Robert Fisk
4.11.2014 Zvědavec
Co u všech svatých sestoupilo na Střední východ? Proč takový obrovský výbuch násilí? Je podivné pokládat tyto otázky dr. Bouthaina Shaaban, jedné z blízkých poradkyň prezidenta Bashara al-Assada a bývalé tlumočnici jeho otce Hafeze. Její kancelář je čistá, květiny na stole, její sekretářka připravuje ranní svodku světového tisku o Středním východě, káva je horká a sladká. V jednu chvíli, když mluví o ničení Sýrie a hromadných útocích na arabské armády regionu, je obtížné věřit, že jsme v Damašku a že několik set kilometrů východně Isis prořezává hrdla svých rukojmí. Skutečně, Shaaban má problém dokonce i definovat, co Isis vlastně je.
Ne tak u Ameriky a války v Sýrii. „Ihned od počátku této krize jsem nikdy skutečně nevnímala, že je to o prezidentu Assadovi,“ říká. „Bylo to o oslabení a zničení Sýrie. Došlo k tak obrovské destrukci – nemocnic, škol, továren, vládních institucí, vyberte si. Myslím, že Američané mají své bitvy proti vůdcům a prezidentům – ale jen jako záminku k ničení zemí. Saddam nebyl skutečným cílem – tím byl Irák. A totéž je nyní u Libye – Amerika všem říkala, že je to o Kaddáfím. Ve skutečnosti to však je o oslabení arabských armád, jakýchkoliv. Když Američané napadli Irák, co bylo první věcí, kterou udělali? Zrušili iráckou armádu.“
Shaaban samozřejmě zrcadlí syrský režim. Tudíž nazývá válku „krizí“ a nezmiňuje zodpovědnost režimu za ni – nebo počty lidí zabitých režimními silami, jakož i ozbrojenci. Má však velmi chytrý analytický mozek, který dokáže dávat argumenty do soudržnosti, jakkoliv s ní nesouhlasíte. Ukázala to při svém průzkumu archivu syrského prezidenta a ministerstva zahraničí, když psala pozoruhodnou knihu o mírových vyjednáváních Hafeze al-Assada s Clintonem.
„Nyní jsou cílem všechny arabské armády – a účelem je změnit povahu arabsko-izraelského konfliktu. Arabsko-izraelský konflikt je jádrem všeho, co se děje na Středním východě. Neříkám, že tato taktika bude fungovat. Říkám, že „oni“ cílí na arabské armády. Egyptská armáda je velmi silná. Je to logická armáda, která brání svoji zemi. A pak ji potkal onen obrovský útok na Sinaj. Podle mého názoru je cílem odstranit hrozbu, kterou arabské armády představují u osvobození Gazy a Západního břehu a Golan, a aby se učinila okupace Izraelem snazší a levnější. To je hlavním rozměrem záležitosti „arabského jara“. Vlastně já tomu říkám „izraelské jaro“.
Samozřejmě, že není obtížné se o to přít. Proč by měl Západ – údajně autor těchto kalamit arabských armád – chtít oslabit egyptskou armádu, která v zastoupení (nebo přímo) chrání samotný Izrael? Proč by měl Západ chtít, aby byly nové irácké armády zničeny Isis – o čemž se Shaaban, ačkoliv mluví anglicky, přirozeně zmiňuje arabskou zkratkou „Daesh“. Proč, skutečně, by Západ bombardoval Isis, pokud by si přál oslabit syrskou armádu?
„Američané jsou ve světě hlavní mocností a své moci si cení. Ale co je Daesh? Cítím, že by to mohl být subjekt, který je nyní bez finanční a politické pomoci od vůdců. Jak prodává ropu a dostává peníze? V Sýrii jsme pod sankcemi a nemůžeme převést ani haléř přes New York. Takže jak je Daesh financován tak rozsáhlým způsobem? Dovolte mi na vás otázku. Když padl do rukou Daesh Mosul, Američané neudělali nic. Američané zasáhli, jen když byl ohrožen Kurdistán – což znamená, že USA podporují rozparcelování Iráku. Takže americký postup proti Daesh je politickým tahem pro jiné cíle. Je zajímavé, že Syřané v Ain al-Arab – to se samozřejmě týká syrských Kurdů v Isis obléhaném městě, kterému říkají Kobane – byli v boji s Daesh úspěšnější, než Američané.
