20. 8. 2014 / zdroj a zdroj
Bruselské zásnuby v zrcadle smlouvy NAFTA
Se sňatky z nerozumu se trhá pytel. Od asociačních dohod EUs postsovětskými státy – až po pokoutně kuchtěné Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Mamutí ztráty číhají i na ty, jejichž elity z nich vytřískají majlant.
Frapantní ilustrací je NAFTA (North American Free Trade Agreement), holport volného obchodu mezi USA, Mexikem a Kanadou. Letos je mu rovných dvacet. Jak se podepsal i na neprivilegované Americe, sumarizuje Michael Snyder na portálu The Economic Collapse.
Když Clinton smlouvu NAFTA podepisoval – rýpnul si nedávno iEconomic Policy Institute – „nasliboval, že přinese ‘dobře placené americké džoby’, větší obchodní přebytek s Mexikem i dramatický pokles nelegální imigrace.“
Realitou je pravý opak:
„Počet nelegálních imigrantů se za dobu platnosti NAFTA více než zdvojnásobil.“
„Před podpisem smlouvy byla obchodní bilance Spojených států vůči Mexiku v plusu a obchodní deficit s Kanadou dělal jen 29,6 miliard dolarů. Loňský obchodní deficit USA vůči Mexiku a Kanadě dohromady činil 177 miliard dolarů.“
„NAFTA nás připravila o víc než milión pracovních míst.“
Za práci, již „vzala americkým dělníkům, se těm mexickým platí jen něco málo přes dolar za hodinu“.
„Zhruba 70 procent automobilů General Motors se vyrábí mimo území Spojených států a spousta z nich právě v Mexiku.“
I sama „mexická ekonomika přitom od roku 1994 roste v průměru jen o necelé procento ročně“.
“Masivní export státem dotované americké kukuřice do Mexika tam už zlikvidoval přes milión pracovních míst.“ I to „trvale zvyšuje nelegální migraci severním směrem“.
„Kdo dnes v Mexiku bere minimální mzdu, pořídí z ní jen 38 procent toho, co před podpisem smlouvy NAFTA.“
Vývoz produkce „off-shore“ v „USA od roku 2001 zlikvidoval přes 56.000 výrobních kapacit“.
„V 80. letech bylo ve Spojených státech více než 20 procent pracovních míst ve výrobě. Dnes je to jen kolem 9 procent.“
„V roce 1950 mělo ve Spojených státech práci více než 80 procent všech mužů. Dnes je to jen 65 procent.“
„Američanů, kteří něco vyrábějí, je méně než roku 1950, třebaže naše populace se od té doby více než zdvojnásobila.“
„Poněvadž jsme milióny pracovních míst vyvezli do zahraničí, konkurence na pracovním trhu se extrémně vyhrotila a tlačí mzdy dolů. Polovina země tak za svou práci bere jen 27.520 dolarů a méně za celý rok.“
„Nemají-li důstojnou práci dospělí, trpí tím nejvíc děti. V roce 2014 žije ve Spojených státech v bídě více než každé páté dítě.“
„Roku 1994 bylo na potravinových známkách 27 miliónů Američanů. Dnes je to 46 miliónů.“
„Bude-li dosavadní trend pokračovat, může to podle profesora Alana Blindera z Princeton University už během příštích dvaceti let do zahraničí vystěhovat i 40 miliónů dalších pracovních míst.“
Čechům, co nic neukradli, jdou sňatky z nerozumu po krku z obou stran. Ten transatlantický – kastrací evropských zdravotních, ekologických i dalších norem. A diktátem pracovního práva, děravého i díky dumpingu z Mexika – a spousty ještě vyrabovanějších zemí.
Asociace, na něž východní partnery vábí Brusel, jsou pitavalem sňatkového podvodu. Cílem je kohabitace na hromádce. Hvězdná hodina expropriace, jež vrakoviště postkomunismu dokrade. Hladové migrace, pauperizující i okolní země.
Česká republika je z prvních na ráně.
