Deník Právo a právo na lhaní

Luděk Prokop

4. 2. 2015

Novináři deníku Právo, v nezměrné píli při každodenní snaze dokázat a prokazovat před veřejností nespornost pravdivosti opovržlivých slov prezidenta o jejich debilitě, nevynechají žádnou záminku, k dehonestaci prezidenta. Ať již se prezident zachová jakkoli, pokaždé si prostor pro často trapnou kritiku najdou. 


I kdyby konal obráceně k tomu, co je kritizováno, zase jej budou napadat. Mnohé provokativní výroky prezidenta jako by byly vedeny záměrem, debilitu novinářů ukázat v plném světle. Mnohdy se zdaří, zajisté ke spokojenosti prezidenta.

Když novináři nemají inspiraci a tápají, pak alespoň napadnou prezidenta, skrz jeho spolupracovníky. Posledním výstřelem tohoto typu je dnešní anonymní článek čerpající ze zdroje „Právo“ (odbarvený nedůstojný ale v podlosti zdatný nástupce Rudého práva) – dále viz „Novinky.cz.“ : Zemanův tým si nepřál, aby prezidenta obsluhovali handicapovaní. Uklízet mohli…“
V článku je mimo jiné uvedeno. „Vítalo ho zde i čtyřicet lidí, kteří mu přišli (pozn.:zajisté sami od sebe, spontánně) říci, že postižení jsou součástí naší společnosti.“ Toť skutečně hlubokomyslný poznatek, o který bylo nezbytné, prostřednictvím čtyřiceti moudrých zvěstovatelů obohatit prezidentovy znalosti. A dále „Jejich přítomnost byla o to pikantnější, že pivovar, který Miloš Zeman v úterý odpoledne navštívil, je sociálním podnikem, kde pracují také mentálně a tělesně postižení. Ty byste však v úterý v restauraci hledali marně. Aniž si to přáli, dostali volno“.

V článku je mimo dále uvedeno: „O 22 hostů se tak staralo při zhruba dvouhodinovém obědě 11 obsluhujících učňů z děčínské školy. Na otázku, proč nebyli přítomni stálí zaměstnanci podniku, reagoval majitel slovy: „Byl tu pouze najatý personál, nemohli jsme míchat náš personál se školou.“
Skuteční zaměstnanci pivovaru, včetně handicapovaných, byli povoláni až na úklid. „Do práce půjdeme, až pan prezident odjede. Chápu, že mě nechtějí, že nejsem vyučen. Ale lidi tady si nás hrozně chválí, pracuji tam už rok a půl, od začátku, kdy otevřeli. Hosté i šéfové jsou s naší prací spokojeni. I s mojí kamarádkou, která nemá ruku. Mě mrzí, že nemůžu dát panu prezidentovi pivo a říct, že je domácí a kvalitní, tak jak to dělám vždycky,“ svěřil se Právu Miroslav Čonda, handicapovaný zaměstnanec pivovaru. 
To všechno je skutečně dojemné, neméně dojemné je snažení anonymních následovníků Rudého Práva, kteří se tolik snaží vyrovnat jejich předchůdcům. A kteří neméně jako tito předchůdci se upoceně snaží zavděčit jejich zaměstnavateli. 
V závěrečné fázi článku, na rozdíl od „Práva“, upadajícího lokajského následovníka „Rudého Práva“, stojí: „Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček dopoledne vydal prohlášení, v němž uvádí: „Tvrzení v článku v dnešním vydání deníku Právo, že Kancelář prezidenta republiky vznesla požadavek, aby při pracovním obědě prezidenta republiky neobsluhovali hendikepovaní, je zcela lživé. Zdůrazňuji, že Kancelář prezidenta republiky žádný takový požadavek nevznesla. Naopak, při přípravě pracovního oběda byl jeho průběh osobně konzultován právě i se zmíněnou hendikepovanou paní. Je zřejmé, že cílem dezinformace deníku Právo je poškodit prezidenta republiky v očích veřejnosti.“ Nicméně Redakce Práva však na správnosti své zprávy trvá. 
Dlužno podtrhnout a zdůraznit závěrem, že tvrzení redakce o nepopiratelné skutečnosti, že v době prezidentova oběda oba handicapovaní zaměstnanci restaurace nebyli na pracovišti, přestože jinak hosty obsluhují pravidelně a k jejich plné spokojenosti je, vzhledem k naprosté absenci vědomostí ohledně osobní konzultace právě i se zmíněnou hendikepovanou paní o průběhu při přípravě pracovního oběda, stává se ona nepopiratelná skutečnost ubohou vytáčkou nulové informační hodnoty. Nic naplat ale „Právo“ se nezadržitelně blíží k cíli, na trase směřující k fujtajblovému bulváru.