Podaří se Kyjevu zkrotit žoldnéřské prapory?

Avatar
Původní autoři

Tereza Spencerová
17. 11. 2014 Literárky
Od počátku roku bylo na Ukrajině zaznamenáno 557 trestných činů spáchaných s použitím palných zbraní, byly odhaleny a zabaveny tisíce samopalů a pistolí, ale také granáty a munice. A jen v Kyjevě příslušníci žoldnéřských praporů spáchali přes 30 „těžkých nebo obzvláště těžkých“ zločinů.

Ukrajinské „dobrovolnické“ žoldnéřské prapory v poslední době svými ultimáty zavdaly příčiny ke spekulacím o „třetím Majdanu“, a tak se kyjevské vedení podle všeho odhodlává nad těmito „svými“ ozbrojenci konečně převzít kontrolu. Kyjevský prokurátor Serhij Juldašev na webu svého úřadu minulý týden uvedl: „Pojďme se podívat pravdě do očí: existují hrdinové a vlastenci a existují také rabující v maskáčích v týlu. Na páchání bezpráví nikdo bianko šek nedostal. Každý člověk, který odešel ze zóny protiteroristické operace se zbraní, je zločinec. Musíme zastavit násilný chaos v ulicích Kyjeva a vytvořit jednotné centrum obrany zákona a pořádku. Je nezbytné promyslet mechanismy a dosáhnout toho, aby zbraně zůstávaly v bojové zóně, bránily stát před agresorem a nešířily se po celé zemi.“

Žoldnéřský prapor Ajdar je přitom vnímán rovnou jako vnitřní hrozba ukrajinskému státu: „Jedna věc je, když na východě brání náš stát, jiná věc je, když jedou se zbraněmi do měst,“ dodal prokurátor Juldašev na adresu Ajdaru. „Konkrétně do hlavního města. Považuji to za vnitřní hrozbu. Vždyť jsou nepředvídatelní. Mohou provést i vojenský převrat.“

Podle prokuratury bylo na Ukrajině od počátku roku zaznamenáno 557 trestných činů spáchaných s použitím palných zbraní, byly odhaleny a zabaveny tisíce samopalů a pistolí, ale také granáty a munice. A jen v Kyjevě příslušníci žoldnéřských praporů spáchali přes 30 „těžkých nebo obzvláště těžkých“ zločinů.

Jako první na prokurátorova slova reagoval velitel praporu Donbas, mediálně zdatný Semjon Semenčenko, čerstvý poslanec na lvovskou stran u Svépomoc. Podle něj se jeho vojáci na zločinech v Kyjevě nepodílejí, přičemž nevyloučil, že se pod pláštíkem „dobrovolníků“ ukrývají obyčejní zločinci.

Juldašov mezi zločiny praporu Ajdar mimo jiné uvedl obsazení bývalé přistávací plochy pro vrtulníky letky svrženého prezidenta Janukovyče – podle prokuratury je to případ „prosazování svéprávní a bezzákonnosti“, podle velení Ajdaru je to ale jen snaha „vrátit státu majetek Janukovyčovy rodiny“. A „návštěvu“ svých žoldnéřů v Záporožské hliníkárně Ajdar také nevnímá jako ilegální vpád, ale jen jako snahu „ukázat na ta místa“, která chce někdo rozkrást. „My jsme tam (v hliníkárně) přece nezůstali, na rozdíl od některých jiných praporů, které si za ochranu říkají 120 tisíc dolarů.“ Obvinění z možného státního převratu pak nechalo Ajdar očividně v klidu – kyjevští politici si prý mají sami vzít samopal a munici a jít si zabojovat, než vůbec otevřou ústa…

„Prezident nemá o těchto praporech vysoké mínění,“ cituje ukrajinský deník Vesti zdroj z prezidentovy kanceláře. Neustále se snaží si přivydělat – a zrovna Ajdar za peníze během voleb ´pracoval´ ve všech volebních okruzích Donbasu.“

