Smrtelná „ekonomická medicína“ mající za cíl naprostou destabilizaci Ukrajiny:Úvěr MMF

Ernst Wolff
18.2.2015  Zvědavec
12. února Christine Lagarde, výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu, oznámila, že MMF dosáhl dohody s ukrajinskou vládou o novém programu ekonomické reformy. Prohlášení paní Lagarde, učiněné v Bruselu, přišlo jen několik minut poté, co mírová jednání mezi hlavami německé, francouzské, ruské a ukrajinské vlády v běloruském Minsku skončila. Načasování nebylo žádnou náhodou. Washington byl z jednání vynechán a nyní reagoval tím, že poslal svoji nejmocnější finanční organizaci do předních linií, aby vyslal jasnou zprávu světu: že USA své sevření Ukrajiny nepustí, a nepošlou-li zbraně, tak aspoň zemi zničí ekonomicky a finančně.

Tvrzení paní Lagarde, že tento program „podpoří okamžitou ekonomickou stabilizaci“ a bude „bodem zvratu pro Ukrajinu“, jsou stejně odtržená od reality, jako líčení MMF coby organizace pomoci pomáhající topící se zemi, aby přežila v době problémů, oficiálními médii. Ani cent půjčky nepůjde ukrajinským pracujícím. Peníze budou použity na podepření Jaceňjukovy vlády, která zcela patolízalsky slouží americkým zájmům, a umožní obsluhu dluhu nahromaděných jeho předchůdci po finanční krizi roku 2008, na zaplacení vojenských výdajů ve výši asi 250 milionů dolarů měsíčně, aby mohla pokračovat válka proti vlastní populaci, a zaplácly se aspoň některé díry státního rozpočtu, vzniklé zhoršováním situace v zemi.

Úvěr bude postaven na podmínkách ekonomického programu pro Ukrajinu na roky 2015-2020, schváleného kyjevským parlamentem v prosinci 2014, a je vázán na tvrdé podmínky uvedené v předběžné dohodě, podepsané premiérem Jaceňjukem a prezidentem Porošenkem v srpnu 2014. Některá opatření již byla realizována, ostatní budou následovat. K již platným patří režim pružného kurzu, který vedl nejen k 67% devalvaci hrivny, kdy se tak snížila průměrná měsíční mzda ukrajinských pracujících na méně než 60 dolarů, ale také otevřel dveře pro spekulanty s mezinárodními měnami, kteří již vydělali miliony tím, že se zadlužili v hrivnách a splácí své úvěry eury a dolary.

Míra inflace, v r. 2014 25% a v r. 2015 se očekává její další nárůst, a zvýšení cen plynu o 50% v květnu 2014 učinily přežití pro nejslabších 20% populace, která již v r. 2013 žila pod hranicí chudoby, téměř nemožným. K opatřením, která mají být teprve zavedena, patří i propuštění 10% veřejných zaměstnanců země a částečná privatizace zdravotní péče a vzdělávání. Věk odchodu do důchodu u žen má být zvýšen o 10 let, u mužů o 5 let, většina příspěvků pro penzisty má být zrušena, farmaceutický trh má být deregulován. Starobní penze budou zmrazeny a nebudu žádné bezplatné obědy pro školní děti a pacienty v nemocnicích. Příspěvky obětem jaderné katastrofy v Černobylu z r. 1986 budou seškrtány a hranice oficiálně stanovené rizikové radioaktivní zóny budou zrevidovány. Minimální měsíční mzda v zemi zůstane na 1,218 hrivnách (46 dolarech podle stávajícího kurzu) až do listopadu 2015.

Žádné z těchto opatření „nezlepší životní úroveň Ukrajinců“, jak cynicky předpověděla Lagarde. Ani „neobnoví robustní růst“ v ekonomice, která vrávorá na pokraji kolapsu, kdy centrální bance zůstalo v devizových rezervách pouhých 6 miliard dolarů a není schopná získat nové prostředky v cizoměnových aukcích. Nicméně přispějí ke zintenzivnění utrpení Ukrajinců, prohloubení sociální propasti v zemi již tak zmítané krvavou občanskou válkou a povedou k naprostému rozpadu, posílení separatistických hnutí a tím k vytvoření dokonalých podmínek pro budoucí násilnosti a zoufalství.

S touto strategií drží MMF zcela geopolitickou linii prosazovanou Wall Street a vládou ve Washingtonu. Oba subjekty jsou v hlubokých problémech, kdy jsou USA rozdírány stále se zvyšující nerovností, hrozící, že exploduje do masivních sociálních nepokojů, zatímco jejich vládci se topí v dluzích a ztrácí kontrolu nad světovým finančním systémem. Spojené státy dominovaly globálním trhům sedmdesát let a jejich ekonomický propad a posun v globální moci zvoní hranu americkému dolaru coby světové rezervní měně, a tím povede i k ukončení statutu USA coby světové super velmoci.

V nezodpovědném pokusu tento nezastavitelný proces zastavit Wall Street a Bílý dům vedou extrémně agresivní kampaň proti Rusku a Číně, které se opovážily uzavřít energetickou dohodu mimo petro dolar, a u kterých se USA bojí, že připravují novou, možná zlatem krytou, měnu, která by mohla nahradit americký dolar coby světovou rezervní měnu. Aby tomu zabránily a získaly kontrolu nad rozsáhlými zdroji Ruska, slibujícími enormní zisky, Wall Street a Bílý dům realizují strategii změny režimu v Moskvě, kdy podnikají všechno možné, aby nahradily ruskou vládu takovou, která by sloužila americkým zájmům, jako vláda ukrajinského premiéra Jaceňjuka a jeho kámošů z řad investičních bankéřů v Kyjevě. Jedním z prostředků je integrace Ukrajiny do NATO, aby se vystupňovala vojenská hrozba proti Rusku. Nicméně se zdá, že EU – a obzvláště Německo – není, zdá se, ochotna přidat se k totální válce proti Rusku (nikoliv z humanitárních důvodů, ale kvůli své závislosti na ruském plynu a ropě a předjímání nového měnového světového řádu již nedominovaného americkým dolarem) a že většina Američanů, navzdory masivní mediální kampani démonizující Vladimira Putina, není ochotna podpořit válku, která by stála více peněz a více životů, než jakákoliv válka v minulosti, a která by mohla skončit jadernou katastrofou, takže hlavním cílem americké vlády a MMF na Ukrajině je prohloubit a rozšířit již existující ekonomické, sociální a etnické konflikty. Doufají, že tím vyprovokují Vladimira Putina k dlouho trvající a nákladné válce, která oslabí jeho pozici doma a nakonec vydláždí cestu pro dosazení nových vládců v Moskvě.

Tím, že pohlížíme na Ukrajinu jako na součást současného geopolitického boje, můžeme vidět, že nové úvěry MMF Ukrajině, oznámené Christine Lagarde, jsou čímkoliv, jen ne „bodem zvratu“ signalizujícím stabilizaci země. Povedou k nevýslovnému lidskému utrpení a přispějí ke krvavé stopě, na kterou jsou paní Lagarde a MMF tak zvyklí a zanechávají ji za svým zasahováním pod rouškou „pomoci“ zemím v době problémů.