Tereza Spencerová
9. 12. 2014 Literárky
Po roce s pučem, krizí a válkou Ukrajina už jako by svým způsobem přestala být státem a stala se spíš problémem. Jako třeba Irák nebo Sýrie.
To ovšem neznamená, že by některé fenomény krizi nepřežily. Třebas korupce. Ta dál fenomenálně drtí třeba ukrajinský zbrojní průmysl a nově se objevily například i pokusy „zprivatizovat“ si ukrajinské bojové vrtulníky přímo z oblasti fronty
. Nedávný skandál kolem nákupu uhlí až z Jihoafrické republiky, čímž měly být nahrazeny výpadky dodávek z Donbasu či Ruska, zase vedl k prvním zatčením vysoce postavených úředníků. Nicméně, faktem je, že Ukrajině chybí nejméně 10 procent energetických kapacit, elektrárny spalují poslední zbytky zásob uhlí a pracují na minimum, nevelké dodávky uhlí z Polska nic neřeší, elektřina je odpojována už pravidelně (podle ministerstva jsou čtyři hodiny „normou“, ale běžných je i osm hodin bez elektřiny denně). Vše přitom nabírá poměrně bizarních rozměrů, neboť zatímco parlament projednává výnos, který by oficiálně označil donbaské rebely a jejich „lidové republiky“ za teroristické a Rusko za agresorský stát, sama vláda z téhož „teroristického“ Donbasu začala kupovat uhlí, což už mezitím beztak dělaly soukromé firmy na základě separátních dohod s rebely, a z agresorského Ruska se Kyjev rozhodl — z nedostatku alternativ — dovážet elektřinu a znovu také zemní plyn.
Energie přitom samozřejmě nejsou jedinou oblastí, do níž v chaotické a politicky nestabilní době vstoupila korupce. Ještě před nástupem nově zvoleného parlamentu se „komusi“ podařilo prosadit regulaci letecké dopravy, která nově vyžaduje, aby všechny aerolinky létající na Ukrajinu a z ní byly alespoň z 50 procent vlastněny ukrajinským státem nebo ukrajinským občanem. A z této nové úpravy nejvíce těží dněpropetrovský gubernátor a oligarcha Ihor Kolomojský druhý nejbohatší muž Ukrajiny, jemuž mimo jiné patří letecké společnosti Aerosvit, Dniprovia nebo Donbassaero a pokrývá 80 procent veškeré letecké dopravy na Ukrajině. Mimochodem, Kolomojský prý navíc rozpoutal politickou válku s centrální kyjevskou vládou dalšího oligarchy, Petra Porošenka, ohledně různých pozic ve vedení státu.
Podobně jako s aerolinkami se odvíjí situace také v oblasti mobilních operátorů. Na Ukrajině působí tři 3G operátoři a vláda se před časem rozhodla vypsat tendr na čtvrtého s cílem posílit konkurenční boj a udržet tak ceny na přijatelné úrovni. Ještě před novým parlamentem ale kabinet premiéra Arsenije Jaceňuka navýšil poplatek za účast v tendru na tři miliardy hřiven, tedy něco kolem 215 milionů dolarů, zpřísnil jeho podmínky, ale hlavně ho stále ještě ani nevyhlásil. „Premiér Jaceňuk osobně blokuje podpis dokumentů k tendru, které už jsou připravené. Vláda neustále přichází s novými důvody, proč tendr odložit. Je to oligarchická struktura, která lobuje za své, převážně finanční zájmy,“ konstatovala Taťána Popovová, šéfka Ukrajinské internetové asociace. Aktuálně byl tendr odložen na únor. A tato situace nejvíc vyhovuje nejbohatšímu muži země, doněckému oligarchovi Renatu Achmetovovi, jemuž by jeho telekomunikační firmy TryMobu s nástupem čtvrtého operátora přestala vydělávat…
Ponuré vyhlídky