Den po obsazení vrtulníkové plošiny propukla přestřelka v Kyjevě mezi příslušníky setniny z Majdanu a ozbrojenci, kteří se vrátili z oblasti Doněcka – spor dospěl až ke střelbě kvůli právům na „ochranu“ soukromé firmy. Smlouvu na ochranu neměla ani jedna z bojujících stran, zatčeno bylo nakonec 42 lidí. Seznam námitek, které má Kyjev vůči žoldnéřům, je ovšem delší. Ozbrojenci z Donbasu 1 například bránili vyhlášení oficiálních výsledků voleb v jednom z doněckých okruhů, žoldnéři z Azova zase „navštívili“ teplárenskou firmu v Mariupoli a vrátili zpět do funkce ředitele, kterého vyhnali sami zaměstnanci, v Záporoží byla zadržena skupina, která z oblasti bojů vozila zbraně do vnitrozemí, v Charkově žoldnéři loupí, terorizují obyvatelstvo a zkoušejí obchodovat s drogami a zbraněmi, žoldnéři z praporu Kyjev 2 byli chyceni s 12 kilogramy marihuany, to vše vedle válečných zločinů, z nichž například žoldnéře z Ajdaru viní Amnesty International.

Zdroje z velení Ajdaru podle Vestí existenci problémů nicméně přiznávají. Prapor se podle nich rozpadl na několik skupin. V čele první stojí čerstvý poslanec za Radikální stranu Serhij Melničuk, další velí „Baťa“ Valentin Lycholyt a vedle nich působí i další skupiny. „Část ozbrojenců přijela do Kyjeva a ždímá tu byznys, někdo „silou sklízí“ zisky v Čerkasské oblasti, ale nejvíc překvapuje, jak snadno vyvážejí z bojové oblasti zbraně – zóna je obklíčena kontrolními stanovišti, přes něž se nedá nepozorovaně dostat. Snažíme se s tím něco udělat, ale nemáme na to dost sil. V Kyjevě to ještě jakžtakž zvládáme, ale nikdo neví, co se děje v provinciích.“ A bývalý zástupce velitele Azova Ihor Mosijčuk připomíná, že z fronty prostě odcházejí bojovníci: „Už jich je pryč tak dvacet procent.“

„Ministerstvo vnitra má za to, že aktivisté se prostě vymykají kontrole,“ konstatují Vesti. „Obyvatelé Kyjeva mají strach, že se vracejí masové rabovací nájezdy z 90. let. Proto jakýkoli pokus dobrovolníků nastolit vlastní spravedlnost vyvolává na sociálních sítích bouře nevole. Mínění Kyjevanů se přitom rozchází – někteří jsou pro lynč, který při nečinnosti policie považují za jediné řešení, další se k tomu navíc obávají, že se ohniska konfliktu z Donbasu přesunou do hlavního města.“

Bývalý výkonný ministr vnitra Michail Kornijenko souhlasí, že se situace vrací do 90. let, nicméně „tehdy byla milice ještě přece jen silná, zatímco dnes je oslabena a méně profesionální“. Svět zločinu byl Majdanem a následnou válkou podle jeho slov zprvu zaskočen, ale pak se rozkoukal a rozmáchl a dřívější lídři podsvětí, tzv. „vorové v zakoně“, v něm už ztrácejí vliv. „Dnes bohužel neexistuje síla, která by ho mohla zastavit,“ říká

Nejednotná vláda

Postavení žoldnéřských praporů je podle listu Vesti předmětem neustálých sporů mezi prezidentem Petrem Porošenkem a ministrem vnitra Arsenem Avakovem. Prezident by tyto prapory rád včlenil do jednotek ministerstva vnitra, ministr by je ale naopak transformoval pro činnost v regionech. Avakovův poradce Anton Heraščenko přitom tvrdí, že kritika žoldnéřů není na místě, protože bez nich by linie fronty byla už u Dněpru. „Pro daná tvrzení nejsou v mnoha případech důkazy. Nepovažuji je za problém: nevíme přece na sto procent, kdo vše co prováděl, zda neznámí pachatelé, nebo příslušníci oddílů. Ve všem je mnoho nuancí, vzájemných obviňování, nepravdivých informací v sociálních sítích.“

