Mydlí si útok na rubl vlastní schody?

Avatar
Původní autoři

28. 12. 2014 Střípky ze světa
Originální sonda za kulisy měnově války
Triumfalismus nízkých pudů plesá nad pádem rublu. Tu bublinu nemine velký třesk. Dost možná bombastičtější, než před nímž varuje i střízlivější mainstream. Nevšední pohled za paraván nabízí portál LiveInternet.

O verzi, kterou proponuje, neskrývá, že jen dedukuje. Indicie, z nichž čerpá, však nejsou z jiného světa. Nasvědčují, že Kreml hraje sofistikovanou partii i tentokrát. A právě jí dá ránu z milosti „sociálně-ekonomické konstrukci“, zděděné po alkoholickém předchůdci. Vazalské pozici, v níž byla „ruská ekonomika jen klonem těch západních“. Coby „surovinový apendix“, závislý na dovozu technologií i většiny spotřebních artiklů a potravin.

Vládla mu „ekonomická elita, vrostlá do globálních elit“ – a „prosazující jejich, a nikoli národní zájem“. Následkem byla i „nezávislost centrální banky na vlastním státu“. A tím větší „závislost na mezinárodních finančních kruzích.“ „Emise rublů výlučně proti dolarům, nakoupeným na měnovém trhu (a vkládaným do amerických státních dluhopisů).“ Dolarům, inkasovaným za ropu a plyn – a srážejícím Rusko do role surovinového přívěšku. „V případě deficitu vlastní měny (tak jako dnes) to jeho rozvoj brzdí. Páky, řídící ruskou ekonomiku, jsou v rukou západních finančních kruhů.“

Útok na rubl sází právě na to. Rusko má oslabit zevnitř i ve světě. „Vyvolat sociální nepokoje“ – a „dosáhnout změny ve vedení země“. Vrátit ji do kolen „klonu a satelitu“, dirigovaného Spojenými státy.

Ruským „strategickým cílem je ekonomická nezávislost“ („emancipace zpod západní nadvlády“). „Odpoutat rubl od dolaru“ je jeho alfou a omegou. „Taktickým“ cílem pak „útok na rubl odrazit“ – a „ochránit vlastní ekonomickou, ergo i společenskou stabilitu“. Řada náznaků signalizuje, že volí nevšední kombinaci: „druhý cíl (taktický, kurs rublu) krátkodobě obětuje“, aby tak – „v dlouhodobém výhledu“ – „dosáhlo druhého i prvého cíle (strategického, odpoutání rublu od dolaru)“.

Konkrétní metoda je jako z manuálů juda, favorita Putinových koníčků. Oč víc teď „devizoví spekulanti (zahraniční i jim podřízené ruské banky a jiné finanční instituce) kurs rublu srážejí dolů jeho výprodejem a nákupem dolarů (a eur)“, tím spíš je ho v „masivní míře s to nakupovat jen centrální banka (přes své agenty na devizovém trhu)“. Právě tak „(za předpokladu, že už pracuje pro Rusko, a ne pro Západ, ač nahlas to prozatím nedeklaruje) vykoupí od spekulantů všechny ruble a k tomu i za hubičku“. „Spekulantům tak zůstanou dolary (a eura), ruble však ne. Majitelem všech rublů bude centrální banka.“ Svá „dolarová aktiva minimalizuje“.

K čemu to bude? LiveInternet to vidí následovně: „Rusko oznámí, že emise rublů už nebude kryta dolary, nýbrž například vlastními státními obligacemi.“ A hned nato deklaruje, že „energetické suroviny jsou odteď na prodej jen za ruble (případně i národní měny kupujících, za dolary však ne)“.

Rublu se vrátí status „národní měny, připoutané ne k dolaru (a euru), ale k národní ekonomice“. „Například právě přes energetické zdroje“ – „ne už však exportní oklikou přes dolary (´petrodolary´), ale napřímo“. To zavře krám i kasinu, v němž proti rublu hraje devizová spekulace. Tím rychleji se stabilizuje i jeho reálný směnný kurs.

Dočasná devalvace rublu má pro Rusko i své klady. Za situace, kdy se propadla i cena ropy, mu zlepšuje její exportní výnosy. Nahrává celému vývoznímu sektoru země – i akceleraci projektů, překonávajících neúměrnou závislost na dovozech.

Válka o rubl zemi naděluje i jiné terno. Tím, jak se v ní „odkopávají ´agenti vlivu´“ – v „podnikatelských kruzích i státních institucích“. Protože právě „to, jak se kdo zachová v dnešní situaci“, usnadní i kroky, které tu pátou kolonu vlivu zbaví.

Rusku to – uzavírá LiveInternet – nabízí jedinečnou šanci, jak se dědictví, které je tíží, zbavit z jedné vody načisto.