Protiunijní nálady, reálné i kalkulované

Tereza Spencerová

29. 9. 2014 Literárky
O víkendu Francie, Británie i Katalánci znovu zatřásli ideou unijní jednoty.Pro Marine Le Penovou, která mimo jiné ostře vystupuje proti Evropské unii a „obdivuje“ ruského prezidenta Vladimira Putina, to byl z hlediska voleb skvělý rok. Další posilování euroskeptiků ve Francii přitom přichází v době, kdy britský konzervativní premiér David Cameron oznámil, že je připraven zahájit celospolečenskou kampaň za vystoupení z EU, a to v případě, že Brusel odmítne přehodnotit vzájemné vztahy s Londýnem. Vystoupení z EU coby „vedlejší“ produkt mají ve svém programu také katalánští nacionalisté
Xenofobní pravicová francouzská Národní fronta v neděli vůbec poprvé v dějinách pronikla do horní komory parlamentu, v němž získala dvě křesla. „Tento výsledek předčil naše očekávání,“ konstatovala šéfka NF Marine Le Penová. „Naše ideje s každým dnem přijímá stále více Francouzů. Máme velký potenciál.“ Národní fronta byla ještě donedávna považována na francouzské politické scéně za krajní extrém, ale po určitém zmírnění rétoriky a pod vlivem pokračující ekonomické krize se stává stále přijatelnější pro stále více lidí.

Francouzští centrističtí socialisté dál propadají, odpor vůči prezidentu Hollandeovi vyjadřuje už 86 procentFrancouzů a po nedělních volbách tato „levice“ ztratila v Senátu většinu. Na úkor socialistů posílily pravicové strany UMP a UDI, socialisté si dál uchovávají většinu v dolní komoře.
Pro Marine Le Penovou, která mimo jiné ostře vystupuje proti Evropské unii a „obdivuje“ ruského prezidenta Vladimira Putina, to byl z hlediska voleb skvělý rok. V březnu Národní fronta ovládla několik desítek magistrátů a ve volbách do Evropského parlamentu dokonce zvítězila a zajistila si 24 křesel.

Další posilování euroskeptiků ve Francii přitom přichází v době, kdy britský konzervativní premiér David Cameron oznámil, že je připraven zahájit celospolečenskou kampaň za vystoupení z EU, a to v případě, že Brusel odmítne přehodnotit vzájemné vztahy s Londýnem.
Podrobně by Cameron měl svou vizi vysvětlit tento týden na výroční konferenci Konzervativní strany v Birminghamu, ale obecně se předpokládá, že po EU chce více pravomocí při kontrole hranic Velké Británie, a to včetně práva regulovat přistěhovalectví z jiných států EU. Británie podle Camerona může zůstat v EU, jen pokud se Unie „reformuje“, a tento případný proces podle nynější londýnské vlády komplikuje už samotné zvolení Jeana-Clauda Junkera do čela budoucí Evropské komise. Britský The Telegraph v této souvislosti konstatuje, že rozhodnějším postupem prý Cameron mimo jiné chce zamezit dalším „potupným“ dezercím konzervativních poslanců do řad ostře protiunijní strany UKIP.

Vystoupení z EU coby „vedlejší“ produkt mají ve svém programu také katalánští nacionalisté. Předseda katalánské regionální vlády Artur Mas v sobotu podepsal zákon o referendu o vyhlášení nezávislosti, které se má – bez ohledu na námitky z Madridu – konat 9. listopadu.