Vlísávání, Zeman a trpajzlíci

Avatar
Původní autoři


Ivan David
20. 11. 2014
Velmi mě pobavil článek na Prvních zprávách, v němž jsem se dočetl, že podle některých europoslanců z ČR, je „Zeman ochoten udělat vše pro to, aby se vlísal do přízně Putina a vehnal ČR do náruče Ruska“ zde. Kouzlo plyne z lidové moudrosti „podle sebe soudím tebe“. Autory hypotézy jsou „Evropští lidovci“ Luděk Niedermayer (Top09/STAN) a Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Každý, kdo zná Miloše Zemana aspoň velmi povrchně, se musí smát představě, že by se Miloš Zeman někam „vlísával“.


Na rozdíl od zmíněných poslanců a naprosté většiny dnešní politické reprezentace, jejíž úspěch je postaven na „vlísávání“ do přízně, Miloš Zeman je živoucím reliktem dob, kdy existovali politici, kteří projevovali své názory otevřeně a bez ohledu na rizika. Podporu tito politici získávali právě proto, že jejich názory byly odlišné a voličům sympatické. To bylo v době, kdy se poměry měnily. Tak jak se postupně prosazovala kapitalistická normalizace, nastupovala nová generace, generace vlísávačů. Ti dosáhli úspěchu nikoli na prezentaci své odlišnosti, ale naopak svým naprostým přizpůsobením novým poměrům. Jejich metodou bylo intenzivní a usilovné vlísávání se do přízně držitelů moci. Jejich cílem nebyla změna, ale udržení dobytých pozic. Setrvávání na pozicích není tvůrčí, a proto ho zvládnou i lidé velmi průměrní. Naopak lidé přečnívající překážejí a ohrožují normalizaci. Miloš Zeman přečnívá od přírody a to nejen tělesnou výškou. Přečnívá rád.

Normalizátoři, kteří se vlísali a dosáhli pozic jsou znepokojeni. Používají své defenzivní strategie: žalují a volají o pomoc. To je případ i prohlášení „České národní delegace v Evropské lidové straně“ (Niedermayer, Šojdrová). Jsou to totiž oni, kteří prosazují TTIP (Transatlantic Trade and Investment Partnership), tedy „spojenectví“ mezi Evropou a USA. USA mají gigantické dluhy a tak hledají někoho, kdo by je zaplatil. Proto podporují své podporovatele. To je příležitost pro „Evropské lidovce“. Doplatí na to Evropané. USA nutně potřebuje bezvýhradnou závislost Evropy. Proto ji potřebuje odtrhnout od ruských zdrojů a odbytišť v Rusku. Evropa se má stát kolonií, platícím odbytištěm nakupujícím na dluh i to, co nepotřebuje.

Vlísávání je osobnostní rys a životní strategie. Nepochybuji, že se vlísávači chovali stejně od školních let. Podlézali a žalovali. Nosili pionýrské šátky, soutěžili ve sběru papíru, vhodně zdobili nástěnky. Vyplácelo se jim to a zdokonalovali se. Až z nich Něco bylo. Známe takové typy z dob socialistické normalizace. Nezáleží na tom, kam se vlísávají.

Tento typ znalo i Rakousko-Uhersko, říkalo se jim čehonové, podle rakouské hymny (Čeho nabyl občan pilný…). Existovali vždycky (I naše generace má svoje prominenty… a skromný úředníky… a plazy bez svědomí… K. Kryl).

Je zajímavé, jak lidé typu „Zeman“ (vy vyhraněné formě ojedinělý jev) připomínají lidi „vnitřně řízené“ podle Davida Riesmana (Osamělý dav, česky 1968) a přizpůsobiví vlísávači „vnějškově řízené lidi“. Vnitřně řízení mají v sobě kompas (gyroskop) a jdou za vytčeným cílem, vnějškově řízení mají radar a vyhýbají se rizikům. Ti druzí se starají vždy jen o sebe. Vyhýbají se rizikům (pro sebe) a neřeší je. Pěstují svoji kariéru a kašlou na lidi, kteří je zvolili. Přece nepůjdou do osobního rizika! Kam nás takoví politici asi zavedou?

Vtip je v tom, že normalizace má díky vlísávačům nutně svůj konec, jelikož problémy se hromadí a nejsou řešeny. To je příležitost pro osobnosti, které přečnívají. Jde o to, jestli nebudou zlikvidovány.

Vlísávačům se nelíbí pozvání prezidenta Putina při příležitosti 70. výročí osvobození koncentračního vyhlazovacího tábora Osvětim. Česká mainstreamová média samozřejmě vynechávají informaci, že Osvětim byla osvobozena 27. ledna 1945 sovětskou armádou. Je důležité, aby se to nedozvěděla mládež, mohla by z toho mít zmatek, když už se v případě osvobození Československa připomíná jen americká armáda…

Zdálo by se, že představitele Ruské federace z toho nelze vynechat, ale trpajzlíci jsou vynalézaví. Jak pravil Marek Benda: „Tak holt udělám oslavy sedmdesátého výročí osvobození Osvětimi jiným způsobem.“