Albánci v Makedonii vyhlásili Republiku Iliridu. Cesta k tzv. velké Albánii?

Avatar
Původní autoři

Mirko Raduševič
23. 9. 2014   zdroj
Zatímco oči světa byly ve čtvrtek 18. září upřeny do Skotska, tak na opačném konci Evropy, jihu, byl ve stejný den vyhlášen státeček Ilirida.

V hlavním městě Makedonie Skopji, na náměstí Skenderebeg, pojmenovaném po albánském národním hrdinovi, vyhlásil dřívější vůdce albánské Strany pro demokratické působení Nevzat Haljilji Republiku Iliridu. Podle jeho slov se nově vytvořená republika zakládá na ústavě USA, v jejíž preambuli stojí, že každý člověk má právo, aby sám o sobě rozhodoval. Ve své řeči pokračoval v příkladu Spojených států, když prohlásil, že podle Woodrowa Wilsona, má každý národ právo na sebeurčení. Zároveň žádá makedonského premiéra Nikolu Gruevského , aby započal proces federalizace země. Haljilji se sám ustanovil prezidentem nově vzniklé republiky a požaduje, aby makedonský stát byl tvořen dvěma rovnoprávnými republikami Makedonií a Iliridou po příkladu Belgie: „Dnes jsme ustanovili Republiku Iliridu a Makedonie by se měla stát Unií Iliridy a Makedonie. V žádném případě nejsme pro změnu vnějších hranice Makedonie, ale musí se vytvořit administrativní hranice mezi Makedonií a Iliridou. To lze učinit podle příkladu dřívějšího fungování Srbska a Černé Hory nebo Belgie.” Makedonský premiér by podle Haljiljiho si měl vzít příklad z belgického premiéra, který v roce 1970 nařídil federalizaci Belgie a dal pokyn parlamentu, aby vykonal vše potřebné k tomuto kroku.

Ke svým požadavkům Haljilji přidal, že chtějí-li makedonské úřady vznesené požadavky ignorovat, budou makedonští Albánci požadovat vyhlášení referenda a dodal, že zdejší albánské etnikum disponuje 400 tisíci hlasy.

Svým prohlášením se rovněž ozval Idriz Sinani z tzv. Národní fronty pro lidská práva a svobodu, který načrtl makedonský parlament, kde budou vedle sebe zasedat Slované a Albánci. „Chceme kontrolovat Republiku Iliridu a celé toto teritorium bude chráněno gardou Iliridy,” prohlásil Idriz Sinani pro albánský portál Almakos. Navíc dodal, že bylo navrženo mírové řešení, ale přejí-li si Makedonci válku, mohou si vybrat.

Snaha o kompromis dvou etnik

Ještě letos v polovině srpna si obě největší etnické skupiny Makedonci a Albánci připomněly výročí tzv. Ochridské dohody z roku 2001, kdy po několika měsících trvajících vzájemných bojů a ztrát na životech došlo k příměří mezi Albánskou osvobozeneckou armádou a makedonskými bezpečnostními silami. Vzájemný spor má dlouhé trvání a zakládá se ze strany Makedonců z obavy o vytvoření teritoria, které by se s dalšími přetvořilo (Kosovo, jižní Srbsko, část Řecka) v tzv. velkou Albánii (viz Prizrenská liga 1878). Albánské etnikum je obviňováno z rozpoutávání menších konfliktů (např. v roce 2012 bylo zabito pět Makedonců), aby byla vyvolána válka, která by vedla ke spojení všech Albánců. Údajně v Albánské osvobozenecké armádě působí bývalí členové Kosovské osvobozenecké armády. Albánci jsou zde navíc považovaní za klanovou společnost, kde se mezi nimi vede boj o ovládnutí trhu s narkotiky. Naopak makedonští Albánci si ztěžují, že jsou segregováni, nemají stejná práva a jsou považovaní za občany druhé kategorie. Požadují možnost používání svého jazyky, symbolů, výuky a možnost zaměstnání.

Zdá se, jakoby si osud neustále pohrával s národy západního Balkánu. Vždyť Makedonie byla během válek v bývalé Jugoslávie považovaná za oázu míru a klidu. Byla jedinou republikou bývalé Jugoslávie, která se do války nezapletla.

Makedoncům navíc nenahrávají ani statistická data. Zdejší statistický úřad nedávno zveřejnil údaje, kdy poprvé po pětašedesáti letech klesl počet nově narozených Makedonců vůči ostatním etnikům pod padesát procent.