Švihlíková: Proč tak Spojené státy tlačí na Evropskou unii?

Avatar
Původní autoři

Ilona Švihlíková – rozhovor
8. 2. 2015  První zprávy

Transatlantická dohoda si pomalu vydobývá mediální zájem, který ji plně patří. Kdyby byla uzavřena, stane se největší obchodní a investiční dohodou světa, říká ekonomka Ilona Švihlíková v exkluzivním rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
Ilona Švihlíková
PZ: Co můžete říct k charakteru smlouvy?

V ČR zmíním alespoň nedávný Hydepark, který na některé otázky upozornil, nebo připravovanou debatu Radou mezinárodních vztahů, která nakonec nebude jednostranná, i když to původně tak vypadalo. Své udělal také vzmáhající se odpor po celé Evropě, který má podobu nejen sdílení informací, podpory různých akcí, ale také sbírání petičních podpisů – navzdory tomu, že Evropská komise se v tomto případě postavila proti aplikaci evropské občanské iniciativy.

PZ: Může EU uzavřít taky nevýhodnou smlouvu s USA?

Ujišťování o tom, že EU je přeci silné demokratické území a že nevýhodná smlouva by nebyla přijata, zní na první poslech hezky. Kdybychom už neměli tolik důkazů o tom, že evropské elity se spíše identifikují s americkými elitami, než s evropským lidem, kterému by měly být odpovědné. Není to žádná výjimka – třídní příslušnost je zkrátka důležitá, i když slovo “třídní zájem” zní v českém prostředí nepatřičně, tak bez jeho zahrnutí do analýzy se těžko dobereme smyslu dění. Podívejme se např. na představitele Kanady, kteří vesele uzavřeli s USA Severoamerickou zónu volného obchodu, i s doložkou přiměřenosti, která říká, že Kanada musí zásobovat Spojené státy energetickými zdroji, i kdyby sama neměla dostatek. Nebo postoj Mexika, které si nechala v klidu zahltit svůj trh dotovanými americkými potravinami, načež 4 miliony mexických farmářů přišlo o práci.

PZ: Takže EU možná ustupuje, zdržuje vyjednávání a USA naopak spěchá?

Zásadní je ovšem se stále ptát: proč. Proč Spojené státy tolik tlačí na přijetí této dohody a proč jim EU tak ustupuje. I Paul Krugman, který napsal autoritativní učebnici International economics, nechápe, proč se americké obchodní svazy tak usilovně zasazují o přijetí TTIP, ve světě pomalého růstu a deflačních tendencí. Mají uzavření této dohody jako jasnou prioritu, což jak varoval Krugman, může indikovat jejich zájem dobývat rentu např. přes restriktivní uplatňování práv duševního vlastnictví. I oficiálně, Evropskou komisí zadané studie, udávají velmi skromná čísla očekávaného růstu (nemluvě o nových pracovních místech). Růst ve výši 0,1% rozprostřený na deset let je leda tak k smíchu, a to i sama EK připouští možnost šokové restrukturalizace některých odvětví, což opravdu nevede ke vzniku nových míst, spíše naopak.

PZ: Uzavření této dohody bude tedy výhodné jen pro jednu stranu?

Nelze navíc nezmínit, že obchodní dohody skutečně mění obchodní toky, v případě EU by to znamenalo oslabení vnitroobchodu EU a přesměrování části obchodu do USA, tedy vlastně dezintegraci EU. Proč toto evropské elity vítají?

Otázka TTIP není a nemůže být otázkou pro “odborníky”, kteří posoudí soulad technických norem. Jde o výsostné politikum, o preference nás, občanů. Náš hlas musí být více slyšet, protože jinak se z EU už definitivně stane Evropa korporací.