Rusko se nepodřídí vůli Washingtonu

Avatar
Původní autoři
15. 2. 2015   ruvr.ru
Rusko nebo Čína se sotva podřídí vůli Washingtonu, z jejich úst neuslyšíme něco jako „dobře, budeme řízeným státem“, nebo „ať USA rozhodují o všem za nás“.Nynější napětí v mezinárodních vztazích je vyvoláno neochotou USA dovolit Evropě, aby jednala samostatně. Sankce proto Rusku, stejně jako konflikt na Ukrajině, jsou zaměřeny na zachování status quo mezi Washingtonem a jím řízenými vládami, odpor Ruska za podpory Číny však podkopává základy „washingtonského systému“, tvrdí americký politolog Paul Craig Roberts.

Je toho názoru, že američtí neokonzervativci, kteří se ocitli ve středu pozornosti po ukončení studené války, jsou silou, která nepřijímá žádnou jinou ideologii, kromě koncepce výlučnosti a hegemonie.

„Rozvoj Ruska a Číny se stal výzvou jejich vidění světového řádu… Tato povýšená ideologie v duchu: „podívejte se, Rusko se obnovilo ekonomiky a vojensky, nemůžeme to dovolit. A co můžeme udělat, abychom způsobili Rusku problémy? Správně, můžeme na ně zatlačit pomocí Ukrajiny!“ – se realizovala v podobě 5 miliard USD vydaných na vytvoření nevládních organizací, které připravili protest na Ukrajině“, píše Roberts.

Zpočátku to vyvolalo znepokojení Moskvy, a pak USA zkomplikovaly Rusku život sankcemi, jejichž skutečný cíl spočívá v tom, aby byly zrušeny ekonomické vztahy mezi RF a EU, které nabývaly rozsahu pro Washington nepříjemného. Nelíbila se mu totiž samostatnost, s níž rozvíjeli evropští předáci vztahy s ruskými partnery, vždyť systém vzájemných vztahů mezi Washingtonem a Bruselem je vybudován na základě podřízení evropských zájmů americkým, a na tom se zakládá také ekonomická hegemonie USA. Svrchovaná politika, mj. obchodní a finanční, podkopává základy „washingtonského systému“ a odvádí Evropu ze sféry vlivu Washington směrem alternativních mechanismů, soudí Roberts.

Podle jeho názoru, finanční systém USA se zdá být trvanlivý jen do té míry, pokud se americkým úřadům daří zajišťovat jeho životaschopnost pomocí různých manipulací finančními nástroji, mj. úvěrovými ratingy. Avšak vznik alternativního politicko-ekonomického pólu, například BRICS, může napomoci realizaci ekonomických vztahů svrchovaných států mimo tzv. washingtonský systém.

„To, co nás má znepokojovat, je snaha USA o hegemonii… Nemyslím si, že Rusko nebo Čína se podřídí vůli Washingtonu, z jejich úst neuslyšíme něco jako „dobře, budeme řízeným státem“, nebo „ať USA rozhodují o všem za nás“ A nemyslím si, že se Rusové chystají vzdát“, soudí Roberts.

Podaří-li se zemím BRICS vytvořit platební mechanismus, jehož činnost se nezakládá na obratu americké měny, se bude světová poptávka po dolaru neustále snižovat. Když ztratí status rezervní měny, ocitne se dolar v situaci, kdy nabídka zabezpečovaná fungováním tiskárny, převýší mnohonásobně poptávku. Politolog podotýká, že americké úřady byly prozíravé v oblasti finanční politiky mimo vlastní hranice, mj. v Japonsku a v zemích EU, jejich emise peněžní masy zajišťuje životaschopnost amerického dolaru.

„Japonsko a země EU jsou státy závislé na USA, jejich vlády plní rozkazy Washingtonu, a proto se může tento systém zachovávat ještě dlouho. S rozvojem BRICS se však bude vliv USA neustále snižovat“, uzavírá Roberts.