Media sama pro sebe

Avatar
Původní autoři

Anna Pilch 
1. 12. 2014
Tak jsme si to minulý týden užili! Titulky v duchu zdánlivě vtipné parafráze „Už je to tady ….!“ – titulky použité na návrat cenzury v ČTV, a byly více než časté. Nakonec, výmaz z prezidentova vystoupení jména Bakala, to je fakt silné kafe…! Jenže opravdu „Už“? Myslím si, že když „už“, tak „už dlouho“, a tak popravdě řečeno, pouze setrvalý stav. Ten vrcholí do bezbřeze přehlíživé drzosti.


Co nám ČTV sdělila o sociálních nepokojích ve Španělsku? Co nám ČTV kdy vůbec sdělila o uskupení BRIC a potom BRICS? Co se dozvíme o Rusku, kromě toho, že Putin je zločinec? Už jsme si na to zvykli. Bereme to tak, že se podíváme na internet a hledáme solidní informace… Občas někdo, možná spravedlivý, možná cholerický, nevydrží a napíše stížnost některé té masmediální radě. A co se dozví? Že nic nechápe! A ta rada má pravdu. Vždyť ten spravedlivý, nebo cholerik, přeci nemůže nic chápat, když nepatří do TVZ – do tlupy vzájemného zbožňování! A v některých aspektech toto zbožnění zejména , ale nejen ČTV, ovládá. Nakonec minulý týden jsme si přečetli sdělení některé té rady (pro tento účet nedešifrují jejich strukturu), že ČTV je nejobjektivnější, nejskvělejší, no prostě nejúžasnější televize na zeměkouli, na mléčné dráze a přilehlých galaxiích. Co z toho vyvodit? Že ještě častěji uvidíme na obrazovce génia veškerého vědění M. Kalouska, zahraniční zprávy se postupně nahradí skandování hesel typu „V čele s USA na zločince Putina!“, „Pryč s Čínou bez lidských práv …!“ A tedy jen na okraj. Nejsou už tady?

A co na závěr? Opravdu nevím, zda je lepší vypnout ČTV a hledat pravdu na internetu, nebo už po té super drzosti s vymazaným Bakalou začít „něco“ dělat. Ti, co „něco“ dělali, zatím ničeho nedosáhli. Na druhou stranu jen mlčet? Nebudeme tím schvalovat velmi nebezpečné fašizující prvky?

Minulý týden jsme si také přečetli, jak sousední Rakousko rázně zakročilo proti islamistům chystajícím se bojovat za islámský stát a jejich naháněčům. Tyto kroky určitě získaly širokou podporu.

Jenže nepřipomíná to pokrytce, kteří na dušičky vyrazí s drahým věncem na hrob blízkých, a zmateně pobíhají po hřibově, aby jim došlo, že hrob onoho milovaného zemřelého je na hřbitově jiném? Chceme zapomenout, že podstatná část imigrantů vyznávajících islám přišla do Evropy s podporou či dokonce na žádost některých evropských států, když chyběla pracovní síla? Ano, řada dalších přišla v jiných situacích a z jiných důvodů.

Nechceme snad zakrýt, že se něco zadrhlo na obou stranách, když tito imigranti začali žít v uzavřených komunitách bez kontaktu, či s minimálními kontakty na většinu? Asi to je hodně těžké, když popravdě řečeno ještě nikdo nenašel řešení, i když řešení byla intenzivně hledána. Multikuturalizmus je vznešené heslo, ale těžký úkol, a ten se, bohužel, nepromítl do reality.

Nechceme snad zakrýt, že v těch izolovaných komunitách to s životní úrovní bylo a je hodně bídné, zvlášť v situaci, kdy demografické údaje signalizují, že se dramaticky početně rozrůstají?

Pak se lehce může stát, že bezvýchodná bída přivede řadu mladých lidí, kteří nenacházejí uplatnění, do náruče naháněčů pro islámský stát. Peníze, uznání! To tady v Evropě nemají.