Problémy nevidí ani tajná služba. „Viditelná hrozba dobrovolnických praporů neexistuje, velí jim důvěryhodní lidé,“ konstatoval pro Vesti poradce šéfa Markijan Lubkivský. „Klíčovou otázkou je součinnost – netřeba po sobě házet obviněními, sahat po krajních řešeních. Vznášení obvinění dnes jen napomáhá nepříteli.“

Mimochodem, o poznání lépe si vede neonacistická „politická strana“ Pravý sektor – po dohodě s kyjevskou milicí budou společně „čistit“ město od stánků s alkoholem v rámci magistrátního boje proti alkoholismu.

(Mezitím: Příslušníci 51. mechanizované brigády ukrajinské armády, kteří v rámci bojů přešli na ruské území a bylo proti nim vzneseno obvinění z dezerce, byli z místa tříměsíční „předsoudní“ dislokace v Zakarpatí posláni domů na Volyň. Jejich advokát předpokládá, že mají „dobré vyhlídky a budou nejspíš osvobozeni“. Své vlastenectví totiž projevili tím, že se ocitli na ruském území, ale odmítli ruské nabídky, aby zůstali, a vrátili se domů.

Soud mezitím vydal zatykač na velitele praporu Zakarpatí, který neuposlechl rozkazu nadřízených a místo bojů svých asi 300 vojáky z kotle u Ilovajsku odvedl – i za pohrůžky zbraní vůči nadřízeným — zpět do Ivano-Frankivska. Argumentoval přitom tím, že už beztak neměli čím bojovat… )

A mezitím na Ukrajině a v okolí:

— Poté, co Human Rights Watch získala důkazy o tom, že Kyjev v bojích na východě země používá zakázanou kazetovou munici, je připravena nově předložit i důkazy o zakázaných zápalných látkách typu bílého fosforu (ještě z dávných sovětských arzenálů), které ukrajinská armáda použila při útoku na Ilovajsk. „HRW je připravena předat dokumenty OSN nebo jakékoli jiné mezinárodní organizaci,“ konstatuje prohlášení. Ozve se někdo?

— Ukrajinský národ se probouzí k nové existenci, soudí arcibiskup Ljubomir a dodává: „Kdo nemiluje Ukrajinu, nemiluje Boha.“ Ukrajinský prezident Porošenko poděkoval „všem Čechům“ za to, že si končící pražský primátor vyvěsil na budově magistrátu ukrajinskou vlajku. Podporu Kyjevu vyjádřila největší frakce v europarlamentu,lidovci.

— Povýšení do statutu „hlavního nečlenského spojence NATO“ Ukrajině nijak nepomůže dostat se k něčemu lepšímu, než má nyní, soudí USA.

— Podle USA ruská armáda překročila hranice na Ukrajinu, ale mluvčí ministerstva zahraničí Jen Psakiováodmítla užít slovo „invaze“. Na otázku o důkazech se odvolala na vrchního velitele NATO, amerického generála Philipa Breedlova s tím, že není žádný důvod pochybovat o „informacích jiných organizací“, obzvláště NATO, v němž USA hrají hlavní roli. Podle Psakiové by Breedlove „nevyjadřoval znepokojení,“ kdyby NATO „nemohlo svá slova potvrdit“.

— Ukrajina dostala druhou a třetí část „půjčky“ od EU, tentokrát v celkové výši 260 milionů eur.

— Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) „neprošla zkouškou Ukrajinou“, soudí ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin a pokračuje tak v útocích Kyjeva proti OBSE. Ukrajinská armáda a žoldnéřské oddíly zastavují a prohledávají vozidla mise OBSE.

— General Motors jen kvůli politickým tlakům nebude zavírat svůj závod v Petrohradu.

— Rusko zůstává hlavním strategickým partnerem, prohlásil nový šéf francouzského energetického koncernu Total Patrick Pouyanne, který vystřídal Christopha de Margerie.

