Freedom House: USA o Ukrajinu už ztratily zájem

Avatar
Původní autoři

Tereza Spencerová
13. 10. 2014   Literární noviny
Pohled na události a vývoj posledních dní není pro ukrajinskou vládu prezidenta Porošenka zrovna povzbudivý.
Vlivná americká média už ztratila Ukrajinu z radaru, postěžoval si v rozhovoru pro Hlas Ameriky ředitel amerického „nevládního“ Freedom House David J. Kramer.

Jeho organizace penězi amerických daňových poplatníků už přes deset let na Ukrajině financuje vybrané politiky a skupiny a Kramer k nezájmu amerických médií nyní dodává: „Bohužel, Ukrajina vypadla ze seznamu priorit i pro prezidenta Obamu,“ který se nyní více zajímá o Islámský stát nebo ebolu. Američtí politici prý raději dávají přednost víře, že příměří v Donbasu více méně funguje, přičemž Obama se obává, že přímé dodávky zbraní Ukrajině by mohly vyprovokovat Rusko k vyostření konfliktu. A válka Západu s Ruskem je přitom cosi, co Bílý dům vylučuje. „Na základě některých poznámek, které prezident učinil v soukromých rozhovorech, vzniká dojem, že už pro něj není Ukrajina až tak důležitá, a to, co se v ní odehrává, nepředstavuje hrozbu pro Spojené státy,“ dodal Kramer s tím, že „je to samozřejmě omyl“.

Pomoc Spojených států Ukrajině by ale mohla vzrůst, kdyby prý Kyjev prováděl odvážnější reformy, míní ředitel Freedom House. „Vláda USA věnuje značnou pozornost boji s korupcí,“ vysvětlil ve shodě s náměstkyní zahraničí USA Victorií Nulandovou, která při jednáních v Kyjevě minulý týden označila korupciza hlavní hrozbu ukrajinské budoucnosti. „Ustavení protikorupčního úřadu je pozitivním krokem, ale musíme vidět, že se zahajují trestní řízení, vyšetřování a lidé jsou hnáni k odpovědnosti,“ konstatuje Kramer. „Dokud k tomu nedojde, zůstane obava, že se nová moc od těch předchozích až tolik neliší.“ Zkritizoval rovněž politickou kulturu na Ukrajině s tím, že „s politiky nelze bojovat tím, že je naházíte do odpadkových kontejnerů a bijete je na ulici, jak jsme toho byli svědky v Oděse“.

Představa, že zrovna nezkorumpovanost je hlavním měřítkem americké pomoci spřáteleným/vazalským režimům a vládám, je v podstatě úsměvná, nicméně už jen to, že Washington ztrátu zájmu vysvětluje právě požadavkem na transparentnost, je výmluvné. Kyjev se ale přesto stébla chytá. Prezident a oligarcha, který na chudé Ukrajině přišel k více než miliardě dolarů, nyní před parlamentními volbami slíbil, že bude „osobně zodpovídat za boj proti korupci“, na což vzápětí jím dosazený šéf fakticky neexistující ukrajinské Doněcké oblasti ovšem slíbil, že „boj proti korupci na Ukrajině začne na Donbasu“, který Kyjev ani v nejmenším nekontroluje. Petro Porošenko k tomu (lehce sebevražedně) slíbil potrestat všechny, kdo napomohli rozkoluUkrajiny, a na důkaz očisty „nové moci“ zbavil funkce ministra obrany, svého někdejšího favorita Valerije Heleteje, muže, který už svou přísahu podepisoval zavřeným perem, lhal o dodávkách západních zbraní, nebyl s to zavést do armády alespoň nějaký řád, byl s to obvinit Rusko i z jaderného útoku proti Ukrajině, ale hlavně prohrál válku o jihovýchod země.

Plakát připomínající celkové ztráty na Donbasu

Ukrajinská krize na pozadí ztráty amerického zájmu (na ukrajinské straně)…
– Američtí poradci požadují, aby Ukrajina v rámci „reforem“ zlikvidovala státní podnik Naftogaz, který ovládá většinu obchodu se zemním plynem a ropou, protože „ohrožuje energetickou bezpečnost země“.

