Luděk Prokop
30. 3. 2015
Náš mávací národ má asi mávání zakódované v národním charakteru. V masovém měřítku nadšeně mával na prvních májích a na spartakiádách. Demokraticky vyspěl, stal se svobodným, více uvědomělým a zřejmě nechce, aby Obama naší zemi příležitostně zkroutil ruce, jak vyhrožoval všem zemím, které nebudou dělat to, co USA chtějí a co USA potřebují, aby dělaly.
Moudrá část národa mává americkým vojákům, jejich zbraním, ozbrojeným konvojům. Možná ano, možná USA to chtějí.
Otázkou je, zda k rozpoutání války v Evropě, počínajíc finančním zajištěním organizace ukrajinského majdanu překlopeného do války na Ukrajině, pokračujíc všemožnými provokacemi, včetně ničím nepodložených, vykonstruovaných a vylhaných obvinění Ruska, zda k rozpoutání války v Evropě, USA to mávání, po zkušenostech s Vietnamem, tak nezbytně potřebují. Pokud ano, pak se domnívám, že lepší variantou pro naše děti, než válka v Evropě, mohlo by být přijatelnější odmítnutí mávat i za cenu dalšího zkroucení, už tak dost zkroucených rukou, naší celkově pokroucené země.
Citát závěrem – Barak Obama: „Musíme mít nejsilnější vojenskou sílu na světě a musíme, příležitostně, zkroutit ruce zemí, které by nedělaly to, co my potřebujeme, aby dělaly“.
