Putin, “vypráví příběh” o postoji Ruska tváří v tvář západu.

The Saker

7. 12. 2014 AC24
Projev presidenta Putina k Federálnímu shromáždění je teď už k dispozici on-line.U nás najdete hlavní pasáže, které tvoří základ současného postoje Kremlu,tváří v tvář západu.

1) Krym je Ruský navždy:

Pro tuto zemi a její lid to byla událost zvláštního významu, protože Krym je místem, kde žije náš lid, a tento poloostrov má pro Rusko strategickou důležitost, a to i jako spirituální zdroj rozvoje mnohotvárného, leč pevně soudržného Ruského národa a centralizovaného Ruského státu. Bylo to na Krymu v dávném městě Chersonesus, čili Korsun, kde došlo k tomu, co dávní ruští kronikáři nazvali křtem Velkého Prince Vladimira, k němuž došlo, než přinesl křesťanství na Rus.

Navíc k etnické podobnosti a společnému jazyku, ke společným prvkům i jejich další materiální kultury a ke společnému území, ač tehdy nebyly jeho hranice ještě vyznačeny, a k rodící se společné ekonomice a vládě, se stalo i křesťanství mocnou spirituální jednotící silou, která pomohla spojit různé kmeny a kmenové svazy rozsáhlého Východoslovanského světa do vytvoření Ruského národa a Ruského státu. Bylo to i díky této spirituální jednotě, že na sebe naši praotcové poprvé a pak už napořád začali pohlížet jako na jednotný národ. A toto vše nám dovoluje říci, že Krym, dávný Korsun, čili Chersonesus, a Sevastopol mají pro Rusko neocenitelnou civilizační důležitost, až posvátnost, stejnou jako má Chrámová hora v Jeruzalémě pro vyznavače islámu a judaismu. A za takové je budeme navždy považovat.

2) Rusko se nikdy nestane kolonií EU:

Mimochodem Rusko už významně přispělo k pomoci Ukrajině. Dovolte mi zopakovat, že ruské banky už na Ukrajinu investovaly asi 25 miliard $. V uplynulém roce ruské ministerstvo financí prodloužilo půjčku v hodnotě 3 miliard $. Gazprom poskytl Ukrajině dalších 5,5 miliardy $ a dokonce nabídl slevu, jakou jim nikdo další neslíbil, když od této země požaduje zaplatit pouhých 4,5 miliardy $. A to všechno navíc k těm 32,5-33,5 miliardám $, které jsme jim poskytli nedávno.

Samozřejmě, že tedy máme právo klást otázky. K čemu ta Ukrajinská tragédie byla? Copak nebylo možné vyřešit všechny ty otázky, i sporné otázky, dialogem v rámci právního rámce a legitimity? Teď nám ale říkají, že to byla ve skutečnosti kompetentní, vyvážená politika, které bychom se měli bez otázek a slepě podvolit.

K tomu ale nikdy nedojde. Ať si je pro některé evropské země národní hrdost už dávno zapomenutou formou sebepojetí a suverenita přehnaným luxusem, tak pro Rusko je skutečná suverenita i tak absolutní nezbytností k přežití.

3) Impérium bylo Rusku smrtelným nepřítelem už dávno před Krymem

My si dobře pamatujeme, kdo a jak téměř otevřeně v minulosti podporoval separatismus a dokonce otevřený terorismus v Rusku, a nemluvil o vrazích s rukama od krve jinak, než jako o rebelech s tím, že pro ně organizoval recepce na vysoké úrovni. Tito „rebelové“ se v Čečeně zrovna zase ukázali. Jsem si jist, že ti místní hoši, místní orgány prosazování zákona, se o ně řádně postarají. Ti zrovna teď pracují na odstranění dalšího teroristického nájezdu. Podpořme je.

Dovolte mi, abych zopakoval, že si pamatujeme ty recepce na vysoké úrovni pro teroristy označované za bojovníky za svobodu a demokracii. Tehdy jsme si totiž uvědomili, že čím více jim poskytneme půdy pod nohami, čím více toho promineme, tím se bude řádění našich oponentů stávat drzejší a cyničtější a ještě agresivnější.

