Žalostná armáda

Avatar
Původní autoři


Eduard Birov
24. 9. 2014    zdroj
V neděli, kdy putinská 84-ti procentní zpátečnická většina relaxovala a vychutnávala si poslední teplé dny, se na několika uličkách a bulvárech Moskvy shromáždili ti, kteří se považují za výjimečné lidi v této asijské tlupě. “Tragédie na Ukrajině ještě více marginalizovala národní zrádce bez ohledu na to, jak se vyparádili za holubice míru”. O něco dříve, v sobotu, v daleké Francii se Michail Chodorkovskij, poctivě plníc slib, že se nebude zabývat politikou, přiznal, že by se mohl stát prezidentem Ruska, aby provedl “ústavní reformu” a aby předal část moci “občanské společnosti”.


Ve skutečnosti je před námi jedna a ta samá událost rozvinutá v prostoru – vůdce národních zrádců vyzval k boji s Putinovým režimem ze zahraničí a místní národní zrádci, syti a strádající pod železnou patou čekistů, se radostně ozvali z Moskvy.

Vlastně není divu, všechno je předvídatelné. Proč by se jinak vyvolávala celá tato protiruská “křížová výprava” na Ukrajině.

Překvapující je něco jiného – to, že příznivců Chodorkovského a nepřátel Putina, kteří vyšli pod dvojakým heslem “za mír”, bylo tak málo. Řekněme, že ne pět tisíc, jak uvedla Hlavní správa ministerstva vnitra, ale dvacet pět, no dobře, ať padesát – když budeme vycházet z toho, že odhady opozice se musí vždy dělit minimálně dvěma.

Ale je to několikanásobně méně, než bylo hlasujících pro Navalného ve volbách na primátora (Moskvy). Je zřejmé, že vyšli jen ti nejaktivnější, ti, kteří nejsou proti pálení pneumatik na náměstích a proti přivedení k moci prozápadních loutek.

Ale i to je málo, velmi málo na 15-ti milionovou Moskvu. Aby bylo možné zapálit třímilionový Kyjev, bylo potřeba sehnat a přivézt na majdan kolem 100 tisíc ve dnech špičky a trvale – 10-15 tisíc.

A ani to není žádná záruka efektivity takového davu za silné a gramotné moci. Ve skutečnosti potřebuje armáda Chodorkovského v Moskvě miliony těch, kteří chtějí vyjít do ulic – obětujících se zrádců a hlupáčků. Není divu, že toto slovo používají při autosugesci – “pochod milionů”.

A tady ještě jednou ubohé tisíce. Avšak, budu se opakovat, před rokem při volbách primátora Moskvy hlasovalo za virtuální analogii Chodorkovského více než půl milionu. I na náměstí v zimě 2012 vycházelo více lidí.

Co se stalo? Velmi jednoduše – tragédie na Ukrajině ještě více marginalizovala národní zrádce bez ohledu na to, že se vyparádili za holubice míru. Stali se totální menšinou nejen v zemi, ale i v povaleči přeplněné Moskvě. A ne pouze menšinou, ale i vnitřním nepřítelem většiny.

Mnozí z těch, kteří hlasovali pro Navalného, s radostí zpívali “Krym je náš” a pak s bolestí v srdci trpěli za Donbas. Každá bomba a každá zpráva o zločinech chunty, naštěstí, podrobně objasňovaných zpravodajstvím ruské televize, vyškrtávaly z armády Chodorkovského potenciální příznivce, kteří mohli 21.září vyjít do ulic za tolerantního postoje moci a v budoucnu by se mohli stát potravou pro děla na Majdanu.

Při veškeré rozmazlenosti hlavního města a protestních náladách těch, kterým mzdy rostou bez ohledu na sankce a rozpočet státu, se zdá, že zjevných zrádců v něm není tolik, jak by chtěl John Tefft (nový velvyslanec USA v RF – pozn. překl.). Kdybychom od toho ještě odečetli celé redakce opozičních vydání, bylo by to možná o čtvrtinu méně.

Toto je ale jen konstatování faktu, nikoli výzva k sebeuspokojení. Výzva, kterou předhodil Chodorkovský ruskému národu v Paříži během znovuobnovení hnutí “Otevřené Rusko”, zazněla víc než jasně: konsolidovat všechny zrádce v Rusku, využít pomoci Západu a svrhnout Putinovu ​​vládu, potom zase obrátit zbloudilé Rusy k evropskému způsobu rozvoje, jako je tomu v současném Kyjevě .

To vše je srozumitelná věc se známou omáčkou o demokracii a svobodě a okořeněná státním departmentem USA. Všechno, co je psáno v učebnicích známých demokratizátorů.

Pro ty, kteří se domnívají, že to není vážně, ale jen další zábava bývalého oligarchy, to sám Chodorkovský řekl více než upřímně, když adresoval svá slova Putinovi: “Chci věřit, že to pochopí. A doufám, že ho to roztrpčí. ”

Stoupenci míru na Ukrajině, kteří se shromáždili v ulicích Moskvy, ve skutečnosti vystupují za válku v Rusku. Za občanskou válku totální menšiny proti 84-ti procentní většině. Je něco takového možné? Při slabé státní moci – ano.

Ale už jen samotný fakt, že během roku 2014 ruští občané i s enormním tlakem Západu na Rusko, dokonce i v hlavním městě, zvýšili podporu vládě, svědčí o tom, že slabost od adresáta slov Chodorkovského nečekejte.

Ano, každému rozumnému občanovi a vlastenci země je nepříjemné vidět v ulicích hlavního města jasné zrádce, byť v malém množství. Je zřejmé, že místo pochodu zrádců by bylo lepší vidět konvoj se zrádci. Měli bychom si však dávno zvyknout na to, že to nejsou metody ruské moci.

Na rozdíl od humánního Západu, který rozhání shromáždění kulkami a psy, my rádi totalitně jednáme s vnitřními nepřáteli – umožňujeme jim hlas v ulicích měst. Díky tomu je jejich hlas žalostný.

Pro Novou republiku přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová