Ukrajinská krize – skládačka k vytvoření Transatlantické dohody?

Avatar
Původní autoři

8. 10. 2014  Hlavné správy
Cílem Spojených států v ukrajinském konfliktu je vytvoření dělící čáry mezi státy NATO a Ruskem a zároveň vytvořit  transatlantickou politickou, ekonomickou a vojenskou komunitu. Uvedl to v Russia Today John Laughland z Institutu pro demokracii a spolupráci v Paříži.

Hospodářské ztráty

Cílem Spojených států v ukrajinském konfliktu je vytvoření dělící čáry mezi státy NATO a Ruskem a zároveň vytvořit  transatlantickou politickou, ekonomickou a vojenskou komunitu. Uvedl to v Russia Today John Laughland z Institutu pro demokracii a spolupráci v Paříži.

Žena kráčí okolo svého zničeného domu po ostřelování v městě Doněck na východě Ukrajiny

Minulý týden americký viceprezident Joe Biden ve svém projevu na Harvardské univerzitě připustil, že vláda Spojených států tlačila na EU, aby v důsledku ukrajinské krize uvalila na Rusko sankce. Evropa ale původně byla proti takovému kroku.

Nejdřív přišly sankce proti konkrétním politikům a podnikatelům. Potom sankce zaměřané na bankovní sektor, energetiku i zbrojní průmysl. Spolu s protiopatřeními Ruska vznikly v EU obrovské hospodářské ztráty.

Transatlantické politické, ekonomické a vojenské společenství

Pode Laughlanda, Spojené státy skutečně přinutili Evropu udělit sankce. „Zaujímalo by mě, jestli to Biden měl říct, nebo mu to jen vyklouzlo. Jak moc lidé tady v Evropě, kteří jsou proti sankcím, jsou skutečně přesvědčeni, že sankce byly Evropě Spojenými státy vnucené.“ Tím, že se Biden přiznal, jakoby řekl, že hospodářské náklady sankcí, které stanovila Amerika a vnutila je Evropě, neponesou Spojené státy, ale Evropa.

Mají USA skutečně páky na to, aby Evropu přinutily přijmout kroky, které jí uškodí? Na tuto otázku Laughland nezná odpověď. Avšak zároveň si myslí, že problém tkví daleko hlouběji než jen v sankcích. “Myslím, že po mnoho desetiletí byla evropská politická třída pod vlivem, proniknutá anebo kontrolovaná Američny. A to až do té míry, že není možné teď a ani nebylo velmi dlouhou dobu možné hovořit o nějaké nezávislé evropské zahraniční politice, nezávislé na USA. Podle něj evropští lídři následovali Američany velmi důkladně, malý odklon přišel jen v roce 2003, když Francie a Německo odmítly vstoupit do války v Iráku.

Ruský prezident Vladimir Putin na Investičním fóru v Moskvě uvedl, že sankce jsou obrovská hloupost. Moskva neustále zdůrazňuje, že není jedním z členů ukrajinského konfliktu.

Dnes už i někteří politici přiznávají, že sankce nepřinesly očekávaný výsledek. Avšak podle vyjádření Laughlanda právě Ukrajina může zajistit roztrhnutí evropského kontinentu a tím vytvořit dělicí čáru mezi západní Evropou a NATO na jednej straně a Ruskem na straně druhé s cílem vytvořit transatlantickou zónu volného obchodu. Jde o geopolitický cíl. Podle jeho názoru je také možno vidět, jak NATO, které je transatlantickou vojenskou organizací, bude doplněné a podpořené transatlantickou zónou volného obchodu. Ukrajinský konflikt je proto konfliktem s cílem vytvořit transatlantické politické, ekonomické a vojenské společenství. „Tady je konec hry,“ dodává na závěr Laughland.



Překlad vd