Lukáš Petřík
15. 9. 2014 Euportál
Na veřejnosti se objevují obavy ze smlouvy o Transatlantickém partnerství pro obchod a investice, o které vyjednávají Spojené státy se zástupci Evropské unie.Je tu hrozba arbitráží dle doložky ISDS, která umožňuje nadnárodním firmám žalovat státy, pokud nějakým způsobem ohrozí jejich zisky. Nevíme, jak by tato doložka byla v dohodě přesně formulována. Dohoda TTIP ale nemá sloužit jen zájmům amerických korporací v dalším závodě ke dnu. Dominantně jde o geopolitiku – tedy USA chtějí EU oddělit plně od Ruska a dostat ji intenzivněji než kdy předtím pod svůj vliv. Co si myslí o dohodě čeští politici?
TTIP je bilaterální dohodou mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými, společně se svou sesterskou dohodou TPP má prý ovlivnit přibližně 50 procent světové ekonomiky, 60 procent světového HDP a 33 procent celosvětového obchodu se zbožím.
USA chtějí EU oddělit od Ruska a dostat ji více pod svůj vliv. Zájmy nadnárodních korporací
Projednávání TTIP bylo zahájeno v červnu 2013, v květnu 2014 stále nejsou k dispozici dostatečné informace o jejím obsahu – a mnohdy je nemají ani úředníci a politici, kteří o něm budou rozhodovat. V Evropě budí odpor především odbourávání netarifních překážek obchodu, zavedení stejných standardů pro zemědělské a průmyslové produkty. Podobně i v Evropě panuje nedůvěra ke geneticky modifikovaným plodinám. Často bývá kritizováno i utajování obsahu návrhů a průběhu jednání.
„Co dohoda přinese? Proč se hovoří o vzniku tisíců nových pracovních míst, když dohody tohoto typu naopak vedly k zániku pracovních míst? Proč se hovoří o odstranění cel, když již nyní jsou cla mezi EU a USA tak nízká, že to nehraje žádnou roli? Proč o tu obchodně-investiční dohodu USA tak hrozně moc stojí a tak enormně tlačí na pilu, když již dnes ani obchodu, ani investicím vzájemně nic nebrání? Jelikož cla nehrají žádnou roli, půjde s velkou pravděpodobností o netarifní překážky – americké standardy jsou v řadě oblastí, i v sociální, podstatně nižší než evropské. Jsou zde velké obavy z toho, že bychom se mohli například u potravin dostat na úroveň USA, což by byl jednoznačný regres. Je tu hrozba arbitráží dle doložky ISDS, která umožňuje nadnárodním firmám žalovat státy, pokud nějakým způsobem ohrozí jejich zisky. Nevíme, jak by tato doložka byla v dohodě přesně formulována. Dohoda TTIP ale nemá sloužit jen zájmům amerických korporací v dalším závodě ke dnu. Dominantně jde o geopolitiku – tedy USA chtějí EU oddělit plně od Ruska a dostat ji intenzivněji než kdy předtím pod svůj vliv,“ varovala ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz ekonomka Ilona Švihlíková.
Evropa by tím podryla vlastní ekonomické základy
ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, jaký je jejich názor na smlouvu TTIP, zda by na ni měla EU přistoupit, případně proč, a co by pro nás smlouva znamenala. Někteří politici varují, že bychom se stali kolonií USA. Někteří zase upozorňují na klady volného obchodu.
„Odpovědět tuto otázku je na celou habilitační práci. V zásadě té smlouvě říkám ano, ale musí to být velmi dobře připraveno a musí být vychytány všechny mouchy. To je opravdu velká práce. Doufám, že to ti vyjednavači dokážou. V zásadě tedy říkám ano, ale pouze když bude velice dobře dokladovaná a probraná i ve všech drobných poznámkách. Více k tomu nemůžu říci, poněvadž vlastně nevíme, co všechno v tom je,“ řekl ParlamentnímListům.cz předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.
Podle předsedy KSČM a poslance Vojtěcha Filipa je TTIP nemožné přijmout: „Odmítání této dohody není žádná komunistická myšlenka. To je přece myšlenka všech reálně uvažujících politických směrů v Evropě. Existují tady politické subjekty, které budou Američanům přikyvovat jak houpací koně. Ale reálně uvažující politické subjekty na pravici i levici přece ví, že to, jak je předložena ta smlouva TTIP, je pro Evropu nevýhodné a nepřijatelné. Protože Evropa by tím podryla vlastní ekonomické základy. Euroatlantický prostor neexistuje. To je umělý nápad Spojených států amerických, aby udržely hodnotu dolaru. Ekonomický zájem Evropy je přece rozdílný proti ekonomickému zájmu USA.
