10. 9. 2014 zdroj
Ve zprávě zveřejněné Americkou obchodní komorou se praví, že víc než polovina dotázaných společností hovoří o předpojatém a subjektivním uplatňování zákonů ČLR. Čínské úřady iniciovaly antimonopolní vyšetřování amerických společností Microsoft, Qualcomm a Chrysler. S podobnými problémy se v Číně potýká i evropský byznys. V srpnu informovala Evropská obchodní komora i o nátlaku činěném na evropské společnosti regulujícími orgány. Antimonopolní pokutové sankce zasáhly Audi, AG a Daimler AG.
Čínské úřady veškerá obvinění z předpojatého vztahu k zahraničnímu byznysu popírají. Zdůrazňují, že cílem antimonopolních prověrek je chránit spotřebitele a vytvářet podmínky pro čestnou a otevřenou konkurenci.
Mnozí experti jsou ale jiného názoru. Zdůrazňují, že přímé zasahování státu nepochybně snižuje úroveň svobodné konkurence. Mají ovšem jednu podstatnou výhradu. Podle jejich názoru začíná být v určité etapě ochrana národních výrobců v některých segmentech trhu nezbytným opatřením pro rozvoj ekonomiky. A Čína zřejmě vstoupila do této etapy. A zahraniční byznys se bude muset přizpůsobovat k novým pravidlům hry, domnívá se expert z Ústavu Evropy RAV Vladislav Bělov:
-Američtí a evropští investoři zřejmě počítali s tím, že faktory, na které se spoléhali, když v 90. letech a na začátku století jednadvacátého přijímali příslušná investiční rozhodnutí, se dlouho nezmění. Že bude dál existovat levná pracovní síla, rozsáhlý vnitřní trh a loajálnost úřadů. Jde ale o to, že Číňané se učí u Evropanů a Američanů nejen vyrábět kvalitní inovační výrobky, ale osvojují si i umění lobbovat vlastní výrobce.
Za posledních několik desetiletí zajišťovaly růst čínské ekonomiky v mnohém právě zahraniční investice. Úřady nejen že nebránily příchodu zahraničních společností, ale zajišťovaly jim dokonce výhodné podmínky pro podnikání. Za tuto dobu se ale zároveň se zahraničním sektorem aktivně rozvíjel i trh domácích výrobců. A přirozeně tedy nastala doba, kdy se jejich zájmy střetly.