— Mezinárodní systém identifikace plavidel už francouzské vrtulníkové nosiče Mistral považuje za ruské. Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy soudí, že Paříž by obě dojednaná plavidla měla Rusku dodat bez ohledu na aktuální krizi, a totéž si myslí i většina Francouzů. Turbulence v mezinárodních vztazích vyvolaná krizí na Ukrajině „nebude trvat už dlouho“, soudí nynější francouzský prezident Francois Hollande, aniž by prý s Putinem v Brisbane prohodil o Mistralech slovo. O (ne)předání Mistralů Rusku prý ale Francie rozhodne, aniž by podléhala „tlakům zvenčí“, tvrdí. Odbory požadují dokončení prodeje podle smlouvy, protože jinak v loděnici hrozí ztráta 2500 pracovních míst.

— Rusko tvrdí, že jeho činnost na Ukrajině je vedena snahou stabilizovat situaci.

— Pachatelé, kteří zapálili kyjevské kino Okťabr, se přiznali, že chtěli zmařit promítání LGBT filmu.

— Ukrajinský prezident Porošenko nařídil státní televizi a rozhlasu, aby o činnosti vlády „šířily objektivní informace“.

— Dosavadní premiér Arsenij Jaceňuk chce nabídnout post vicepremiéra pro evropské záležitosti nějakému politikovi z Bruselu, i když to nebude Ukrajinec.

— Ukrajinský generální prokurátor Oleh Machnický očekává „katastrofu“, která nastane, až se vládní a státní činitelé, na něž se vztahují lustrace, obrátí na ústavní soud.

— Litevský parlament si odhlasoval, že je třeba iniciovat v EU diskusi o 30 miliardách eur pro Ukrajinu. Do Kyjeva dorazilo 30 tun estonské humanitární pomoci, která má zamířit dál, do Oděsy.

— Slovensko dodrží všechny své „závazky“ při dodávkách reverzního (ruského) plynu na Ukrajinu, a to bez ohledu na „trestné“ snižování dodávek ruského plynu, slíbil slovenský premiér Robert Fico při jednáních s Porošenkem v Bratislavě. Několik desítek demonstrantů v Bratislavě na Porošenka křičelo „Fašisto!“

— Ukrajina dojednala s visegrádskou čtyřkou navázání stálé spolupráce na úrovni ministrů zahraničí a obranys tím, že jsme nyní svědky „války za svobodu a demokracii celé EU“. Naprostá podpora Ukrajině a solidarita s ní dává Visegrádu „novou dynamiku a smysl další existence“, soudí kyjevský ministr zahraničí.

— Německo a Rusko si vypovídají diplomaty v rámci špionážního skandálu.

— Polsko a Rusko si vypovídají diplomaty v rámci špionážního skandálu.

— Rusko chce mít do května 2015 vlastní mezinárodní mezibankovní transakční systém a posléze pak vystoupit ze západního systému SWIFT.

— Vyšetřování tragédie malajsijského boeingu nad Doněckem bude podle Austrálie trvat dalších devět měsíců. Podle Ruska je vyšetřování tragédie „uměle zdržováno“. Ruský televizní První program ukázal satelitní záběry ze „zahraničních zdrojů“, podle nichž letoun sestřelila stíhačka. Pro laika stejně nepřesvědčivé, jako dřívější podobné protichůdné pokusy ze Západu. Částečně to alespoň odpovídá názoru nizozemského prokurátora, který vyšetřování dozoruje.

— Poté, co Západ zruší sankce proti Rusku, se na ruský trh nemusí vrátit západní zboží ve stejné míře, jako předtím, soudí ruský premiér Dmitrij Medveděv, protože „už bylo nahrazeno z domácích zdrojů nebo z dovozu z jiných zemí“.

— Medvěděv i Putin vynechají tradiční „Davos“.

— Verdikt stockholmské arbitráže, u níž si Ukrajina stěžuje na cenu ruského plynu, nebude znám dříve, než za rok na podzim, soudí Kyjev.

— Rusko svrženého prezidenta Viktora Janukovyče Ukrajině nevydá.

— Klimatické modely předpovídají letos pro západní polokouli extrémní zimu.