Přes naši bezprecedentní otevřenost v té době a naši ochotu ke spolupráci ve všem, i v těch nejcitlivějších otázkách, i přes skutečnosti, že jak si to všichni dobře pamatujete – jsme považovali naše bývalé protivníky za blízké přátele a dokonce spojence, tak byla podpora pro separatismus v Rusku zpoza Velké louže naprosto do očí bijící – ať už jde o informační, politickou nebo finanční pomoc poskytovanou speciálními službami – a ta nás nenechávala na pochybách, že by jim udělalo radost, kdyby Rusko následovalo jugoslávský scénář dezintegrace a rozpadu. A to se všemi tragickými dopady pro Ruský lid.

Nefungovalo to ale. Nedovolili jsme, aby k tomu došlo.

Zrovna tak, jako to nefungovalo Hitlerovi s jeho k lidem nenávistnou ideologií, který se pustil do ničení Ruska a do našeho vyhnání za Ural. A všichni by si měli připomenout, jak to skončilo.

4) Rusko se nenechá tyranizovat

Nikdo nikdy nad Ruskem nezíská vojenskou nadřazenost. Máme moderní a k boji připravenou armádu. Jak to to teď o ní říkají, kultivovanou, leč strašlivou armádu. A my máme sílu, vůli i odvahu si svou svobodu ochránit.

My budeme chránit i rozmanitost světa. Budeme říkat pravdu i lidem v zahraničí tak, abymohli všichni spatřit reálný obraz Ruska a ne ten překroucený a falešný. Aktivně budeme prosazovat obchodní a humanitární vztahy stejně jako vědecké, vzdělávací a kulturní vztahy. Budeme to dělat, i když se některé vlády kolem Ruska pokouší vztyčit novou železnou oponu.

Nikdy nevstoupíme na cestu sebe-izolace, xenofobie, podezíravosti a hledání nepřátel. Tohle všechno je jen důkazem slabosti, zatímco my jsme silní a sebevědomí.

Podle mého názoru jsme svědky velkého „odhalování“. V minulosti Putin a ministr zahraničí Lavrov z různých důvodů takovéto věci neříkali, ale už po několik měsíců jsme svědky toho, jak se na ruské straně čím dál otevřeněji projevuje naprosté znechucení. Dnes to tedy už konečně vyšlo navenek otevřeně.

Je už bolestně zjevné, že Rusko na USA pohlíží jako na arogantního tyrana, kterého může Rusko zastavit, a že Rusko nahlíží na režimy u moci v EU jako na zakřiknuté kolonie. Úplně stejně je jasné, že Rusko už má dost nějakých pokusů o chápavou či rozumnou argumentaci vůči komukoliv na Západě. Na to jsou Američané příliš arogantní a Evropané příliš bezpáteřní.

Rusové na rozdíl od Američanů vždy se svými nepřáteli mluví, a tak určité formy „mluvení“ se Západem pokračovat budou. Je však již zcela zjevné, že Kreml se už vzdal všech nadějí na dosažení čehokoliv prostřednictvím dialogu. Odteďka dále Rusko spoléhá převážně jen na jednostranné akce. A jelikož Rusové nikdy nehrozí, tak tyto akce vždy pro Západní plutokraty přijdou jako šok a překvapení.

Jak už jsem mnohokrát říkal: AngloSionistické impérium proti Rusku rozpoutalo skutečnou válku, a to takovou, ve které jsou vojenské síly méně důležité než informační válka, ale i tak je to skutečná válka. Co si Impériu nejspíš neuvědomuje, je to, že ta válka nebude krátká, nýbrž že bude dlouhá. A zatímco Impérium už nasadilo většinu svých zbraní, tak Rusko teprve začalo se svými obrannými operacemi. Bude to dlouhá válka a ta skončí teprve, až se jedna z těch stran v podstatě zhroutí a zkolabuje.

Letos 1. března jsem napsal článek nadepsaný „Obama právě věci na Ukrajině značně zhoršil – Rusko je teď už připraveno k válce.“ Rusko tu válku, která mu byla vnucena v té době, když na ni nebylo připraveno, nechtělo. Nicméně dnes nás všechny Putin informoval, že se Rusko odmítá podvolit, že tuto výzvu akceptuje, a že zvítězí.