Dohoda? Ukrajina je odsouzena trpět.

Avatar
Původní autoři
Ivan David

14. 2. 2015
Po půlnoci by mělo začít příměří. Nebude dodrženo. Jak zjednodušeně schematicky popsat hru? Je to politická „comedia del arte“ v loutkovém divadle. Účinkují loutkovodiči, loutky, “neřízené střely” a zúčastnění pozorovatelé. Jediným loutkovodičem je americká administrativa. 

Loutky jsou ukrajinští (kyjevští představitelé). Neřízené střely jsou soukromé batalióny ukrajinských oligarchů a Pravý sektor na jedné straně a představitelé východoukrajinských „samozvaných“ republik – samozřejmě včetně jejich armád. „Neřízené střely“ se nepodrobují ani loutkovodičům ani loutkám. Zúčastnění pozorovatelé jsou Merkelová, Hollande a Putin. Mají zájmy, ale nemohou do konfliktu příliš vstupovat. (Putin je „Západem“ označován za viníka aniž by byl prokázán aktivní podíl RF na konfliktu. Nechce dopustit to, co by se stalo, kdyby se skutečně RF aktivně podílela.)

Jak by mohli dospět k fungující dohodě tři zúčastnění pozorovatelé a jedna loutka? Nemohli. Loutkovodič nemá zájem a zúčastnění pozorovatelé mají různé zájmy, ale ne dostatečný vliv. Nikdo nemohl příliš ustoupit od zájmů, které reprezentoval. Vyvážený kompromis nebyl možný. Dohoda byla nutná, aby nikdo nemohl být označen jako ten (ta), kdo ji zmařil(a). Muselo se tedy řešit, co v dohodě nebude, přesněji řečeno nebude tak jasně, aby to bylo skutečně vymahatelné.

USA jako loutkovodič má zájem na konfliktu, protože chce pokračovat v útoku na ruské zájmy a chce zničit Ruskou federaci jako nezávislou mocnost. Loutka Porošenko musí plnit roli udržovatele konfliktu a obhájce „ukrajinských“ zájmů, proto nemůže ustoupit. Merkelová a Hollande mají zájem na ukončení konfliktu, ale Putin nemůže připustit ukončení konfliktu bezpodmínečnou rezignací na zájmy RF, i když to bude znamenat pokračování konfliktu. V končícím konfliktu by byl šéf Pravého sektoru Dmytro Jaroš bezvýznamnou figurou. Pro USA je užitečný odmítač nežádoucí dohody. Opolčenci se nebudou chtít vzdát v boji dosažených úspěchů a ohrozit svoji komunitu.

Jestliže Pravý blok a Národní garda se všemi batalióny oligarchů budou dál útočit, donutí k akci i „separatisty“. Těžké zbraně se samy neodsunou a to ani pod dohledem pozorovatelů.

Spojené státy si přejí válku, proto zinscenovaly Majdan. Ukrajina bude další v řadě zemí, které rozvrátily. Mají v tom rutinu. Bude se Ukrajina podobat spíše Iráku nebo Lybii? Možná skončí „jen“ jako Kosovo – vykradená, s obrovskou nezaměstnaností a nutně následující m masovým vystěhovalectvím. Jako místo vhodné k umístění amerických základen – zase o kus dál na východ.

Mír není jen přestávka v boji, je to proces, s přijatelnými podmínkami pro obě strany. Jedinými, kdo si přejí mír, jsou prostí obyvatelé Ukrajiny (a ne každý si ho spojuje s porážkou druhé strany). Je jich sice přes čtyřicet miliónů, ale na nich ale tolik nezáleží. Kdyby měli demokratické zastoupení, hrozilo by, že se dohodnou jako Česko se Slovenskem. To není v zájmu USA.