Dennis Kucinich: Kongresman proti bombám na Sýrii

Avatar
Původní autoři

Dennis J. Kucinich, kongresman a dvojnásobný kandidát na prezidenta USA
25. 9. 2014 Střípky ze světa
Obamu podle něj čeká Mezinárodní trestní soud
Dennis Kucinich, kongresman za Ohio, hlasoval jako jediný proti Bushovu Patriot Act. V roce 2008 soutěžil v demokratických primárkách. Včera – v článku Pravé důvody bombardování Sýrie – podrobil zdrcující kritice toho, kdo ty primárky vyhrál.

´Islámský stát´ (ISIS) „porodila intervence Západu v Iráku a tajná operace (covert action) v Sýrii. Hokuspokus ve Frankensteinově stylu, vyzbrojující syrskou opozici, údajně bojující za svobodu, zplodil monstrum, obcházející regionem. ISIS a Spojené státy pojí kuriózní vztah – nepřátel na smrt, kteří zároveň profitují z jistých událostí navzájem:
Ze svržení iráckého prezidenta Núrí al-Malikého za to, že odmítl posvětit další přítomnost amerických vojsk ve své zemi.
Ze snahy o změnu režimu v Sýrii.
Z vyzbrojování Kurdů, aby se trhli od Iráku, a dali tak zelenou jeho parcelaci.“

Dojemná harmonie s libretem „neocons a válečného průmyslu“ – jehož „akcie po posledním hlasování Kongresu, financujícím rapidní expanzi války, rostou“ – bije do očí. „Nepřítelem není jen ISIS, jsme jím totiž i my sami.“

„Druhou fází války proti Sýrii je 5.000 ´umírněných´ žoldáků (coby protikladu těch ´neumírněných´), vycvičených v Saúdské Arábii, epicentru wahhábismu, za pořizovacích 15 miliard dolarů. Tihle ´umírnění´ nahradí staré ´umírněné´, z nichž se stal ISIS jako o svátku Halloween.“

„Administrativa v domnění, že přátele si lze koupit, pronajmout či vzít do leasingu i tam, kde žádní nejsou, maká v bláhové naději, že jí ti noví druzi ve zbrani zůstanou k mání po celé tři roky kontrahovaného zaměstnání, ignorujíc tak fatální fakt, že ´přátelé´, najatí dnes, po nás už zítra možná začnou střílet.“

„Zvídavost se pídí, zahrnuje-li saúdský výcvik oněch umírněných žoldáků i to, kterak utínat hlavy, čímž se saúdská vláda proslavila už dávno předtím, než tu ohavnou praktiku zdědila i ratolest, zvaná ISIS.“

„Ze Spojených států je hříčka. Katar a Saúdské Arábie, pokoušející se popravit poslední sekulární stát v regionu už roky, teď Sýrii smí brát útokem s otevřeným hledím. My naplňujeme scénář skutečných Islámských Států – Saúdské Arábie a Kataru – bojem proti atrapě Islámského státu v podobě ISIS.“

„Americké bomby a rakety ´mění svět v bezpečnější´ spíš pro teokracie, než pro demokracie. Zpráva o syrském vojenském letounu, sestřeleném Izraelem, avizuje děsivé riziko širšího regionálního konfliktu. Co to má společného s bezpečností 50 Spojených států? Zhola nic!“

Kongres sice minulý týden – přiznává s trpkostí jeho člen – skutečně odhlasoval klauzule, opravňující „financování války“. „Výslovný souhlas jít do války však nedal. Administrativa se ho snaží získat výpůjčkou z taktiky, jíž lidi strašila Bushova administrativa.“ Fakt, že „ISIS pro Spojené státy není přímou, bezprostřední hrozbou“, musel – „pár hodin před zahájením náletů“ – konstatovat i Bílý dům. Tím víc se „válku snaží prodat verzemi o spících buňkách ISIS“.

„Útok na Sýrii, vedený pod hlavičkou úderu na ISIS, je agresí mimo vší pochybnost. Pošlapává mezinárodní právo. Může vést ke zločinům proti lidskosti a smrti nevinných civilistů o nepředvídatelném počtu. Nic na tom nezmění žádné public relations ani uhlazené řečičky.“

„A ano, členové demokratické administrativy počínaje prezidentem, co tuto politiku provádějí, se za ni musí zodpovídat před Mezinárodním trestním soudem i americkým lidem, v jehož jsou službách“.

Právě „válka však, jak známo, je i mocnou a cynickou PR.“ „Bombami na Sýrii“ – a „heroickými výkazy ztrát, způsobených ISIS“ – si dnešní moc vyspraví doma reputaci nakrátko asi i tentokrát. V listopadových volbách mohou „dokonce demokratům pomoci získat znovu většinu v Senátu“. Jen velice krátký dech to však bude mít i v Americe.

Reálné varianty, jak ISIS zadržet a vyřadit ze hry, vidí i kongresman za Ohio jen dvě: „zbavit ho příjmů z prodeje ropy na černém trhu“ – a „dosáhnout dohody se Sýrií a Íránem“.

Právě tomu se však americké špičky staví na zadní. „Bankrot zahraniční politiky Obamovy administrativy neilustruje nic tak plasticky, jako financování skupin, které se znovu a znovu obrací proti Spojeným státům.“ Celý ten „koloběh zisků z válek a destrukce ´nepřátel´, kteří se permanentně mění, udržovaný v chodu neocons“.

Zahraniční politika je „fiaskem administrativy i Kongresu“. „Svým mecenášům z byznysu, kontrahujícího války, odevzdaly šekové knížky Demokratická i Republikánská strana. Ty účty podědí příští generace.“

„Americký lid, hledající roku 2008 vykoupení po letech válek George W. Bushe, roku 2014 zjišťuje, že naděje a změna byly jen mazaným sloganem. Umožnil chopit se moci a držet ji pomocí strachu, válek, kynoucí státní bezpečnosti a plamene, stravujícího miliardy dolarů z daní, padající z bank na Potomaku jako podzimní listí.“