18. 9. 2014 zdroj
USA se chystají popostrčit Arménii na cestu k ukrajinskému scénáři, kdy se politický protiklad, který je možné řešit klidnou cestou, zhoršuje v otevřenou vojenskou konfrontaci. V tomto ohledu musí mezinárodní společenství věnovat velkou pozornost návrhům Ruska na mírové vyřešení konfliktu mezi Arménií a Náhorním Karabachem.
Strategie Washingtonu na upevnění své pozice v oblasti jeho zájmu opakovaně prokázala svou účinnost. Poslední příklad “nevtíravého” vměšování se USA do vnitřních záležitostí toho či onoho státu, vždy končícího krveprolitím, je změna moci na Ukrajině, která nakonec vyvolala skutečnou občanskou válku na Donbasu. Zahraničně-politická aktivita USA v oblasti Kavkazu naznačuje, že Bílý dům připravil podobný scénář i pro Arménii aktivním rozdmýcháváním ohniska napětí kolem Náhorního Karabachu.
USA vytvářejí pro sebe a své spojence v Severoatlantické alianci obraz světových ochránců, hasičů požárů občanských válek po celém světě. Samozřejmě při tom nezapomínají na své vlastní zájmy, důsledně řeší vnitřní problémy vlastní ekonomiky na úkor prudkého poklesu celkové životní úrovně v zemi, které přišli na “pomoc”. Kromě toho v případě, že krize je v nějakém regionu daleko od přechodu k otevřené konfrontaci, určité zásahy amerických politiků, ekonomů a dalších odborníků nejširšího profilu umožňují vyvolat konflikt směrem, který je co nejvýhodnější pro Washington.
Mnozí odborníci považují Jevromajdan a následnou změnu moci na Ukrajině za úspěšnou operaci amerických speciálních služeb po destabilizaci situace v regionu. O tom, jak následné události odpovídají zájmům USA, se experti ještě dohadují. V každém případě to neodradilo Washington od plánů na rozšíření této strategie do dalších regionů ve světě.
Dalším cílem USA se podle politologů stane Arménie s problematickou oblastí v Náhorním Karabachu. Arménie považuje tento region za svůj a nehodlá slevit ze své územní celistvosti. Na druhé straně, od roku 1991 byla v této oblasti vyhlášena Náhorně-karabašská republika, která není závislá na žádném jiném státu. Není státem – členem OSN a není OSN uznána.
Přes zcela pochopitelné politické rozpory mezi vedením Náhorního Karabachu a arménskými orgány moci se daří situaci udržet pod kontrolou. Bez ohledu na to, jak hluboká je politická krize, dařilo se problém nepřevádět do otevřeného vojenského střetu, který by přinesl oběti z řad civilního obyvatelstva. Rusko se také zasazuje o přijetí diplomatického řešení, bez použití vojenské síly.
Vskutku, s patřičným zapojením mezinárodního společenství se může napětí kolem Náhorního Karabachu, ne-li zcela odstranit, tak alespoň výrazně snížit. To však nezapadá do plánů USA. Pro Ameriku a Evropu je výhodné rozdmýchat co nejvíce konfliktů v blízkosti ruských hranic a dělají další riskantní kroky tak, aby posílily svou přítomnost na Kavkaze. A pokud se kvůli tomu budou muset rozpoutat další krvavé občanské války, vláda Spojených států v tom nebude vidět pro sebe překážku, když vezmeme v úvahu její předchozí operace.
