Europapaláši.Bytosti s devastovanou psychikou.

Radim Valenčík
11. 8. 2014 Freeglobe

Tragédie se prolíná s komedií, aby příchuť absurdity byla co největší. Premiér (v demisi nedemisi) současné ukrajinské junty Jaceňuk oznámí, že uvalí tak tvrdé sankce na EU, k jakým nepřistoupilo ani Rusko. Co jiného znamená zákaz tranzitu plynu či ropy přes Ukrajinu? – To z řady důvodů nejsou sankce proti Rusku, ale přímo proti EU. A EUROŠAŠCI se začnou zabývat tím, jak těmto sankcím čelit.Zdá se, že není už žádná dolní mez, pod kterou současná euroreprezentace, přesněji EUROPAPALÁŠI (stali se jimi ve chvíli, kdy myslí jen na svoje prebendy a jsou ochotni obětovat kohokoli), nedokážou poklesnout.
Připomeňme si nejnovější historii s eurosankcemi:

Když sankce proti Rusku v EU narazily (mj. proto, že podnikatelské kruhy si uvědomily jednak to, že to je nesmysl, jednak to, kdo na nich vydělá a jaký budou mít dopad na konkurenceschopnost eurozemí), došlo k tragédii malajsijského letadla. Z jejího zavinění bylo okamžitě obviněno Rusko a to umožnilo prolomit odpor v EU proti sankcím. Když se ukázalo, že letadlo patrně záměrně sestřelila ukrajinská vláda (přinejmenším začaly narůstat indicie v tomto směru), začalo se přijetí sankcí zdůvodňovat obecným obviněním Ruska z angažovanosti na Východní Ukrajině (což ovšem před tím k prosazení sankcí v EU nestačilo). Současně se začalo na tragédii letadla (tento hnusný zločin) mediálně “zapomínat”. A to vše při plné aktivní účasti současných EUROPALÁŠŮ (kteří pochopitelně na své kůži – na rozdíl od těch, co si musí na živobytí vydělávat každodenní dřinou, o kterou navíc přijdou – žádné sankce nepocítí).

Tragédie se prolíná s komedií, aby příchuť absurdity byla co největší. Premiér (v demisi nedemisi) současné ukrajinské junty Jaceňuk oznámí, že uvalí tak tvrdé sankce na EU, k jakým nepřistoupilo ani Rusko. Co jiného znamená zákaz tranzitu plynu či ropy přes Ukrajinu? – To z řady důvodů nejsou sankce proti Rusku, ale přímo proti EU. A EUROŠAŠCI se začnou zabývat tím, jak těmto sankcím čelit.

Dosavadní dno, kam až se EUROPAPALÁŠI-EUROŠAŠCIpropadali, má podobu:

– Krajního pokrytectví (větší přetvářku si nelze představit, truchlí se nad oběťmi letadla, podobně jako před tím nad zastřelenými na Majdanu, aby se pak začalo mlžit, když pravda vychází najevo).

– Státem organizovaného zločinu (přímého podílu na krytí odpovědnosti za obětování coby obyčejných pěšáků tří stovek pasažérů letadla).

– Notorického lhaní (na které jsme si už zvykli a nebereme ho vážně).

– Bezpříkladné zbabělosti (nejen ztráty odvahy říci svůj názor, ale dokonce ztratili odvahu myslet svým vlastním rozumem).

– Angažovanosti v genocidě motivované krajním nacionalismem (prostě – mají krev na rukou).

– Narůstající hlouposti a trapnosti (v důsledku záměrného omezování vlastního myšlení, schopnosti normální reflexe reality).

– Vzájemného utvrzování se v tom, že neexistují žádné meze lidskosti, slušnosti, morality, které není možné překročit a že toto permanentní překračovaná mezi přijatelného “je normální” (což je nejnebezpečnější typ skupinové konformity).

Je potřeba si uvědomit, že od současných EUROPAPALÁŠŮ-EUROŠAŠKŮ nemůžeme očekávat už nic dobrého. Jsou to krajní pokrytci, vědomí spolupachatelé nejstrašnějších zločinů, mají na rukou krev a stále více krve, jsou ochotni vtáhnout svět do války a kvůli svým korytům nás bez výčitek svědomí obětují. Viděl jsem už za svého života hodně. Ale takové nahromadění hnusu, takový rozpad bytostí doposud ještě ne.

Přitom to byli kdysi (a někteří ještě před nedávnem) celkem normální lidé. Proto je na místě se ptát (a hledat odpověď, na kterou nemáme moc času): Jaké mechanismy způsobily, že k takovému rozpadu bytostí, které se ocitnou na exponovaném místě euroreprezentace, dochází?

To, co se děje, totiž není selháním jednotlivců. Jedná se o selhání systému generování elit a tím i současného společenského systému.

Výměna osob je nutná. Ti, co se změnili v to, v co se změnili, už nemají žádnou legitimitu. A dříve nebo později skonči i jejich legální účast na politické reprezentaci zemí nyní sdružených v EU. Ale samotná tato výměna nic neřeší. Fungování mechanismů stávajícího historického excesu, který nemá obdoby, si velmi rychle přizpůsobí i ty nové, kteří přijdou. Dokud nepochopíme, o co jde a co dělat.