Po Putinově návštěvě Srbsko opět v bodě nula

Avatar
Původní autoři

Mirko Raduševič
17. 10. 2014 Literárky
Jestliže Srbsko před Putinovou návštěvou jasně dávalo najevo svoje rozhodnutí neslevit ze své cesty směrem k EU. Po návštěvě se situace mění. Nevšiml si toho náhodně jen autor tohoto textu, ale rovněž komentátor na serveru německého týdeníku Der Spiegel, který tvrdí, že vláda v Bělehradě se nachází v podobné situaci, jako Ukrajina před rokem (viz Streit mit Russland: Merkel will von Putin Taten sehen ). Dojdeme, že napomohl tomu incident s vlajkou Velké Albánie.


Zatímco pro srbskou stranu byla návštěva klíčová, z ruské strany se jednalo o formální potvrzení stanovisek obou zemí, které bylo dojednáno ještě začátkem července během návštěvy srbského premiéra Alexandra Vučiće v Moskvě. Oboje potvrzují televizní záběry z obou schůzek, kdy Putin je více kontaktní během první schůzky. Putinova návštěva v Bělehradě byla šestihodinová jako přestupní stanice do Milána na dvoudenní evropsko-asijský summit ASEM. Ruský státník již více přemýšlel o cíli své cesty. Bělehrad velice usiloval v současné napjaté mezinárodně politické situaci o Putinovu návštěvu, která by Srbsku zajistila jeho nezávislou pozici mezi Západem a Východem. Tato pozice je ostřím nože, kdy obě strany de facto bojují o Srbsko jako strategického partnera na západním Balkánu.

Rusko se svým přátelstvím nekupčí


Vladimir Putin především v rozhovoru s prezidentem Tomislavem Nikolićem vyložil tolik Srbskem očekávané věty, že vztahy s Bělehradem jsou si tradičně blízké a že Rusko chrání Slovany na Balkánu: „Rusko zastává stabilní pozici, která se nezakládá pouze na přátelství, ale také na základech mezinárodního práva. Principiální stanovisko nebudeme měnit a Rusko se svým přátelstvím nekupčí ( viz )”. Jak to již u takových návštěv bývá – vše je dopředu podrobně plánováno a obvykle nedochází k překvapivým vyjádřením, proto přišla pro Západ očekávaná uklidňující věta z úst srbského premiéra Vučiće: „Nikdy jsem neskrýval, že Srbsko se chce stát součástí EU, ale v těchto obtížných chvílích si nepřeje narušovat dobré vztahy s Ruskem.”

Obtížnou situací ze strany Srbska je míněno nejen situace s dodávkami plynu, ale v posledních dnech vyhrocený vztah s Albánií ohledně Kosova. Srbsko si v tomto ohledu váží pozice Ruska a to ji několika Putinovými větami znovu potvrdilo: „Srbsko a Rusko pojí pevné politické vazby a pohled Moskvy se v otázce Kosova se nemění. Rusko očekává konstruktivní dialog s OBSE. Otázka Kosova se řeší ve shodě s rezolucí RB UN 1244.”

Rusko může Evropě snížit dodávky plynu


Zatímco se srbským prezidentem Tomislavem Nikolićem ruský protějšek probíral spíše politické problémy, tak s předsedou vlády Alexandrem Vučićem proběhl delší rozhovor týkající ekonomické spolupráce. Tato část rozhovorů je se svými závěry klíčovou nejen pro obě jednající strany, ale i pro celou Evropu. Ústředním bodem se stala otázka budování plynovodu Jižní tok. Prezident Putin upozornil, že nejde jen o bilaterální záležitosti Srbska a Ruska: „V tomto případě to není jako v lásce, kdy šťastní jsou pouze dva partneři. Nelze budovat plynovod v hodnotě několika miliard euro, když další partneři přemýšlí o tom, zda tato stavba je vůbec užitečná. Jsem přesvědčen, že jej evropské země potřebují, aby snížily tranzitní rizika a problémy, které vznikají z politických důvodů. Politika může ekonomice přinést poměrně značné problémy.” Prezident Putin přidal ke svému tvrzení dovětek s velkým politickým významem: „Jestliže zjistíme, že ukrajinská strana přistoupí k odebírání plynu, potom stejně jako v roce 2008 začneme snižovat dodávky plynu o stejné množství, o které byly dodávky Ukrajinou ochuzeny.”

Dále byly projednány další body ekonomické spolupráce, kdy Rusko otevřelo Srbsku ještě více dveře pro další hospodářskou spolupráci. Nejvýznamnější je dodávka vozů Fiat, které se vyrábějí v Srbsku a padesátiprocentní podíl srbských firem na výstavbě zmiňovaného Jižního toku.

Rusko zaručuje Srbsku Kosovo


Na adresu Putinovy návštěvy se v Srbsku sneslo jen málo kritiky, a to pouze v tom, že Bělehrad nebyl osvobozen 16. října, ale dvacátého, kdy by se měla správně konat oslava a že sedmdesáté výročí osvobození tak zůstalo ve stínu Putinovy návštěvy. Díky Putinovi byla slavnostní vojenská přehlídka ochuzena o přítomnost západních politiků a dokonce se jí nezúčastnili ani západní diplomaté. Jestliže některé hlasy v Srbsku mluvily o zastiňování svátku osvobození ruskou návštěvou, kritika byla umlčena incidentem z fotbalového stadiónu s oslavou Velké Albánie. V tu chvíli dostala návštěva nejvyššího ruského představitele zcela jinou dimenzi. Srbové si uvědomili, kam až daleko mohou dojít pokusy z kosovské a albánské strany, které Putin rychle umlčel a ke kterým je naopak EU liknavá. Srbsko si díky provokaci s vlajkou Velké Albánie uvědomilo, že při jednoznačném vsazení na EU by se mohlo ocitnout ve složité situaci, kdy mu při nejlepším bude nabízena výměna území (např. Preševská dolina za sever Kosova). S Kosovem, kolébkou Srbů, se pak může navěky rozloučit.

Incident s vlajkou Velké Albánie a Putinem potvrzená podpora, dostaly Srbsko zpět ve vyjednáváních o vstup do EU. Řada Srbů bude zvažovat, jaký smysl a za jakou cenu má vstup do západního světa pro Srbsko význam. Proto se strategická země západního Balkánu se ocitá, jak bylo v úvodu napsáno v pozici Ukrajiny před rokem. Na jedné straně sliby EU a na druhé straně konkrétní ekonomická pomoc Ruska, které navíc nabízí podporu nedělitelnosti současného srbského teritoria. Je otázkou, jak Srbsko pozici mezi Ruskem a EU vybalancuje. Na Ukrajině to dopadlo katastrofou.