákaz obnovit,“ uvedlo ministerstvo.
Omezení byla zavedena Radou EU v únoru, kdy byl ukrajinských prezidentem Viktor Janukovyč a docházelo ke střetům mezi demonstranty z Majdanu a policií. „Pak se EU rozhodla, že bylo špatné dodávat Janukovyčovu režimu zbraně,“ upozornila Moskva.
Kyjevská tzv. protiteroristická operace ve východních částech Ukrajiny se v poslední době zintenzivnila. Nejnovější zátah ve vesnici Horlivka v regionu Doněck měl za následek 31 mrtvých civilistů.
Podle údajů OSN bylo nejméně 1129 lidí zabito a téměř 3500 zraněno na východní Ukrajině od začátku operace v dubnu. Zhruba 100 000 lidí bylo nuceně vyhnáno ze svých domovů.[3]
Zpráva OSN uvedla, že příčinou rostoucího počtu obětí je intenzivnější dělostřelecké ostřelování civilních obytných oblastí a tzv. „vedlejší škody“ v hustě obydlených oblastech.