Připouštím, že nějakou roli zde hraje ona účast ve svaté válce a cesta přímo vzhůru po smrti ve svaté válce. To ponechávám analýze na slovo vzatých odborníků. Ale při zběžné znalosti historie většinou při těch nejrůznějších válkách, bouřích, povstáních rozhodovala ani ne tak víra (ta spíš byla zneužita), jako prostý hlad a nedostatek…

A teď ještě budeme muset něco udělat s tou zvláštní demagogii, ke které nás vede vyznávání lidských práv a neschopnost naplnit ta lidská práva. Imigranty ze Sýrie, kteří utíkají před svatou válkou islámského státu, máme přijímat. Pochopitelně – lidská práva! Ale zase ne tak moc. Když si v nějakém časovém limitu imigranti nenajdou práci (v Evropě s vysokou nezaměstnaností?!), můžeme je tak trochu poněkud vyhodit, protože tady máme ty platné právní předpisy. Hlavně, že umíme práskat ideovým bičem nad Čínou, protože nedodržuje lidská práva … ! Na to už slovo marasmus nestačí. Hledám nějaké jiné přiléhavé. Když je nacházím, chybí mi odhodlání je napsat. Na papíru, tedy na monitoru, vypadá hrozivě. Tak snad příště budu odvážnější.

V sobotu jsem si v ČRo ráda vyslechla reportáž o krásně nadšených lidech, kteří s nejvyšší odborností restaurují Vyšehradský kodex. Na jedné straně jsem byla ráda, že ten stát alespoň něco dovede udělat. Zapsala jsem si takový mikronový plusík, že naše masmédia občas také zpracují něco o tom, že máme hluboce nadšené odborníky, jejichž přínos je nepřehlédnutelný. A nejen o divokých mejdanech celebrit, kde se někdo seznámil, někdo rozešel a někdo svlékl …. A najednou mne napadlo, že když naši oborníci vyplňují pergamen bez poškození iluminací, na území Sýrie a Iráku denně nezvratně mizí památky, které bez zapsání či se zapsáním patří do kulturního dědictví lidstva.

Celou tu velkou analýzu, jak došlo k vzniku toho, co si říká islámský stát, je třeba ponechat odborníkům na slovo vzatým. Já jen mám jistotu, že válka proti Saddamu Husajnovi vedena naším Zaoceánským Velkým Bratrem, kterého jsme tak příkladně podpořili, nebyla válkou za demokracii, ale prostou destrukcí všech státních a sociálních struktur. No ovšem! Destruované se lépe ovládá. Jenže tady se to krutě vymklo z ruky. Vzbuzuje to hrůzu. Hrůzu z nepoznaného. Hrůzu z naší omezenosti, kdy v informačně přesycené globální vesnici nevíme nic, a z toho, co víme, si neumíme vyvodit důsledky, a když se něco tak děsivého jako islámský stát objeví, tak málo to dovedeme pochopit. Hrůzu, kterou nese strach – jak daleko to zajde a jak blízko k nám to dojde?

Hlavně, že TVZ (viz výše: tlupa vzájemného zbožňování a možná i zbožnění) v ČTV v tom má zcela jasno.

p.s. Ještě tady mám poznámku či reflexi. Kdybychom v přímém přenosu a na současném monitoru uviděli, co vyváděli v rámci křižáckých výprav do svaté země, a jinde v rámci inkvizice naší svatou vírou přeplněni křesťanští předkové, asi by nám také pořádně zatrnulo. Jenže jsem ji nezařadila do textu. Tak ať si ji každý zařadí sám.

p.p.s. Abyste si nemysleli, že jsem jen takový nad hrůzami tohoto světa hloubající bručoun, tak vám sděluji to, co říkám každému na potkání. Už jen 21 dnů a bude Slunovrat. Světla bude přibývat. A pak na Tři krále (to mám narozeniny) o krok dále. A pak už jen takových padesát dnů a vykouknou sněženky, podběly. Všichni pejskaři procházející kolem naši zahrady budou vzdychat nad zlatě kvetoucím vilínem, pak hned přijde ještě zlatější dřín. Jen ten blbec jasmín nahokvětý se dál zbláznit civilizačním teplem a místo v únoru, rozkvetl zrovna teď. Ale v té zimní mlhavosti dělá obrovskou zlatokvětě zářící radost. Pozorovala jsem ho. Něco si na ten únor nad sněhem nechal. Není ta příroda fajn? Jen my lidstvo jsme blbci.