Poražení a vítězové “Euromajdanu”

Avatar
Původní autoři

24. 11. 2014    zdroj
Před rokem začaly v Kyjevě události později pojmenované “Euromajdan” a skončily úspěšným státním převratem.
Hlavními organizátory majdanu byli:
– politická opozice;
– západní partneři;
                                          – skupiny nacionalistů;
                                           – provokatéři v řadách úřadující vlády;
                                           – oligarchové.


Hlavními důvody pro podporu majdanu částí ukrajinských občanů byly:
– nespokojenost s životní úrovní;
– nespokojenost s vládou Janukovyče;
– nespokojenost s rozehnáním studentských demonstrací;
– “evropský sen”.

Základní obecné (konsensuální) cíle organizátorů byly:
– odstranění aktiv a finančních toků v “rodině” Janukovyče;
– předání moci opozici pod kontrolou západních partnerů;
– agresivní “jednota” lidí s rétorikou boje proti smyšlenému nepříteli (Rusku);
– vytvoření u hranice s Ruskem ještě jednoho protiruského státu.

V okamžiku zahájení majdanu Rusko:
– nemělo podstatný politický vliv na ukrajinskou politiku;
– nezískalo ani ekonomické (vstup do Celní unie neproběhl) ani politické (zvláštní status ruského          jazyka nebyl dán) dividendy od vlády Janukovyče;
– pravidelně sponzorovalo ukrajinský stát úvěry ve výši desítek miliard eur;
– nebránilo občanům Ukrajiny pracovat v Rusku;
– nebránilo vstupu ukrajinského zboží na ruský trh;
– nevyjadřovalo sebemenší protiukrajinskou rétoriku.

V okamžiku zahájení majdanu západní partneři:
– měli podstatný vliv na ukrajinskou politiku, zejména na opozici;
– omezovali ukrajinským občanům příležitosti pracovat;
– omezovali pronikání ukrajinského zboží na své trhy;
– neposkytovali ukrajinskému státu žádnou finanční pomoc.

Události majdanu se vyznačovaly:
– slabostí, nejednotností, zbabělostí, nerozhodností ukrajinských orgánů;
– provokacemi, agresí, použitím zbraní ze strany demonstrantů;
– stálým odmítáním jakéhokoliv kompromisu vůdci protestu, stálým nedodržováním daných slibů;
– masivní PR podporou majdanu západními partnery.

Hlavními důvody vítězství majdanu byly:
– slabost, zbabělost, nejednotnost okolí prezidenta, zrada;
– západní finanční aktiva rodiny Janukovyče a jeho touha sedět na dvou židlích;
– jasné, koordinované akce demonstrantů, které v rozumné míře spojovaly agresi, plané řeči,  provokace a zradu;
– PR podpora západních partnerů a západních médií, která viděla dobré slogany majdanu, ale záměrně si nevšímala, jak se liší praxe od rétoriky.

V průběhu událostí Rusko:
– bylo objektem neustálých provokací majdanu (hesla, rétorika, absurdní obvinění o odstřelovačích a jednotkách rychlého nasazení) a nijak na tyto provokace nereagovalo;
– nezasahovalo do událostí před vítězstvím majdanu, protože nevěřilo, že intelekt a vůle Janukovyče se projeví tak, jak se projevily;
– nezačalo posílat vojáky na Ukrajinu, navzdory žádostem jejího legitimně zvoleného prezidenta;
– podpořilo oddělení Krymu od Ukrajiny v domnění, že konečná ztráta Krymu by byla těžkou ránou;
– poskytovalo a stále poskytuje polovičatou pomoc domobrancům na Donbasu, zdržuje se připojení těchto území.

Hlavními hesly majdanu byly:
– boj proti korupci moci a proti korupci obecně;
– boj proti moci oligarchů;
– boj za politickou svobodu;
– boj za skutečnou nezávislosti země;
– boj za ekonomickou prosperitu a “evropský sen”.

V důsledku státního převratu a změny moci:
– korupce na Ukrajině dosáhla rozměrů jako nikdy před tím;
– všichni oligarchové kromě “rodiny” Janukovyče zůstali u moci a výrazně zvýšili svůj vliv a podíl na trhu;
– politické svobody byly likvidovány, na nemajdanské strany je vyvíjen nevídaný tlak, tisíce lidí byly zatčeny, shromáždění jsou rozháněna, jsou používány pomlouvačné kampaně v médiích a fyzické zastrašování;
– země, která byla závislá pouze na svých vlastních oligarších, je teď závislá také na západních partnerech;
– ekonomická situace země – kolaps, růst cen zboží a služeb je doprovázen rychlým poklesem národní měny;
– evropské politické vyhlídky zůstávají pouze hypotetické;
– je ztracen Krym;
– zůstává pravděpodobnou ztráta ještě minimálně dvou nejdůležitějších oblastí, de facto (mentálně) již ztráta nastala;
– celkově se klidná země proměnila v ohnisko nesnášenlivost, agrese, lží a provokací.

Nejdůležitějším a nejnázornějším prvkem situace na Ukrajině je pokračování občanské války, která se vyznačuje:
– rétorikou nenávisti vůči (ex) spoluobčanům;
– různými zájmy politické a ekonomické moci na Ukrajině (vyhrát válku nebo stále na válce vydělávat);
– potřebou zajistit zájmy obou skupin, což vede ke zvláštní povaze války.

V době zahájení majdanu Ukrajina byla – zemí chudou, politicky nezávislou, s politickým pluralismem, jednotná, nebojující, klidná, závislá na svých oligarších.

Rok po majdanu Ukrajina je – zemí velmi chudou, politicky závislou, bez politického pluralismu, rozdělená, bojující, rozbouřená a přehuštěná agresí, závislá na oligarších a západních partnerech.

Nabyvateli prospěchu ze státního převratu se stali:
– opozice, která formálně získala moc;
– oligarchové, kteří posílili svou reálnou moc;
– západní partneři, kontrolující novou moc;
– skupiny nacionalistů, kteří získali legitimitu, peníze a vliv.

Státním převratem utrpěli:
– “rodina” Janukovyče, kterou ale nikdo nelituje;
– z politiky vytěsněné nemajdanské síly;
– všichni občané Ukrajiny, zatažení do propasti agrese, lží, provokace, nenávisti, ekonomického kolapsu, ztráty politické nezávislosti – a do občanské války.

Pro Novou republiku přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová