2. 2. 2015 zdroj a zdroj a zdroj
Předseda správní rady Fondu rozvoje občanské společnosti (FoROS) Konstantin Kostin se domnívá, že odkaz jaltských rozhodnutí je v dnešní době velmi důležitý. 4. a 5. února se v Jaltě bude konat mezinárodní vědecká konference “Jalta 1945: minulost, současnost, budoucnost”.
Je organizována Fondem rozvoje občanské společnosti, Fondem historické perspektivy a Mezinárodní asociací mírových nadací.
Podle hlavy FoROS byl právě “v Jaltě položen základ pro multipolární svět, byly rozpracovány principy a mechanismy, které umožnily státům a národům žít v míru a překonávat rozpory, nehledě na velmi podstatné rozdíly v mnoha otázkách.”
Nyní by se podle jeho názoru nemělo tolik hovořit o liteře, jako o duchu dohod, protože současný světový se řád změnil. “Přinejmenším pravidla, která byla vypracována v Jaltě, Postupimi, potom v roce 1975 v Helsinkách, působí částečně jinak. A v některých případech jsou jednoduše ignorována. Vidíme přece, jak dochází bez příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN k vojenským vpádům, neboť některé země zasahují do záležitostí jiných zemí, protože si myslí, že někdo žije “jinak, než je zapotřebí,” řekl Konstantin Kostin.
“Postjaltská realita se dramaticky změnila, ale duch krymské konference může poskytnout koncepční rámec pro aktualizaci světového uspořádání, měla by být zformulována nová pravidla. Vždyť absence pravidel – to je chaos,” zdůraznil expert.
Zdůraznil také, že nová “Jalta” musí být. “Rozhodně by tam měl být větší počet účastníků. Ale přesto právě tento přístup – rovnoprávný dialog, vzájemná úcta, úsilí k zajištění kolektivní bezpečnosti a stabilního rozvoje – je podle mého názoru to nejdůležitější v jaltském odkazu. Právě tento přístup umožňuje překonávání rozporů a formulování pravidel, která jsou uznávána a plněna všemi členy mezinárodního společenství”, řekl Konstantin Kostin v rozhovoru pro noviny “Rossijskaja gazeta”.
Konference se zúčastní vědci z Evropy, USA, Ruska a Ukrajiny.
I když dříve tento cíl nebyl, nyní nejde jen o návrat k duchu Jalty, ale také k obecnějšímu chápání dějin.
“Po nedávných událostech, kdy úředníci, ministři zahraničních věcí, vedoucí představitelé některých zemí začínají činit, mírně řečeno, nekorektní prohlášení, a ve své podstatě jsou činěny pokusy o revizi dějin a vytvoření předmostí pro obrození nacismu, zatím umírněného, “připudrovaného”, ale přesto nacismu, pak už člověk začíná uvažovat o tom, že je čas se opět vrátit k pramenům, k faktům, k obrození systému společných hodnot, k obnovení všeobecného chápání dějin,” poznamenal hlava FoROS.
Jaltská konference byla jednou z klíčových událostí zimy a jara 1945. Tehdy proběhlo v Livadijském paláci na Krymu druhé setkání zemí protihitlerovské koalice – SSSR, USA a Velké Británie. Spojenci řešili problémy mírového uspořádání a rozdělení Německa, v Jaltě byla přijata klíčová rozhodnutí o budoucím rozdělení světa mezi vítěznými zeměmi. V důsledku pak nastaly v uspořádání politické mapy světa významné územní změny. Toto setkání bylo poslední konferencí vůdců protihitlerovské koalice “velké trojky” v předjaderné éře.
Pro Novou republiku přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