Shaaban se na mne dívá zostra. Není zde žádná zmínka o neustálých amerických útocích na Isis kolem města. Ale také se zamýšlí nad temnotou této hrdla prořezávající skupiny, ženou ukamenovanou k smrti v Idlib, mimořádně účinnou propagandistickou kampaní, kterou vede. „Jde o propagandu dělanou profesionálními experty. A jakmile ti, kteří stojí za Daesh, dosáhnou svých cílů, pak s tím mohou přestat, sundat si černý háv a stát se „umírněnou“ opozicí.
Shaaban se směje. Ví, že je to mazaný nápad – Střední východ byl prošpikován odpornými „teroristickými“ organizacemi – PLO, Muslimské bratrstvo, Abu Nidal – ze kterých byli buď učiněni miláčci, nebo se zlikvidovaly. Další linie, na kterou jsem čekal. „A mimochodem, co je „umírněná“ opozice, která má údajně existovat zde v Sýrii? „Umírněná ozbrojená opozice“, říkají. Jak může někdo, kdo je ozbrojen a dává vám k hlavě pistoli, být „umírněný“? Naše armáda brání naše lidi.“ Přerušuji. Svět by řekl, že civilisté mají právo nosit zbraň, když jsou zabíjeni vládními silami. Žádná odpověď. Syřané bojují za svého prezidenta, říká, morálka je vysoká, destrukce způsobená jejich nepřáteli – systému zdravotnictví a vzdělávání a architektonickému dědictví – je obrovská. A tak to pokračuje. Netřeba říkat, že prezident Bashar al-Assad je politicky bezúhonný.
Ale pak začíná Shaaban mluvit o Saúdské Arábii, „takfiristické“ výchově v saudských školách, o kultuře usekávání hlav zločincům v Saúdské Arábii, její podpoře Talibanu. „Je to kultura velmi podobná „kultuře“ Daesh. Takže proč byl Daesh vytvořen? Ale jako arabská nacionalistka chce Shaaban obnovit staré koloniální hranice Sykes-Picot mezi Sýrií a Irákem, které Isis symbolicky zničil?
„Doufám, že nová generace arabských nacionalistů tyto hranice zruší a pomůže vytvořit novou arabskou identitu, zrod odlišné reality, která by byla skutečným hráčem v mezinárodní politice. Doufám, že mladí Arabové nebudou lpět na těchto hranicích. Proč by se měli Libanonci a Syřané zastavovat na svých hranicích, když se teroristé mohou přes ně volně pohybovat? Jako Arabové bychom si měli sednout a promyslet, jak můžeme čelit těmto výzvám společně. Existuje hlavní plán. „maestro“ – ano, vím, že lidé říkají, že je to „konspirační teorie“. Ale říkám, že tato konspirace již není „teorií“ – je to realita, které se musíme postavit společně.“
Bylo to tak trochu jako konec dlouhého symfonického koncertu, vzletného začátku obrody arabského nacionalismu. Jistě, o tom přeci měla být původní syrská strana Ba’ath. Shaaban odsoudila Turecko za jeho „lži“ a přání prezidenta Erdogana „další osmanské nadvlády“ na Středním východě. Je potěšena snadností, s jakou se sunitští uprchlíci z Idlib a Aleppa usadili mezi alavity a křesťany kolem Lattaki a Tartousu – ačkoliv tyto náboženské skupiny nikde nezmiňuje. A mluví o velkém počtu rodin, které přišly o své blízké – kdy nikoho neobviňuje – ale pak pronáší nepopiratelnou pravdu. „Když zabijete člena rodiny, zabijete celou rodinu.“ A na to opravdu žádná odpověď neexistuje.