Mezitím se začíná vyjevovat obrázek nového vedení státu, které vzešlo z parlamentních voleb. Nový ministr mládeže a sportu tají majetky, místopředseda parlamentu má záznam v trestním rejstříku, „legionářka“, čerstvě naturalizovaná americká občanka v čele ministerstva financí, dokázala „kamsi proinvestovat“ přes 100 milionů dolarů z amerických vládních peněz, ale nyní Ukrajině slibuje ekonomický růst v roce 2016, šéfka úřadu vlády stále žije u rodičů, zahraniční experti očekávají zkorumpovanost ministra energetiky („jako vždy“), vedení parlamentního výboru pro otázky národní bezpečnosti si rozdělili velitelé žoldnéřských praporů včetně šéfa neonacistického Pravého sektoru Dmytra Jaroše, byť podle politologů jsou pro takové funkce nekompetentní, a další politologové očekávají, že se parlament rovnou stane nekontrolovatelným, chaotickým, se rvačkami na denním pořádku (aktuálně řečnickou tribunu blokují Radikálové Oleha Ljaška). Experti v úspěch vládních „reforem na úkor chudých“ nevěří, účast gruzínského zdravotnického reformátora v čele ministerstva zdravotnictví podle všeho povede k tomu, že z ukrajinské ústavy bude vyškrtnuta zmínka o bezplatném zdravotnictví, a premiéra Jaceňuka pak účast „legionářů“ ve vládě nutí vést jednání kabinetu v ruštině, protože tito vyvolení cizinci neumějí ukrajinsky a v některých případech nezabírá ani angličtina.
Při celkovém pohledu na zkrachovalý stát se pak jeví až kuriózně žádost parlamentu adresovaná do Washingtonu, aby USA uznaly Ukrajinu za svého zvláštního vojenského spojence.
V době, kdy inflace míří ke 25 procentům, což ještě v prosinci povede k výraznému růstu cen, se prohlubuje politická nestabilita. Nový Majdan ve Vynnyce svrhl Kyjevem dosazeného gubernátora Anatolije Olijnika, který aktivisty označil za povstalce a prodlouženou ruku Kremlu, a na jeho místo si dosadil svého „lidového gubernátora“ Olexeje Furmana, člena banderovské Svobody. Předcházely tomu střety s policií, útok na budovu státní správy, založení stanového městečka i ustavení regionálního „Novinářského Majdanu“, který mimo jiné požaduje schvalovací roli při personálním obsazování postů ve vedení oblasti. Podobný „městský převrat“ přitom každým dnem očekává také vedení Záporožské oblasti.
A mezitím na Ukrajině a okolí:
— Německá kancléřka Angela Merkelová v posledních dnech stupňuje protiruskou rétoriku, mimo jiné kritizuje Kreml za to, že brání Ukrajině, Moldově a Gruzii sbližovat se s EU, politiku Unie vůči Rusku považuje za správnou, byť udržet v platnosti sankce je stále těžší. Rázná slova jsou ale ze všeho nejspíš určena delegátům aktuálního sjezdu CDU, na němž má být kancléřka znovu zvolena do čela strany. Většina Němců by k tomu uvítala, aby Merkelová kandidovala na kancléřku znovu, už počtvrté za sebou.
— Většina Rusů si pro změnu přeje ještě dekádu s Putinem v čele.
— Míru vnímání „jednoty“ EU vykreslují slova litevské prezidentky Dalii Gribauskaiteové, podle níž je politika Unie, která přiměla Rusko ukončit projekt plynovodu South Stream, správná, bez ohledu na to, že jihovýchod EU tak zůstane bez plynu. Litva zahájila nákup munice pro ukrajinskou armádu a své vlastní „oddíly rychlé reakce“ uvedla do stavu bojové pohotovosti.
— Vladimír Putin o energetické situaci jednal s lídry Maďarska a Srbska. Bělehrad by rád přiměl EU a Rusko k obnovení South Streamu, a v totéž nově doufá i Německo, což svědčí o pokračujících rozporech v berlínském vedení. Gazprom ale trvá na tom, že celý projekt je už dokonale mrtvý a na jeho místo přichází „Blue Stream“ do Turecka.
— Euroskeptici z Alternativy pro Německo „konzultují“ s ruskými diplomaty v Berlíně.
