Eric Best
2. 2. 2015 – Friday Edition
Americký prezident Jimmy Carter jednou řekl, že z toho, čeho jako prezident dosáhl, je nejpyšnější na prosazení zákona o zahraničních korupčních praktikách (Foreign Corrupt Practices Act). Tento zákon zakazuje americkým firmám platit v zahraničí úplatky.
Někdo tvrdí, že poškozuje konkurenceschopnost amerických společností, které tak mají nevýhodu oproti některým zahraničním konkurentům. Podívejte se ale na žebříčky amerických nadnárodních společností a procento jejich tržeb ze zahraničních zdrojů a zjistíte, že našly způsoby, jak tuto překážku obejít.
Wal-Mart před nedávnem našel jeden v Mexiku a dočkal se za to publicity, jež není tak docela v souladu s jeho image morálně zodpovědné firmy. Jeho vedení údajně skrylo důkazy o tom, že Wal-Mart Mexico vyplatil v zájmu rapidní expanze do zahraničí obrovské úplatky za stavební povolení.
Tento a další podobné případy nasvědčují, že americké nadnárodní firmy protikorupční zákon někdy obcházejí oddělením kriminální činnosti od svých ostatních aktivit, často pomocí prostředníků, kteří se o úplatky postarají. Stíhání korupce v zahraničí ztěžuje také neochota místní policie v příslušných případech poskytovat anebo požadovat podporu USA.
Kdo ví, jak v ČR funguje byznys, musí se podivovat nad tím, jak dokážou v Praze přední americké fast-foodové (a taky jiné, samozřejmě) společnosti zabírat exkluzivní místa vlastněná městem, aniž by se uchylovaly k úplácení. Nebo jak zvládnou čelní IT firmy získávat takové lukrativní zakázky na ministerstvech. Právě tento týden byl v souvislosti s tendrem na kontrolu sociálních dávek obžalován bývalý náměstek ministerstva práce a sociálních věcí Vladimír Šiška. Zakázku měla bez výběrového řízení získat americká společnost IBM.
Možná největším problémem amerického protikorupčního zákona je, že když je někdo konečně stíhán, většinou to má za následek pouze občanskoprávní pokutu (a ne trestní). Nakonec se tedy Carterovi podařilo jedině zvýšit náklady na podnikání v zahraničí.
