Pravda o pařížské demonstraci “dojatých” politiků

Jiří Kouda
12. 1. 2015      První zprávy
Občas by se měli lidí rozhlédnout a podívat se svět bez politických a mediálních příkras. Ovšem jakmile rozbijí tlustá skla propagandy, udělá se jim nevolno. Není třeba chodit daleko. Milionová demonstrace za oběti děsivého teroru ve Francii se stala stafáží lídrů Evropy a nejen jim, kteří zcela cynicky využili přirozeného odporu lidí k násilí, aby vytvářeli dojem, že i Oni jsou Charlie.


Co tady civíte? Zkoušíte vzdechnout, copak si myslíte, že jsem chtěl zdechnout?” (Karel Kryl)

A propaganda? ČT střihem udělala z politiků čelo milionového průvodu, což byla a je záměrná propagandistická lež. Skupina politiků putovala prázdnou ulicí obklopena policisty a průvod se konal jinde. Takže ne v čele lidu. To je jen detail, nicméně i z detailu se udělá slušná propaganda. Podobně ČT střihem líčila stotisícový stadion naplněný až po střechu stěží třemi stovkami bouřících protiruských zaměstnanců oligarchy Kolomejského.


Součástí propagandy je, že v mezi politiky demonstrující odpor vůči terorismu a za svobodu tisku pochoduje jistý Petro Porošenko, který zakazuje ruské tiskoviny a vysílání, kdy jsou pronásledováni novináři s jiným názorem, než má Kyjev s nacistickým podolkem. Jehož armáda a polosoukromé smečky rozpoutaly válku proti občanům Ukrajiny a suše zabíjejí nevinné civilisty. S nimi se procházel Benjamin Netanjahu, který má na svědomí vojenskou operaci, při níž zahynulo 1400 palestinských civilistů včetně dětí. To, že chyběl nositel Nobelovy ceny za mír Barack Obama byla patrně jen anomálie a stejně tak kosovský lídr Hashim Thaci, původně terorista, zapletený do obludného obchodu s lidskými orgány Srbů. Hollande, Merkelová v ruku v ruce popírající teror ukrajinského režimu a vlastně obecně jim hodících se zločinců, se do této skupiny opravdu hodí.

Propaganda vytváří dojem, že individuální teror je jediný odsouditelný a zvyká nás pomalu, salámovou metodou, na státní ba nadnárodní teror, utrpení a moře krve, které provádějí ti „správní”, ti “naši“. Vnímá někdo žalující statisíce mrtvých v Iráku, tisíce mrtvých v Sýrii a další tisíce na Ukrajině? Propaganda „demokratů“ obrací pozornost veřejnosti k vraždění džihádisty. Ale jak nazvat ty, kteří profesionálně lžou, přikazují mučit vězně a zabíjejí po tisících? Kolik amerických dronů již zlikvidovalo na příkaz prezidenta lidí, třeba jen, že se sešli na svatební hostině? Jejich propaganda využívá stalinistický cynismus, že smrt jednoho člověka je tragédie, ale sto tisíc nebo milion je už jen statistika. A když je následkem obrovská migrace zoufalých lidí, tak zavřeme dveře.

Propaganda nás zvyká na stále utužující se podminky diktátu shora. Teror, který se nejdříve a zcela vědomě pomohl rozpoutat, se musí následně zničit a šokovaná veřejnost k tomu dává samozřejmý souhlas. Propaganda naučí lidi strachu o bezpečnost, aby za potlesku přicházela opatření, která dělá z lidí nesvéprávnou hmotu, kterou je třeba sledovat na každém kroku a při každém telefonu, mailu či poště. Propaganda vede Evropany stále více do individuální izolace jednotlivých států a zároveň vytváří obchodní systém nadnárodních korporací kapitalistické mašinérie, v němž nebudou lidé, menší podniky, politici a jednotlivé státy moci ani ceknout, když se bude jednat o rozpor se zájmy vlastních občanů (TTIP). Pak je jen otázkou času, kdy se může jakýkoliv protest nebo stávka stát „bezpečnostním ohrožením“ státu.

Propaganda nás zvyká na to, že Rusko je nepřítel, a ten přece nikdy nemohl udělat nic dobrého. Proto takové ticho poté, co Jaceňuk tvrdil, že to byl Sovětský svaz, který před 70 lety napadl Ukrajinu a pak Německo. K čemu je ale taková tolerance k jasně nacistickým výrokům? Je třeba změnit Evropu a svět? Do jakého obrazu, když se všechny pojmy a i dějiny obrací naruby? A co nám to slibuje?

Nezbývá než konstatovat, že jen utrpení a krev. Mnoho krve.