Britský vědec: Politika EU na Ukrajině byla „ blbost ve velkém stylu“

Avatar
Původní autoři

9. 3. 2015      zdroj
Britský rusista a politolog Richard Sakwa má názor, že vinu za eskalaci na Ukrajině je třeba hledat ve Washingtonu a Bruselu. Putin nestojí o válku- to je to poslední, co potřebuje. Sakwa požaduje od Západu tlak na vládu v Kyjevě, protože Ukrajina jako federální stát musí zastávat zájmy obyvatelstva na Donbase.


V Guardian recenzoval Jonathan Steele ,bývalý korespondent novin v Moskvě, pozoruhodnou knihu: Richard Sakwa v knize „ Frontline Ukraine“ rozebral jednostranný pohled Západu na konflikt na Ukrajině a vytvořil přesný seznam chyb EU a USA. Kritizuje absenci vlastní evropské zahraniční politiky a také nediferencovanou kritiku ruského prezidenta Vladimíra Putina. Steele poznamenává, že ani v dobách nejtemnější studené války nebyli sovětští politikové jako Brežněv nebo Andropov tak hodně napadáni západní veřejností a jejími politiky, jako Putin v současném konfliktu.

Deutsche Wirtschaftsnachrichten hovořily s Richardem Sakwou, který zastává profesuru ruských a evropských studií na univerzitě v Kentu. Sakwa je asistent programu Rusko a Eurasie na Royal Institute of International Affairs, Chatham House. Od září 2002 je členem Academy of Learned Societies for the Social Sciences.Ve své knize „Krize ruské demokracie“ rozebral kriticky transformační proces v Rusku.

DWN: Ve své knize o Ukrajině jste vysvětlil současné dilema země s dějinami. Rusové se vzdali své světové říše bez války, jak vždy zdůrazňoval Gorbačov. Udělali to proto,že tento vývoj chápali jako úspěch pro obě strany. Očekávali partnerství. Naproti tomu Američané chápali pád SSSR jako jednostranné vítězství. Záleží na tomto historickém pozadí, že se studená válka vrátila do Evropy?

Richard S.:Přesně tak to bylo. Bodem obratu byla konference na Maltě v roce 1989. Zde se bezprostředně po pádu zdi formoval nový poválečný systém. Prezident USA George W. Bush sice chápal, že skončila moc SSSR, ale promeškal porozumění, že Michail Gorbačov plánoval etablovat nový druh politiky, ve kterém by nebylo ani vítězů, ani poražených. Místo toho si USA vyložily události jako vítězství vlastní politiky. Dnes, o 45 let později, chápeme hloubku strategické porážky. Na konferenci na Maltě bylo špatné, že neexistoval žádný evropský politik jako W. Churchill, který by zastupoval zájmy západních Evropanů. V podstatě se rozhodovalo o našem osudu na naší straně kontinentu bez našeho vlastního spolupůsobení.

DWN: Může odlišný způsob vidění dějin vést k nové studené válce?

Richard S.: Už k tomuto konci došlo, a já jsem před tím léta varoval. 25 let jsme žili v Evropě ve zdánlivém ráji blažených, ve kterém se ovšem neřešily základní otázky bezpečnosti. Proto to bylo spíš období studeného míru. Nyní je z toho zhroucení řádu, jehož důsledkem je studená válka.

DWN: Zdá se, že NATO jedná s opatrností. Není existence NATO ve své současné podobě v různorodém světě spíš součást problému než řešení?

Richard S.: Po roce 1989 by se NATO mohlo rozpustit , nebo by muselo do reformované organizace přijmout Rusko.Místo toho jsme obdrželi tu nejhorší možnost ze všech možností – rozšiřující se NATO, které teď začíná obkličovat ze všech stran Rusko a současně ho vylučuje. Člověk nemusí být strategickým géniem, aby pochopil, že Rusko jako nukleární velmoc proti tomuto vývoji dříve či později vystoupí.

DWN: Argumentujete, že Evropa promarnila v historickém momentu formulovat vlastní nezávislou zahraniční politiku. Vyvolala EU novou krizi spíše náhodně, nebo si myslíte, že existovaly vědomé úvahy, které počítaly s eskalací?

Richars S.:EU prokázala svůj slabý smysl pro strategii a následky stávajících mocenských poměrů vlastními akcemi, když se zaměřila na Ukrajinu. Byla to blbost ve velkém stylu, povzbuzovaná Polskem a pobaltskými státy. Mluvím teď o novém atlantickém paktu, ve kterém jsou fakticky sloučeny NATO, USA a EU. To neznamená, že země jako Francie nebo Německo by nemohly mít vlastní nezávislou iniciativu. Ale všechno, co dělají, je v úzkém propojení s transatlantickým partnerstvím. Německo za Merkelové ztratilo hodně ze své dřívější globální nezávislosti. To byla cena za atlantickou podporu toho, že Německo mohlo hrát vůdčí roli v evropské politice a ekonomice. Myslím, že zahraniční politika EU za Federicy Mogherini má potenciál se poučit z chyb z dějin. Ale Mogherini se dostala pod enormní tlak atlantiků, kteří chtějí, aby přijala jejich způsob nazírání. Následky jsou katastrofální, jak nyní vidíme.

