Neonacistka se stala předsedsedkyní Sejmu Lotyšska

Avatar
Původní autoři
Ilarion Girs

5. 11. 2014    zdroj

Hlavou nového lotyšského parlamentu se stala Inara Murniece, poslankyně politické skupiny ultranacionalistického lotyšského směru VL-TB/LNNK. Glorifikace a oslava lotyšských legionářů Waffen-SS, úplné odstranění ruských škol, “polotyšťování” ruských dětí už od mateřských škol, univerzální zákaz používání ruského jazyka, transformace Lotyšska na vojenskou základnu NATO proti Rusku, to vše a ještě mnoho jiného představuje VL-TB/LNNK v podobě Inary Murniece, která je dnes mezi třemi nejvyššími úředníky Lotyšské republiky.

Všechno zlé je k něčemu dobré: na rozdíl od předchůdců je Inara Murniece upřímnou lotyšskou neonacistkou, je propagátorkou neonacistické myšlenky “Lotyšsko pro Lotyše,” lotyšský parlament bude proto v její osobě více odpovídat tomu, co představuje vládnoucí režim současného Lotyšska – stát Lotyšů je stejně absolutní zlo, jako stát nacistů, ale, naštěstí, mnohem slabší a zbabělejší.

Inara Murniece je tou samou osobou, pod jejímž politickým tlakem byla nucena lotyšská policie, nehledě na své původní prohlášení o absenci corpus delicti v protestu Osipova (předseda sdružení” Ruská Zarja”) vůči nacionální stužce, uklohnit trestní řízení proti němu za údajné zneuctění vlajky Lotyšské republiky. Její podlá interpelace proti Osipovi na parlamentním formuláři je v materiálech řízení o proslulé nacionální stužce, ona je uvedena v soudním řízení jako svědek obžaloby – pokud měl někdo nějaké pochybnosti o tom, že trestní řízení proti Osipovi je čistě politického charakteru, pak nový status Murniece tyto pochybnosti musí rozptýlit. Tlak na soudce v případu vedeném proti Osipovi se nyní enormně zvyšuje, protože z běžného horkou jehlou šitého řízení proti Osipovi se stává zvláštní prestižní případ s názvem “předseda parlamentu Lotyšské republiky Murniece proti předsedovi sdružení” Ruská Zarja” Osipovi”. Ale opět, všechno zlé je k něčemu dobré: politické pozadí trestního stíhání Osipova je nyní ještě zřetelnější. To zlepšuje mezinárodní a právní vyhlídky obhajoby Osipova před pronásledováním lotyšskými etnokraty.

Jmenování Inary Murniece šéfkou lotyšského parlamentu se zdá být dalším potvrzením mého názoru, že jí oblíbená červeno-bílo-červená nacionální stužka symbolizuje v současném Lotyšsku hnilobu a hniloba je hniloba, i když se nazve vlajkou, ačkoli ne – je to zločin mého myšlení.

Pro Novou republiku přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
Z historie lotyšského fašismu zde