Spojené státy americké nám vnutily válku proti arabskému a islámskému světu naší účastí v Iráku, Afghánistánu, sankcemi proti Íránu či Pákistánu. Toto není ekonomický zájem Evropy. Pro Evropu je mnohem jednodušší udržovat zájmy kontinentu, tedy EU, ale i neunijních států v rámci Rady Evropy, kam patří i Bělorusko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán, Ukrajina i Rusko. Když nebudeme mít energetické zdroje z arabských a muslimských států, tak kde je vezmeme? Budeme vytvářet alternativní zdroje, nebo je budeme muset dovážet ze Střední Asie či Ruska. Evropa je energeticky nesoběstačná. Spojené státy nám nedají tu energii. Ty ji potřebují samy. A žádný břidlicový plyn nás nezachrání,“ dodal Filip.
TTIP je jako Lochnesská příšera
„Podmínky této smlouvy musí být důkladně analyzovány – na jedné straně je to velká příležitost pro české firmy proniknout na severoamerický trh, na straně druhé to může přinést riziko vstupu některých přímo nebo nepřímo dotovaných produktů ze Spojených států na náš trh. Osobně mám obavu o oblast potravin a zemědělských produktů a sám chci zjistit, jak to bude s produkty, které jsou vyráběny z genetických modifikovaných plodin nebo zvířat,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Úsvitu Radim Fiala.
„TTIP je jako Lochnesská příšera. Nikdo ji neviděl a všichni o ni mluví. Počkejme si na to, až se vynoří a pak buďme překvapeni tím, co to je. EU potřebuje smlouvu se Spojenými státy, které pro nás jsou klíčovým partnerem. A počkám si na konečné znění,“ uvedl europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
Místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa říká, že obecně smlouva TTIP by měla odbourat překážky bránící rozvoji obchodu mezi EU a USA. „Zejména se jedná o podmínky kladené ze strany Američanů. Pro mě osobně je zklamáním netransparentnost vyjednávání. Tím vzniká podezření, aby vyjednávané podmínky pro Unii a tím i pro Českou republiku odpovídaly našim zájmům a nenahrávaly americké straně. Proto svou podporu této smlouvě podmiňuji jejím prozkoumáním a analýzou dopadů na české producenty a exportéry,“ vysvětluje Seďa.
„Česká republika by měla aktivně zasahovat do vyjednávání smlouvy a prosazovat své zájmy. Jsem pro sjednání smlouvy, protože její význam je pro Českou republiku a EU nesporný a pozitivní. Nikdy však nepřipustím, aby se snížily naše standardy a budu chtít aktivní a transparentní jednání, která ošetří některá dílčí rizika. Odmítám přístup některých kolegů, kteří populisticky straší a smlouvu kritizují. Vždyť její obsah závisí i na našem umu a přístupu,“ říká europoslanec ANO Pavel Telička.
Dalším kamínkem do mozaiky pro nastolení Nového světového řádu
„Záleží na konkrétním znění té smlouvy a tom, co by Evropě přinesla a co by jí vzala, například v rámci daňových úniků,“ reagoval místopředseda Poslanecké sněmovny a první místopředseda STANPetr Gazdík.
„Tlak USA na přijetí této smlouvy jenom ukazuje, že se Spojené státy snaží z EU udělat svou kolonii, když o ostatní svou militantní politikou postupně přichází. Chtějí nás vysát a ovládat jako upíři. Hlupáci z vedení EU to snad ani nechtějí vidět. To je důvod snahy USA zpřetrhat hospodářské vztahy Evropské unie s Ruskem. EU by k takové smlouvě neměla přistupovat. Jde jen o prodloužení života dolaru jako světové rezervní měny a pro nás to bude nevýhodné. Podobně jako sankce proti Rusku,“ vysvětluje senátor Jaroslav Doubrava.
Podle poslance ČSSD Richarda Dolejše se nad smlouvou vznáší řada otazníků a o nich by se mělo veřejně diskutovat. „Pokud se tyto nejasnosti vydiskutují a smlouva nebude znamenat to, že lidé opět přijdou o své občanské svobody a soukromí, tak s ní nemám problém. Jen bych byl nerad, aby se stala dalším kamínkem do mozaiky pro nastolení Nového světového řádu a posílení úzké skupiny globálních finančních a ekonomických myslitelů, kteří mají ambici řídit tento svět,“ varuje poslanec.
