Vážení a milí čtenáři webu o.s. Nová republika. Za kolektiv redakce Vám přeji klidné a milé Vánoce 2014.
Jaroslav Vrchlický Vánoce
Hlas zvonů táhne nad závějí,
kdes v dálce tiše zaniká;
dnes všecky struny v srdci znějí,
neb mladost se jich dotýká.
Jak strom jen pohne haluzemi,
hned střásá ledné křišťaly,
rampouchy ze střech visí k zemi
jak varhan velké píšťaly.
Zem jak by liliemi zkvětla,
kam sníh pad, tam se zachytil;
Bůh úsměv v tvářích, v oknech světla,
a v nebi hvězdy rozsvítil.
A staré písně v duši znějí,
a s nimi jdou sny jesliček
kol hlavy mé, jak ve závěji
hlas tratících se rolniček.
hlas tratících se rolniček.
Můj duch zas tone v blaha moři,
vzdech srdcem táhne hluboce,
a zvony znějí, světla hoří —
ó vánoce, ó vánoce!