— Na šest desítek německých intelektuálů, umělců a bývalých politiků podepsalo otevřený dopis, v němž odmítají směřování k válce s Ruskem a požadují místo toho dialog.
— Z funkce výkonného ředitele RWE Supply & Trading GmbH byl odvolán Stefan Judisch, duchovní otec „reverzních dodávek“ plynu Ukrajině, s nimiž Gazprom na základě platných smluv nesouhlasí a snižuje proto adekvátně dodávky do Evropy.
— Rada ministrů zemí OBSE se nebyla s to shodnout na deklaraci k Ukrajině. Neshody panují především v otázce příčin, které celou krizi odstartovaly.
— Premiér Arsenij Jaceňuk ujišťuje Evropu, že Ukrajina neohrozí tranzit ruského plynu do EU. Gazprom vidí pro tranzit určitá rizika, protože k zajištění tranzitu by Kyjev musel koupit alespoň čtyři miliardy kubíků plynu, což neudělal.
— Tajné služby států NATO se shodují v tom, že Kreml nechce odtržení „lidových republik“ Doněcka a Luhanska od Ukrajiny a dává přednost jejich setrvání v rámci decentralizované Ukrajiny. Prezident Porošenko tvrdí, že je připraven proces decentralizace zahájit. Francouzský prezident Francois Hollande po jednání s Vladimirem Putinem v Moskvě konstatoval, že obě země „najdou řešení“ ukrajinské krize, přičemž Donbas uvítal Hollandeova slova o autonomii pro rebelské republiky.
— Kanadští vojáci přistáli na Ukrajině, oficiálně kvůli výcviku tamní vojenské policie.
— Průzkum veřejného mínění v Doněcké lidové republice: 43 procent mladých lidí se považuje za občany DLR, 38 procent se považuje za Novorusky, pět procent za Ukrajince a jedno procento za Rusy. Od ledna příštího roku školy v oblasti ze svých osnov vypustí dějiny Ukrajiny. Luhanská lidová republika hlásí kompletní přechod na zásobování elektřinou z Ruska, odkud se dováží také uhlí do luhanských elektráren. DLR odmítá předat Ukrajině dva miliony tun uhlí, protože horníci už od léta nedostávají od ukrajinských vlastníků šachet výplaty. K ukončení dodávek uhlí Ukrajině Donbas vyzývá i Rusko. V Doněcku znovu začal hrát tamní cirkus.
— Podle Human Rights Watch Kyjev nevyšetřil své použití kazetových bomb proti Donbasu.
— Interpol odmítl zařadit svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Jankuovyče na seznam mezinárodně hledaných osob, protože v žádosti Kyjeva vidí politické motivy. Zároveň ale vydal zatykač na uprchlého ruského oligarchu Sergeje Pugačova, který je na Západě označován za politického disidenta, ale v Rusku je hledán kvůli rozsáhlým zpronevěrám.
— Rozsáhlý rozprodej majetku ukrajinského státu začne na jaře.
— Kyjev chce v Česku koupit staré odepsané tramvaje, které by pro další použití opravila forma z Polska.
— Kvůli mrazům v Kyjevě propukla „epidemie“ praskání teplovodního potrubí.
— O statut uprchlíka požádalo v Polsku přes dva tisíce Ukrajinců (a roste i počet Rusů), nicméně uspěje jen málokdo.
— Ukrajina dostala z EU další půlmiliardu eur z peněz daňových poplatníků. O další ekonomické pomoci prý přemýšlejí i USA a skupina G7 zvažuje, že na Ukrajinu poslala čtyři miliardy dolarů, ale není jasné, jak rychle by vše šlo zařídit. Zatím prezident Porošenko jen Spojeným státům poděkoval za rezoluci Kongresu, která odsuzuje agresivní politiku Ruska. Zatímco třeba Ron Paul považuje šestnáctistránkový dokument za ukázku válečné propagandy a faktické vyhlášení války Rusku, Rusko ale válku s USA považuje za málo pravděpodobnou.
— Microsoft prý uznává Krym za součást Rus,
