Co zkrotí kult smrti

Avatar
Původní autoři

13. 2. 2015 Střípky ze světa
Daily Take Team, Thom Hartmann Program
Ty, koho mámí, změní jen nabídka důstojného života
Obama poslal Kongresu plán, zmocňující ho k boji proti ISIS. Válka je jediné, nač sází, i dnes. „Je to kardinální omyl. Všechno jen pokazí ještě víc,“ míní dva americké ostrůvky pozitivní deviace.

Křiklavá ilustrace je tu díky britskému Guardianu. Je oMohamedu Salehu Tauimanovi, teprve třinácti- letém Jemenci. Napřed mu americký dron zabil tátu. Žádného „teroristu“. Ordinérního civilistu. Guardian Mohameda kontaktoval krátce nato. Točil s ním video. O válce, „trestající“ smolaře, které dohnala v nesprávný čas na nesprávném místě. 26. ledna zabil dron i malého Mohameda. Uprostřed natáčení s Guardianem.

„Jediná indicie, že by al-Kájdu podporoval on sám či jeho rodina, neexistuje.“ Tím víc jsou „exemplárním příkladem“ na jiné téma – „co žene terorismu vodu na mlýn“. Má to i pikantní postskriptum: rodina, zbylá po smrti otce i syna, „dostává finanční podporu od al-Kájdy“. Vzájemnou vazbou – první a zatím i poslední – je právě až ta charita.

Al-Kájda vzývá – řečeno s Obamou – „kult smrti“. A „tak jako všechny kulty smrti, od Hitlera až po Rudé Khmery“, tím jen „násilím zvěčňuje svou moc“. S „islámem to nemá nic společného. ISIS a al-Kájda jsou muslimem zhruba stejně, jako byl Hitler křesťanem nebo Tódžó, japonský vrchní velitel za II. světové války, šintoistou.“

„Způsob, jak ´kult smrti´ porazit, je jen jeden.“ Ten, co to dokázal „po II. světové válce v Německu i Japonsku“. Dědictví, s nímž se musel vyrovnat, nebylo o nic triviálnější. „Hitler Němcům slíbil reich na 1.000 let a oni mu uvěřili.“ V „Japonsku měli císaře rovnou za ratolest boha slunce“. Podpora, jíž si tím Hitler i Tódžó vybudovali, byla „totální“.

„Mysli a srdce“ těch, koho zmanipulovali, se „podařilo dobýt přesto“. Hlavně „masivními injekcemi ekonomické pomoci“. Především ta bořila i překážky argumentaci, „odhalující zločiny předchozích režimů“.

„Dokážeme to samé i proti kultům smrti ISIS a al-Kájdy?“ Tentokrát je to tím důležitější, že ISIS a al-Kájda – „na rozdíl od nacistických a japonských kultů smrti“ – „jsou ideologie, a ne státy (třebaže ISIS jakýsi pseudostát v Iráku a Sýrii buduje)“.

V tom tkví i směrodatný rozdíl priorit tehdy a dnes. Zatímco pro „porážku nacismu i japonských imperialistů byla válka tím rozhodujícím“, „plameny kultů smrti ISIS a al-Kájdy rozdmýchá ještě víc“. A „přesvědčit lidi, jimž americké drony vraždí otce, bratry i sestry, že jejich kult smrti je cestou do pekel, je vrchovatě obtížné“.

„Po 13 letech pokusů vyhubit al-Kájdu bombami by se už mělo vědět, že jeden mrtvý terorista znamená 10 nových.“ „´Válka proti teroru´ není vojenské, ale informační povahy.“ A „ISIS na poli PR a propagandy dělá pokroky“.

Máme-li „lidi, propadlé kultům smrti, přesvědčit, že jsou vedle“, chce to hlavně jedno: sami se „vystříhat chování, které je kultům smrti nadhání jako první“. Dát – „místo vojenské“ – „znovu šanci ekonomické pomoci“.

„Novému Marshallovu plánu“, tentokrát „pro Střední východ“. Programu, co „nebude o mamutích ziscích pro americké zbrojaře“. Nýbrž o tom, jak „těmto zemím pomoci přebudovat z gruntu celou infrastrukturu“.
Jedině to – a nic jiného – „dokáže kulty smrti al-Kájdy a ISIS eliminovat natrvalo“.