– Světová banka předpovídá propad ukrajinského HDP až na minus osm procent.

– Ukrajina kvůli nedostatku paliv zastavila vývoz elektřiny do Moldovy. Při zastavení nesplácených dodávek ruského zemního plynu firma Ukrenergo hlásí zásoby uhlí na maximálně deset dní. Kvůli úsporám energií mají zimní prázdniny na vysokých školách nuceně trvat celý leden a únor.

– Kyjev a Donbas si „na papíře“ rozdělily území Ukrajiny. Reálná „decentralizace“ moci by mohla začít v příštím roce, myslí si Kyjev.

– Poslankyně za banderovskou Svobodu se chlubí vojenským výcvikem malých dětí. Bývalý ministr obrany Anatolij Hrycenko v televizi vyzývá, aby ukrajinské speciální oddíly na ruském území prováděly sabotáže a zabíjely civilisty.

– Prezidentská kancelář přiznává, že připravenost armády obecně „není zdaleka ideální“. Během příměří přenechala rebelům kontrolu nad 38 vesnicemi, protože „nebyly strategicky důležité“. Prezident Porošenko osobně zkontroloval „obranná opevnění“ armády nedaleko Doněcku a z polní kuchyně ochutnal „vojenskou kaši“. Odvolal přitom oligarchu Serhije Tarutu z virtuální funkce doněckého gubernátora, oficiálně prý kvůli pozdravnému telegramu k Putinovým narozeninám. Taruta důvod odmítá, vidí v tom jen předvolební boj.

– Příslušníci vojsk ministerstva vnitra dezertují „po celých praporech“, stěžuje si „kyjevský“ virtuální gubernátor Luhanské oblasti Hennadij Moskal.

– Na pomoc Kyjevu přijel prapor čečenských džihádistů.

– Pravý sektor chce ovládnout průmyslové město Kryvoj Roh, stěžuje si jeho starosta a žádá po Porošenkovi ochranu před zločinem. Podle britského Daily Telegraph je ovšem Pravý sektor hrozbou pro celou Ukrajinu. Ukrajinští neonacisté mezitím lákají kolegy ze světa na boj a „přátelství, na něž ž se nikdy nezapomene“.

– Ukrajinská pohraniční stráž dostala od Spojených arabských emirátů 15 obrněných džípů Toyota LandCruiser.

– Před sídlem prezidenta znovu hoří pneumatiky a aktivisté Automajdanu se utkávají s policií.

– Agentura Reuters zpochybňuje soudní řízení se třemi údajnými vrahy z Majdanu, když mimo jiné upozorňuje, že minimálně jeden z nich nemohl držet samopal, neb kdysi přišel o zápěstí. Někteří poslanci navíc upozorňují i na to, že jejich vyšetřovací výbor ke květnovému masakru v Oděse vypracoval jiný text, než jaký byl posléze zveřejněn.

– Petro Porošenko má za to, že se Ukrajina „s Rusy v zásadě na všem dohodla“, a příští týden by měl být rozhodující. Na čem se „dohodli“, není jasné. Porošenko má za to, že by se měl s Putinem setkat na summitu ASEM, který se uskuteční 16. a 17. října v Miláně. Nově Porošenko v projevu „k národu“ (zveřejněném jen na prezidentském webu) konstatuje, že za poslední měsíc je Ukrajina silnější, konflikt na jihovýchodě lze řešit jen jednáním a bez ohledu na „hurá patrioty“ a plné příměří pak osobně dohodne během několika dní.

– Po aktivizujících se Maďarech vlastní stranu na Ukrajině zakládají i etničtí Poláci.

A ukrajinská krize na pozadí ztráty amerického zájmu (na druhé straně)…

– Sami se znovu chceme sblížit s EU, tvrdí Putin.