DWN: Jak vidíte pozici ruského prezidenta Vladimíra Putina?
Richard S.: Putin je známá veličina a od Mnichovské bezpečnostní konference v únoru 2007 varoval, že Rusko není šťastné ze současné strategické situace. Ale nikdo to neposlouchal. Musíte uvážit, že každý jiný ruský vůdce by nejednal jinak než Putin. Není tomu tak, že Putin žije v jiné realitě, problémem je,že nikdo na Západě nedbal na to, aby se Putin neocitl přesně v této pozici v důsledku současné situace.

DWN: Netěží Putin z konfliktu, aby ve své pozici prezentoval před vlastním národem vnějšího nepřítele?
Richard S.: Ne, myslím, že je to chybný argument. Nepotřebuje tuto válku. Dělal vše pro to, aby se jí vyhnul. Zodpovědnost leží zcela na Washingtonu a Bruselu. Putin má nyní fantastickou podporu. Zorganizoval úspěšně Olympijské hry v Soči. To, co se děje nyní, je to poslední, co potřebuje. Není revizionistický vůdce, a proto je západní hodnocení jeho jednání většinou chybné.

DWN: Jak si vysvětlujete, že ve Washingtonu rozhodujícím pohledem na události je, že existuje ruská agrese, ačkoliv ze zachycených telefonátů americké diplomatky Victorie Nulandové /“Fuck the EU“/ máme zřetelné důkazy, že bylo aktivní vměšování Washingtonu do pádu vlády Janukoviče?
Richard S.: Myslím, že převládnutí zcela jednotného západního pohledu na věci je nejvíce znepokojivý aspekt celé krize. Je hrozivé, jak se západní veřejnost a elity připojily k tomuto chybnému názoru. Je vždy lehké dávat vše za vinu Rusku. Rusko je určitě vzdáleno tomu, aby bylo perfektní. Ale určitě to není zlá velmoc, jak ji prezentuje Západ. Je pro mne šokující vidět, jak lehce západní ekonomičtí lídři naletěli této chybné interpretaci.

DWN: Můžete vysvětlit,jaký druh státní organizace by byl nejlepší pro Ukrajinu?
Richard S.: Nejlepší by byl federální a decentralizovaný stát.Toho se sice se vší pravděpodobností v krátké časové lhůtě nedosáhne, ale z dlouhodobého pohledu je to pro Ukrajinu jediná cesta. Donbas již nikdy nemůže být součástí národního a centralizovaného ukrajinského státu.

DWN: Nemusí Západ přehodnotit svůj názor na „ územní integritu“současných států z hlediska existence etnických menšin ve většině států východní Evropy?

Richard S.:To se asi bude muset stát. Potřebuje velkou novou konferenci, jako byla Jalta nebo Helsinki, která se bude zabývat všemi těmito otázkami. Momentálně jsou tyto problémy stále naléhavější. To se týká Transistrie a jiných oblastí, dokonce Kosova.

DWN: Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk několikrát řekl, že ti, kteří chtějí být Rusy, se mají vystěhovat do Ruska. Je za tímto požadavkem myšlenka druhu etnické čistky na východní Ukrajině?

Richard S.: Jaceňuk je dnes v Evropě nebezpečný muž. Nechápu, jak se s takovým rozhodným nacionalistou může vůbec jednat s respektem.

DWN: Je tento konflikt také válkou o suroviny? Není to tak, že Američané chtějí mít přístup k energetické politice?

Richard S.: Určitě je to součástí problému. Ovšem myslím si, že Američanům dokonce chybí tato strategická perspektiva. V podstatě se na Ukrajině děje totéž,co v Libyi, Sýrii nebo Iráku. „Říše chaosu“ přivedla do Evropy nový politický styl a my jsme proti tomu nepodnikli nic.Jaký smysl má pak EU, která ani nedovede zabránit válce na svém vlastním kontinentě?

DWN: Jak vidíte činnost amerických občanů v ukrajinské vládě, třeba ministryni financí Natálii Jareško?

Richard S.: To je šokující. Takový hrdý národ jako Ukrajina takové lidi nepotřebuje. Byl to čistě demagogický krok Porošenka a Jaceňuka.

DWN: Jak konflikt skončí?

Richard S.: Kráčíme po úzkém hřebeni mezi rozsáhlou válkou a druhem moratoria. Odvážná iniciativa Merkelové a Hollanda Minsk 2 by mohla situaci stabilizovat. Ale musíme pochopit, že to může být pouze začátek možného mírového procesu. Vláda v Kyjevě musí být vystavena tlaku na utváření země tak, aby to byla přijatelná forma pro návrat občanů Donbasu na Ukrajinu. Myslím ale, že velmi pravděpodobné bude další rozdělení Ukrajiny. Současná vláda v Kyjevě problémy pouze zhoršuje, místo aby je řešila.

Pro Novou republika přeložila Mgr. Zdeňka Holešová 

Deutsche Wirtschaftsnachrichten, Britischer Forscher: EU-Politik in der Ukraine war „ Dummheit im großen Stil“  9.3.2015