Ruská vojenská doktrína zůstává čistě obranná, ujistil svět Putin

Vít Horký

20. 12. 2014 Informace bez hranic
Ruský prezident Vladimír Putin ujistil svět, že vojenská doktrína země zůstává čistě obranná a to navzdory zvýšené aktivitě Severoatlantické aliance blízko ruských hranic. „Rusko hodlá udržet bezpečnost země s důsledností a pečlivostí“,řekl.

„Je dobře známo, že naše vojenská strategie je čistě obranná. Naše vojenská doktrína se nemění“, dodal.

Řeč potom přišla na modernizaci ruské armády, která je nyní v plném proudu. V následujícím roce posílí jaderný arzenál padesát nových mezikontinentálních balistických střel. Do roku 2021 budou všechny současné jaderné systémy nahrazeny nejmodernějšími technologiemi.

Admirál Vladimír Komoyedov v rozhovoru pro agenturu Interfax dříve řekl, že Ruská federace uvolní v roce 2015 na obranu země 3,3 bilionů rublů, což představuje 4,2% HDP. Oproti letošnímu roku tak rozpočet naroste o 812 miliard. O zvolnění výdajů na obranu se neuvažuje ani v dalších letech. V roce 2016 má na obranu země připadnout 3,1 bilionů rublů a v roce 217 3,23 bilionů rublů, tedy 3,6% hrubého domácího produktu.

S výjimkou Spojených států utratila většina zemí světa za rozpočet v roce 2013 méně, než 3% HDP.

Rusko chce do roku 2020 značně modernizovat své vojenské síly. Nakoupit má například 14 000 nových nebo modernizovaných vojenských vozidel. Mezi mini bude například tank T-72B3, nebo obrněné vozidlo BTR-82A spolu s BMP-3. 70% ruské armády má být v roce 2020 vybaveno nejmodernějšími zbraněmi.

Prohlubovat bude Ruská federace také spolupráci s Organizací smlouvy o kolektivní bezpečnosti, neboli zkráceně OSKB. Ta má nyní šest členských států, jsou to Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko a Tádžikistán. Jako o dalším možném členovi se uvažuje o Íránu. Dříve v alianci byl i Ázerbájdžán, Gruzie a Uzbekistán.