– Čínský vicepremiér Wang Jang o víkendu v Soči zkritizoval západní sankce proti Rusku a s poukazem na západní podporu demonstracím v Hongkongu prohlásil, že by se Čína a Rusko „měly soustředit na společný strategický postup a spolupráci, a tím odpovědět západním zemím“. V Rusku zahájila provoz 8. největší banka světa, čínská Zemědělská banka, obě země by měly v dohledné době podepsat na tři desítky nových obchodních smluv, přičemž ve hře je také vývoj nového společného letounu, který by se měl stát konkurencí Boeingu i Airbusu.

– Rusové mají za své největší nepřátele Američany a namísto Ukrajinců se budou raději přátelit s Číňany.

– Švýcarská banka UBS i němečtí podnikatelé odmítají další sankce proti Rusku, protože ve finále jen ochromují unijního tahouna Německo. Ostatně, 60 procent Němců má za to, že by se EU do ukrajinské krizeneměla míchat.

– Výbor Evropského parlamentu nerozhodl o prodloužení daňových výhod pro Ukrajinu. Kyjev to považuje „za absurdní“.

– Putinův poradce Sergej Glazjev má ukrajinský bankrot za neodvratný.

– Moskva upozorňuje, že Ukrajina za poslední půlrok neudělala nic pro vystoupení z „ruského“ Svazu nezávislých států.

– Rusko je podle Putina připraveno vyřešit spory ohledně připojení Ukrajiny a Moldovy k EU, ale jen cestou kompromisu, přičemž je ochotno konfliktní otázky projednat do konce příštího roku. Prezident čtyřmilionové Moldovy, už dnes v zásadě rozdělené mezi Rumunsko, Podněstří a Gagauzsko, má za to, že ruské obavy jsou neopodstatněné a embargo na dovoz moldavského zboží je přehnané.

– K „ruskému“ Celnímu svazu se připojila Arménie, o režim volného obchodu s Ruskem pro některé druhy zboží žádá Srbsko.

– Vzápětí poté, co USA zmírnily zbrojní embargo vůči Vietnamu, se Vietnam přiblížil vstupu do „ruského“ Celního svazu.

– Rusko a USA budou ve Francii jednat o Ukrajině bez Ukrajiny.

– Ruský prezident přijede na listopadový summit G20 v Austrálii, protože jeho účast bez ohledu na protiruské sankce podpořili německá kancléřka i americký prezident.

– Norsko po vzoru EU a USA zpřísňuje sankce proti Rusku.

– Rusko na Krym vrátí modernizovaný radar včasného varování pro monitorování Černého moře, jižní a střední Evropy a části Blízkého východu.

A ukrajinská krize z „jiného světa“:

– Ruští a ukrajinští fotbaloví hooligans se domlouvají na hromadných rvačkách při kvalifikačních zápasech jejich týmů v sousedních zemích, a to na formátu „60 na 60 nebo 100 na 100“. Ruští fanoušci při kvalifikačním zápase ve Švédsku na stadionu rozvinuli vlajku Doněcké lidové republiky, načež následovala rvačka s přítomnými Ukrajinci.

– Bernie Ecclestone, šéf FIA, který v neděli v Soči navzdory tlakům západních vlád zmanažoval první Velkou cenu Ruska formule 1, prohlásil, že Vladimir Putin je s to vládnout Evropě nebo Spojeným státům: „Mám za to, že je to prvotřídní osobnost. Vždy jsem podporoval jeho i to, co dělá. Mohl by řídit Evropu nebo Ameriku. Má na to. Myslím ale, že je hodně zaneprázdněný. Ať nejdřív dokončí to, co dělá, a pak uvidíme.“

– Mezinárodní plavecká federace (FINA) v sobotu 11. října udělila Vladimiru Putinovi medaili za přínos k rozvoji plavání. „Rusko je bezpochyby jednou z nejdůležitějších zemí světového sportu. Stalo se to ale možným jen kvůli aktivní podpoře, kterou ruská vláda poskytovala vodním sportům. Osobní vklad Vladimira Putina v této činnosti významně napomáhá upevňování bratrství mezi představiteli různých zemí, výchově mládeže, napomáhá rozvoji zdravé společnosti v duchu míru a přátelství,“ vysvětlil šéf FINA.